Analýza DNA ze starých vlasů potvrdila hrůzostrašnou potravu dvou lvů z 19. století, mezi kořistmi byli i lidé
Foto: AndrewLozovyi / Depositphotos
4 min
Lvi jsou kočkovité šelmy, kteří ke svému životu potřebují lovit kořisti. Jejich strava musí obsahovat maso. Zaměřují se na pakoně, impaly, zebry, buvoli nebo prasata bradavičnatá.
Reklama
Smečka
Ve smečce loví samice, které jsou menší, rychlejší a nemají těžkou hřívu. Samci samicím často kořist seberou a nažerou se první. Lvi potřebují spořádat v průměru denně 5–7 kilogramů masa. Lvi kradou kořisti levhartům či gepardům. Na žirafy či větší zvířata lvi útočí málokdy, jelikož by se mohli při lovení zranit. Někdy lvi napadají hospodářská zvířata a mohou si troufnout i na člověka. Samci mohou dosahovat až 250 kg a v přírodě se dožívají 10–14 let. Lvi jsou aktivní za soumraku, v noci a za úsvitu.
Studie DNA potvrdila, že lidé i žirafy tvořili potravu pro lvi z 19. století
Dva lvi v roce 1898, kteří neměli hřívu a byli mohutní, útočili na tábor stavitelů mostů na řece Tsavo v Keni. Přepadali stany a své lidské oběti odtahovali. Usmrtili nejméně 28 lidí, než je odstřelil podplukovník John Henry Patterson, stavební inženýr projektu. Pozůstatky lvů jsou dodnes k vidění ve Field Museum of Natural History v Chicagu.
Studie hloubkové analýzy chlupů ze zubů lvů
Vědci z Field Museum a z Univerzity Ilinois Urbana-Champaign provedli hloubkový rozbor chlupů extrahovaných ze zlomených zubů lvů. Pomocí mikroskopie a genomiky se výzkumníkům podařilo identifikovat potravu těchto lvů.
Objev Thomase Gnoskeho v původní studii
Určil pohlaví i dospělost lvů, ačkoliv tito lvi neměli hřívu. Nedostatek hřívy u dospělých samců lvů je běžný a může být způsobený vlivem prostředí a klimatu, kde zvířata žijí, zranění, ke kterým dochází, když se jejich hříva vyvíjí. Objevil množství polámaných a zhuštěných vlasů, které se nacházely v obnažených dutinách zubů lvů. V roce 2001 Thomas Gnoske a Julian Kerbis Peterhans dali vědět o poškozeném stavu zubů a o přítomnosti zapuštěných chlupů v chrupu. Předběžná analýza poukazovala na to, že stravu lvů tvořili los, impala, oryx, dikobraz, prase bradavičnaté a zebra. O tom, že by se mohlo jedna i o „lidožrouty“ mohl napovídat poškozený stav chrupu.
Nová studie
Na nové studii spolupracovali Gnoske, Peterhans, Ogete Mwebi, Nduhiu Gitahi, ve které zkoumali mikroskopicky analýzu vlasů. Výzkumnice de Flamingh a Ripan S. Malhi se pustili do výzkumu genomu jednotlivých vlasů a tří shluků vlasů extrahovaných ze zubů lvů.
Mitochondriální DNA
Výzkumníci se zaměřili na mitochondriální DNA. Jedná se o genom z matčiny strany. Vlasová struktura zachovává mtDNA (mitochondriální) v hojnějším počtu a je chráněná před vnější kontaminací. Vědci vytvořili databázi profilů mtDNA potenciálních druhů kořici. Tu porovnávali s profily mtDNA získanými z vlasů.
Analýza DNA potvrdila lví jídelníček
Jídelníček lvů tvořili žirafa, oryx, pakůň, zebra a také člověk. Jedna z teorií uvádí, že se k tomuto činu lvi upnuli ze zoufalství, protože jejich obvyklé kořisti zdecimovalo sucho a nemoci. Tito dva lvi byli velmi pravděpodobně sourozenci, jelikož mají stejný mtDNA a také se slučovala s původem v Keni nebo Tanzanii.
Nyní víme, že můžeme rekonstruovat kompletní mitochondriální genomy z jednotlivých fragmentů vlasů lvů, které jsou staré více než sto let,
uvedl de Flamingh. Video k tomuto tématu můžete zhlédnout zde:
