El Niño nabírá na síle, výzkumy hovoří, že do roku 2050 přejde v globální katastrofu
Foto: chris77ho / Depositphotos
4 min
Světoznámý klimatický jev El Niño je historicky spjat s rekordními teplotami i extrémními projevy počasí. Zejména loni a letos jsme se pak dočkali skutečně intenzivních projevů tohoto fenoménu. Podle vědců ale bude hůř.
Reklama
Poslední El Niño, které se projevovalo zhruba poloviny roku 2023 až do letošního léta, mělo na svědomí úmorné vlny veder, rozsáhlé záplavy i extrémní sucha. Jeho dopady pocítili lidé po celém světě. Lidstvo však zdaleka nemá vyhráno.
Vědci odhalili znepokojivé zprávy
Nedávná klimatologická studie zveřejněná 25. září v časopise Nature týmem americkým vědců ukazuje, že pokud budou emise skleníkových plynů pokračovat v nekontrolovaném růstu, mohly by se extrémní jevy spojené s Niñem stát do roku 2050 mnohem častějšími. Podle autorů práce je situace o to děsivější, vezmeme-li v potaz, že nás od tohoto roku dělí sotva dva a půl dekády.
Pokud budou tyto extrémní jevy častější, společnost nemusí mít dostatek času na obnovu, rekonstrukci a adaptaci, než udeří další El Niño. Důsledky by byly zničující.
K El Niñu dochází, pokud teplota vody podél rovníku v Tichém oceánu stoupne na delší dobu zhruba o 1 °C nad průměr. Zdánlivě malý nárůst může způsobit změny ve vzdušných a oceánských proudech, které vyvolávají neobvyklé povětrnostní jevy, jako jsou vlny veder, záplavy a sucha. Pokud je teplotní rozdíl v řádu několika stupňů, lze již hovořit o extrémním El Niñu. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zaznamenal od 50. let 20. století celkem čtyři extrémní jevy El Nino. Během těchto případů jsou dopady tohoto fenoménu obecně závažnější; například během El Niña v letech 1997–1998 spadly v Kalifornii rekordní srážky, které způsobily sesuvy půdy, a v důsledku dlouhodobého oteplování oceánů zaniklo 15 % světových korálových útesů. Nevyzpytatelnost tohoto jevu pak vědcům ztěžuje práci ve výpočtu přesných předpovědích, a lidstvo tak zpravidla nemá šanci se adekvátně připravit.
Tajemství pomohly objevit prastaré schránky mořských mikrobů
V nejnovější výzkumné práci se klimatologové rozhodli použít počítačové modely k simulaci El Niños za posledních 21 000 let, počínaje vrcholem poslední doby ledové. Z těchto modelů pak vyplynulo, s postupným oteplováním planety se zvýšila četnost i intenzita těchto jevů. Data si pak vědci ověřili porovnáním se skutečnými údaji o teplotě oceánu získanými ze zkamenělých schránek dírkonošců, druhu jednobuněčných organismů vyskytujících se v oceánu. Analýzou sloučenin kyslíku zachovaných ve schránkách mořských prvoků se jim podařilo rekonstruovat teplotní posuny v Tichém oceánu související s jevem El Niño, které se shodovaly se simulacemi.
S potenciální hrozbou lze bojovat snížením emisí skleníkových plynů
Model, který realisticky simuluje již proběhlé extrémní atmosférické jevy, ve vědcích zvýšil důvěru v jeho budoucí předpovědi. Autorům práce se pak sice podařilo vypracovat poměrně robustní techniku, predikce, která však přinesla, nejsou nijak radostné. Pokud totiž nedojde k razantní změně v tempu nárůstu skleníkových plynů v atmosféře, může být do roku 2050 extrémním zhruba každé druhé El Niño.
Klíčovou roli v celém procesu řízení a intenzity jevů hraje tzv. Bjerknesova zpětná vazba, z níž vyplývá, že se oslabené větry a teplejší voda během El Niña vzájemně posilují. S oteplováním planety v důsledku emisí skleníkových plynů tato zpětná vazba sílí. Proto je na místě snažit se potlačit vlivy lidské činnosti na globální klima, abychom se vyhnuli katastrofickým scénářům, které s sebou může El Niño již brzy přinést.
