- Zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie
- Expozice k vidění
- Orlické muzeum zde představuje několik zajímavých expozic. V rámci té historické dokonce můžete vidět Melantrichovu bibli – jedno z nejvýznamnějších vydání bible v renesančních Čechách. Nejen děti jistě prozkoumají dobové školní lavice z počátku 20. století i různé předměty denní potřeby. V archeologické expozici si prohlédnete rekonstrukci žárového pohřebiště lužické kultury z nedalekých Běstovic. Neobvyklá je také cihlářská část muzea, která mapuje zaniklé cihelny i samotné cihly převážně z okresu Ústí nad Orlicí.
Zámek na břehu obýval Zikmund, Kinští i Hitlerjugend. Zahrada nese stopu Ludvíka XIV.
Foto: OMChoceň / Creative commons, CC-BY-SA
4 min
Sbírky geologie, paleontologie, archeologie a etnografie a pohnutou historii najdete na renesančním zámku na břehu Tiché Orlice. První doklad o existenci choceňského zámku pochází z poloviny 16. století.
Reklama
Obsah článku
Jedná se o nápis, který je vytesaný do nadpraží zaniklého vnějšího portálu, který je uložen v archívu muzea: Leta Panie 1562 tento duom gest stawen nakladem urozeneho Pana pana Zygmunda z Sselnberka a z Kosty a na Wrchowinie. Do současné češtiny ho můžeme přeložit zhruba takto: V roce 1562 nechal tuto „katedrálu“ postavit urozený pán Zikmund ze Šelmberka a Kosti a na Wrchowině.
V letech 1562 - 1574 si zámek nechal postavit Zikmund ze Šelmberka jako své nové renesanční sídlo. Zpočátku byl zámek jednopatrovou budovou. Uzavřenou čtyřkřídlou dispozici získal pravděpodobně za Hertvíka Zejdlice ze Šenfeldu, který zde pobýval mezi lety 1587-1602. Ve smlouvě jeho syna Jana Zejdlice ze Šenfeldu z roku 1610 se uvádí, že zámek byl sídlem poctivým a veselým, od kamene dobře vystavěným. V roce 1646, na sklonku třicetileté války, byl zámek vydrancován švédským vojskem a několikrát vyhořel.
V polovině 17. století žil na zámku vedle hejtmana panství i důchodní písař a jeho pomocník, dále pomocný personál a obsluha zámku, jako chůva, kuchařka, pradlena, krejčí, zahradník, pojezdný, podkoní a vrátný. V 17. století se majitelé zámku často střídali a v roce 1709 panství a zámek od Antonína Trauttmansdorffa zakoupil rod Kinských. Mezi lety 1710-1720 za Norberta Oktavíána Kinského prošla budova barokní úpravou.
Po požáru v roce 1829 byl zámek přestavěn v duchu neoklasicismu vídeňskými architekty J. Ko-
chem a B. Stachem. Následně budova sloužila rodu Kinských jako letní sídlo. Po vzniku republiky se město Choceň neúspěšně snažilo domoci se soudní cestou vyvlastnění zámku, aby zde zřídilo obchodní školu.
Na počátku 2. světové války objekt sloužil pro potřeby Hitlerjugend, poté jako vězení pro francouzské zajatce a ke konci války v zámku bydleli pracovníci koncernu Reichswerke Hermann Göring. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován na základě dekretů prezidenta republiky. V jižním
křídle zámku byla zřízena hudební škola a do severního křídla se přesunulo městské muzeum.
Za budovou zámku se nachází park, který zakládal Živsa, zahradník hraběte Kinského, podle předloh Le Nôtra, francouzského zahradního architekta působícího u krále Ludvíka XIV. Vznikla typická barokní zahrada s jezírkem, vodotrysky a četnými sochami. Po požáru zámku v roce 1829 byl park přebudován v anglickém stylu.
Zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie
V červnu 1849 se z podnětu kněžny Vilemíny Kinské začalo se stavbou novogotické zámecké kaple. V jejím průčelí se nachází tři velká vitrážová okna. Kaple je ukončena vysokým klenutým stropem, který je zdoben umělým mramorem. Z původního vybavení se dochoval oltář z bílého carrarského mramoru s plastikou Panny Marie a Ježíše Krista a tlakové šestioktávové harmonium se dvěma rejstříky.
V roce 1989 se kaple začala rekonstruovat. Postupně zde byly vytvořeny nové okenní vitráže a v roce 1993 byla kaple znovu vysvěcena. V současné době se prostory využívají převážně pro svatby a komorní koncerty.
