Fenomén contrails: Kondenzační stopy letadel planetu ve dne ochlazují, v noci naopak oteplují
Foto: mreco99 / Depositphotos
4 min
Vliv provozu letadel na světové klima je v hledáčku ochránců přírody celá desetiletí. Poměrně novým faktorem v celém procesu jsou však tzv. kondenzační stopy neboli contrails, které během letu v atmosféře vznikají.
Reklama
V souvislosti s leteckým provozem se mnohdy hovoří o tom, že letadla při spalování paliva produkují velké množství emisí oxidu uhličitého. Tryskáče však mimo to uvolňují také teplo, vodní páru a pevné částice, které mohou zejména v chladnějších vrstvách atmosféry vytvářet tzv. contrails neboli kondenzační stopy. Když pak těmito oblastmi prolétá větší počet letadel, mohou se contrails přetvořit v oblaka typu cirrus, která dokáží pohltit záření unikající z povrchu planety, a působí tak jako jakási přikrývka levitující nad Zemí. Díky tomu během dne planetu ochlazují, v noci však působí opačným efektem. Tak či onak jsou dnes contrails považovány za významné působitele na globální klima.
Vědci zjistili, že problémová letadla stačí přesměrovat
Přestože přesný oteplovací účinek contrails je nejistý, vědci se domnívají, že je tento efekt větší než oteplování způsobené emisemi uhlíku z leteckého paliva. Studie, která byla nedávno zveřejněna v časopise Environmental Research Letters, použila strojové učení k analýze satelitních dat o více než 64 000 contrails z různých letadel létajících nad severním Atlantikem. Moderní letadla, která létají ve výšce nad 38 000 stop (asi 12 km), vytvářejí více contrails než starší komerční letadla přepravující cestující.
Ze statistik letového provozu však vyplývá, že zhruba 80 % vznikajících kondenzačních stop má na svědomí 2 až 10 % všech letů. Velkou naději by tak mohlo představovat pouhé přesměrování těchto letů do nižších letových hladin, což by vedlo k rychlému, levnému a účinnému řešení potenciálního zmírnění dopadů globálního oteplování. Společnost American Airlines v reakci na studii použila tyto nástroje během 70 testovacích letů v průběhu následujících šesti měsíců. Satelitní údaje ukázaly, že v těchto případech došlo ke snížení celkové délky contrails až o 54 % ve srovnání s lety, které nebyly přesměrovány.
Aerolinky se změnám brání, podle studie však mohou jen získat
Nová strategie však s sebou nesla i negativní stránky. Vyhýbání se oblastem s vyšší pravděpodobností tvorby contrails totiž vyžaduje více paliva, a změna tak může mít v konečném důsledku negativní dopady na globální oteplování. Vyšší spotřeba paliva pak s sebou nese i vyšší náklady na provoz leteckých spojů, a aerolinky tak nejspíš dobrovolně nebudou tato opatření zavádět, pokud pro ně nebudou ekonomicky výhodná.
Je zřejmé, že v tomto případě existuje kompromis mezi vyšší spotřebou paliva a snížením produkce škodlivých chemtrails. Najít ho je ale jednou z největších výzev řešení tohoto problému s dopady na světové klima.
Ze závěrů studie naštěstí vyplývá, že dodatečné spalování paliva v důsledku přesměrování je ve skutečnosti mnohem menší, než se původně očekávalo. Letecké společnosti tak ve finále již dnes mají možnost se rozhodnout. Zda budou ale dbát na závěry komplexní vědecké studie, nebo raději zůstanou v původních, zaběhnutých kolejích, je však otázkou.
