Zelená káva je zázrak, pomáhá hubnout a je nutričně hodnotnější než káva pražená
Tato zelená zrnka jsou prezentována jako něco zázračného. Zhubneme, ozdravíme se a jsou naprosto...
Na malém, nehostinném ostrůvku v ruském Bílém moři je rozeseta unikátní sbírka staveb datovaných do období kolem 3000 let př. n. 1. Nachází se tu více než třicet kamenných labyrintů, kamenných mohyl, svatyň, stovky hromad kamení a kamenný symbol připomínající kruh s hroty, který zřejmě představuje slunce.
Vítejte v tajemném zvířecím světě. V tomto světě nepřichází na svět noví jedinci přirozenou cestou pohlavního rozmnožování – vítejte ve světě nepohlavního rozmnožování, které se nazývá partenogeneze.
Roztroušená skleróza je v severozápadních evropských zemích, zejména ve Velké Británii a Skandinávii, až dvakrát častější na počet obyvatel než v jižní Evropě. Důvodem však není nějaká genetická mutace, ale gen, který někteří Evropané zdědili po asijských kočovnících, napsal aktuálně server Naukawpolsce.pl na základě výzkumu zveřejněného ve vědeckém časopise Nature.
V ulicích Kauppakatu a Kininkaakatu v centru přístavního města Rauma na jihozápadě Finska je vystavěno na ploše okolo 0,3 km² asi 600 dřevěných domů, které dodávají jádru tohoto místa rázovitý kolorit. První domy byly dílem františkánských mnichů z roku 1400.
Společné posezení u rodinného stolu, a nemusí to být nutně u večeře, má obrovský přínos jak pro děti, tak pro jejich rodiče. Díky výzkumu, který trval dvě desetiletí, Harvard Graduate School vysvětluje, že pouhých pár minut každý den bez zapnutých obrazovek a skutečného vzájemného spojení přes jídlo může zlepšit fyzické a duševní zdraví všech zúčastněných členů rodiny.
Ainuové je označení pro původní obyvatelstvo území Ruska a Japonska, které žije na Kamčatce a na severu ostrova Hokkaidó. Jeho osudy v této oblasti byly dosti pohnuté, když se proti němu již v sedmém století Japonci ostře postavili přesvědčeni o tom, že se jedná o méněcennou rasu, popisuje nelehký život tohoto národa server Světoběžník.
Lidé byli vždy fascinováni výškami – od vysokých hor a budov až po samotný vesmír. Proto se také mnohdy tvrdí, že vesmíru věnujeme více vědeckého úsilí než vlastní planetě. To ale není vůbec pravda – společně s touhou po poznání vesmíru zde totiž vždy byla i touha po poznání zemských hlubin. Z toho důvodu byla ve 20. století vyhloubena nejhlubší díra na Zemi.
„Někteří lidé, kteří byli v dětství uchváceni dravými zvířaty a mezi nimi vychováváni, nevěděli nic víc než divoká zvířata, ba že ani jazykem, rukama, nohama nic odlišného od zvířat nedovedli, leč až zase pobyli nějaký čas mezi lidmi.“
„Jedné bouřlivé noci v roce 1886 zažila rodina žijící na okraji Maracaiba něco strašného. Děsivý příběh obsahuje důkazy o otravě radiací téměř deset let předtím, než byla radioaktivita vůbec objevena. 24. října v noci probudilo devítičlennou rodinu ostré, intenzivní světlo,“ popisuje Sarah Bartlettová.
V extrémních výškách Mount Everestu (8 848,86 metrů n. m.) nic neroste. Nejvyšší polohy, kde je možné něco pěstovat, jsou přibližně 6 000 metrů n. m. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zkoumají, zda se s globálním oteplováním a změnou klimatu tato hranice posune výše. V Tibetu proto provozují experimentální zahrady i ve výšce 6 100 m n. m. a zaznamenali výskyt živých rostlin až do výšky 6 150 metrů.