Egyptský zapomenutý faraón Sobekemsaf II.: Kdy žil a co se stalo s jeho hrobkou
Foto: George Lodge/ Creative commons, CC-BY
4 min
O egyptském králi Sobekemsafovi II. toho moc nevíme. Střípky nálezů z minulosti přináší alespoň základní údaje o jeho životě, i tak však jeho vláda zůstává opředena tajemstvím.
Reklama
Zdroje o tom, kdy vládl Egyptu, se rozcházejí
Sekhemre Shedtawy Sobekemsaf II. byl egyptský král, který vládl v této zemi před několika tisíci lety. Přesný časový úsek jeho kralování dnes není jednoznačně znám a různé zdroje uvádí různé údaje. Podle některých informací vládl kolem roku 1580 př. n. l., případně pak 1570 př. n. l., jiná literatura pak uvádí období přesnější, a sice mezi roky 1566–1559 př. n. l. Jisté ovšem je, že šlo o tzv. druhé přechodné období Egypta, tedy dobu, kdy byla země rozdělená na více samosprávních území, na kterých vládlo více králů.
Možné dohady o době jeho vlády pravděpodobně pramení z jeho zařazení. Zatímco kdysi byl považován za krále pozdní třinácté dynastie, dnes je často řazen mezi krále sedmnácté egyptské dynastie. Jeho trůnní jméno Sekhemre Shedtawy v překladu znamená „Mocný je Re; zachránce dvou zemí“.
O potomcích se dozvídáme z rytiny v zárubních dveří
Egyptologové se nyní domnívají, že Sobekemsaf II. měl dva syny. Těmi měli být Sekhemre-Wepmaat Intef a Nubkheperre Intef (také znám jako Antef či Inyotef). Je možná zajímavé, že o těchto údajných synech víme mnohem více než o samotném Sobekemsafovi. Vztah mezi otcem a syny zachycuje nápis vyrytý na dveřní zárubni, jenž byla objevena v troskách chrámu v Gebel Antefu na počátku 90. let 20. století. Chrám byl postaven za vlády Nubkheperre Intefa. Na zárubni je jako otec Nubkheperre Intefa uveden král Sobekemsaf.
S největší pravděpodobností se jednalo o egyptského prince Sobekemsafa, který je na káhirské soše s označením CG 386 doložen jako syn a určený nástupce krále Sobekemsafa I.
Objev synovy hrobky objasnil některá tajemství, rozdělil však egyptology na dva tábory
Podle papyrů Abbotta a Leopolda II. datovaných do 16. roku vlády Ramsese IX. byl Sekhemre Shedtawy Sobekemsaf pohřben spolu se svou královnou Nubkhaes II. v jeho královské hrobce.
Německý egyptolog Daniel Polz, který znovuobjevil hrobku Nubkheperre Intefa v Dra Abú el-Naga nedaleko města Luxor, je toho názoru, že Nubkheperre Intef vládl velmi pozdě v 17. dynastii, což znamená, že Sekhemre Wadjkhau Sobekemsaf I. nemohl zasáhnout mezi Intefovu královskou linii a rodinu králů Ahmosidů. Polzovu hypotézu podporuje důkaz o schránce Minemhata, který byl místodržícím ve 3. roce vlády Nubkheperre Intefa. Tento nález údajně naznačuje, že vlády Nubkheperre Intefa a Seqenenre Taa (krále 17. dynastie) dělilo v čase jen několik let. Tento názor podpořil i zesnulý německý egyptolog Střední říše Detlef Franke ve svém článku z roku 2008. Podle něj zkrátka v tomto období historie není pro krále Sobekemsafa II. místo.
Proti tomuto přesvědčení pak bojoval dánsko-americký egyptolog Kim Ryholt, jenž se domníval, že Sekhemre Wadjkhaw Sobekemsaf mezi výše uvedenou linii králů skutečně zasáhl. Skutečná pravda o osudu Sobekemsafa II. tak zatím zůstává veřejnosti skryta v prachu a písku dějin.
Místo odpočinku Sobekemsafa II. se stalo cílem vykradačů hrobek
Abbottův a Leopoldův-Amherstův papyrus uvádějí, že královská pyramidová hrobka tohoto krále byla narušena a zničena vykradači hrobek. Přiznání a soudní procesy s muži zodpovědnými za vyloupení hrobky jsou podrobně popsány v druhém z papyrů, který tvrdí, že jistý Amenpnufer, syn Anhernakhteho, kameník z chrámu Amon Rea, propadl zvyku vykrádat hrobky šlechticů v západních Thébách ve společnosti kameníka Hapiwera.
V textu stojí, že tito dva spolu s dalšími šesti komplici vykradli Sobekemsafovu hrobku v 13. roce vlády Ramsese IX. Amenpnufer. Dále uvádí, že poklady odcizené ze dvou královských mumií činily „160 debenů zlata“, tedy zhruba 14,5 kg. Dokument končí odsouzením zlodějů, pravděpodobně trestem smrti, a poznamenává, že kopie úředního zápisu ze soudního procesu byla odeslána Ramsesovi IX. do Dolního Egypta. Amenpnufer sám by byl odsouzen k trestu smrti probodnutím, což byl trest, který byl ve starověkém Egyptě vyhrazen pouze pro ty nejohavnější zločiny.
Je otázkou, zdali nám archeologické nálezy někdy v budoucnu poskytnou více informací o tajemném králi Sobekemsafovi II. Jeho příběh je bezpochyby zajímavý a byla by škoda, aby upadl v zapomnění.
