- Sedm divů světa na několik způsobů
- Sedm antických divů světa
- 1. Cheopsova pyramida v Gíze (2 500 př. n. l., Egypt)
- 2. Visuté zahrady Semiramidiny (asi 600 př. n. l., Mezopotámie, Babylon)
- 3. Artemidin chrám v Efesu (550 př. n. l., Turecko)
- 4. Diova socha v Olympii (okolo 435 př. n. l., Řecko)
- 5. Mauzoleum v Halikarnassu (okolo 350 př. n. l., Turecko, Bodrum)
- 6. Rhodský kolos (292–280 př. n. l., Řecko)
- 7. Maják na ostrově Faru (285–247 př. n. l., Egypt, Alexandrie)
- Nových sedm divů světa
- Sedm přírodních divů světa
7 divů světa. Opravdu je všechny znáte?
Foto: Walkerssk / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs
více než 5 min
Od starověku lidé vytvářejí různé seznamy nejpozoruhodnějších výtvorů své činnosti nebo činnosti přírody. Přinášíme přehled těch nejvýznamnějších světových památek. Znáte je všechny?
Reklama
Obsah článku
Sedm divů světa na několik způsobů
Od antiky až do současnosti lidé vytváří seznamy různých památek světového charakteru, jejichž autorem je člověk nebo příroda. Nejznámější sedmičkou divů je bezpochyby ta nejstarší, Sedm divů antického světa. Za zmínku stojí také Sedm přírodních divů světa nebo poměrně nedávno zformovaný seznam Nových sedm divů světa. Existují však také seznamy sedmi divů z podmořského světa, moderního světa, industriálního světa nebo různé nové seznamy již výše zmíněných divů sestavených dle různých anket a hlasování.
Pohanské labyrinty pravěku a starověku: Spletité magické stavby by dnes mohly nést titul „div světa“
Sedm antických divů světa
Sedm antických divů světa je nejstarší známý dokument seskupující nejpozoruhodnější člověkem vytvořené stavby starověku. Poprvé jej sepsali staří Řekové už v 5. století př. n. l. Spis byl uložený v Alexandrijské knihovně, která později vyhořela, dochovaly se nám však na něj odkazy v jiných dílech. Protože byli původními autory Řekové, nacházejí se všechny tyto monumenty v jimi dobře známé části světa, v okolí Středozemního moře nebo na Blízkém Východě.
Počet divů byl určen na 7, což je číslo, které bylo Řeky považované za symbol dokonalosti a hojnosti. V antickém světě totiž bylo známo pouze sedm důležitých vesmírných těles: pět planet, Měsíc a Slunce. Současná podoba seznamu se ustálila až v renesanci, kdy už některé stavby byly zničeny.
Patří sem:
- Velká (Cheopsova) pyramida v Gíze - jediný dochovaný div
- Visuté zahrady Semiramidiny
- Diova socha v Olympii
- Artemidin chrám v Efesu
- Mauzoleum v Halikarnassu
- Rhodský kolos
- Maják na ostrově Faru
1. Cheopsova pyramida v Gíze (2 500 př. n. l., Egypt)
- nejstarší z divů (stáří 4 000 let)
- jediný dochovaný z divů
- největší egyptská pyramida, která podle odhadů původně měřila na výšku okolo 147 metrů
- její stavba trvala 20 let a bylo při ní použito okolo 2,3 milionů kamenných bloků
2. Visuté zahrady Semiramidiny (asi 600 př. n. l., Mezopotámie, Babylon)
- nedochovaly se žádné přímé důkazy o jejich existenci (jen tvrzení antických Řeckých historiků), způsob zániku proto není znám
- stáří údajně 2 600 let
- jednalo se o úžasné zahrady plné exotických květin, ovocných stromů, umělých vodopádů
3. Artemidin chrám v Efesu (550 př. n. l., Turecko)
- nedochoval se (vypálen ve 4. století), patrné jsou pouze základy a některé fragmenty
- stáří 2 500 let
- zasvěcen řecké bohyni lovu Artemis
- také znám jako Dianin chrám (podle římské bohyně ztotožňované s Artemis)
- Efes bylo starověké město v blízkosti dnešního Selcuku v západním Turecku
4. Diova socha v Olympii (okolo 435 př. n. l., Řecko)
- nedochovala se (zničena při požáru)
- autor řecký sochař Feidiás
- stáří 2 450 let
- délka okolo 115 metrů a výška 55 metrů
- zhotovena ze slonoviny (tělo boha Dia), cedrového dřeva (jeho trůn), zdobena zlatem, ebenem a drahokamy
- byla umístěna v Diově chrámu
5. Mauzoleum v Halikarnassu (okolo 350 př. n. l., Turecko, Bodrum)
- nedochovalo se (zničeno při zemětřesení), zůstaly jen fragmenty základů
- autoři řečtí architekti Satyrus a Pythis
- stáří 2 370 let
- výška stavby je 41 metrů
- vytvořeno jako hrobka pro guvernéra perské říše Mausólose a jeho rodinu
6. Rhodský kolos (292–280 př. n. l., Řecko)
- nedochoval se (zničen zemětřesením)
- autor řecký sochař Chares z Lindosu
- nacházel se na ostrově Rhodos v Egejském moři
- stál pouze 56 let
- výška okolo 33 metrů
- vytvořen obyvateli ostrova jako poděkování bohům za pomoc při vítězství nad vpádem nepřátelské armády
7. Maják na ostrově Faru (285–247 př. n. l., Egypt, Alexandrie)
- nedochoval se (zničen po sérii zemětřesení mezi lety 965–1480)
- považován za technické veledílo své doby
- výška 107 metrů, ve své době nejvyšší stavba starověku
- přes den naváděl lodě pomocí odrazu slunečního záření v obřím zrcadle, v noci pomocí ohně
Nových sedm divů světa
V roce 2000 odstartovala švýcarská společnost kampaň s názvem The New 7 Wonders of the World (Nových 7 divů světa), která měla za cíl vybrat nové světové divy. Přes 100 milionů respondentů z celého světa vybírali z 200 existujících památek. V symbolické datum 7. 7. 2007 byly zveřejněny výsledky ankety a vybráno nových sedm divů světa. Experti s UNESCA a světoví kritici se však od výsledků tohoto počinu nakonec distancovali.
|
Název divu |
Lokalita |
Datace |
|
Velká čínská zeď |
Čína |
221 př. n. l. – 1644 n. l. |
|
Petra |
Jordánsko |
1. st. př. n. l. – 100 n. l. |
|
Koloseum |
Řím, Itálie |
70 – 82. n. l. |
|
Chichén Itzá |
Yucatán, Mexiko |
8. století |
|
Machu Picchu |
Cuzco, Peru |
1460 – 1470 |
|
Tádž Mahal |
Ágra, Indie |
1632 – 1654 |
|
Socha Krista Spasitele |
Rio de Janeiro, Brazílie |
1921 – 1931 |
Dalšími favority, kteří se nedostali do první sedmičky, byl např. Stonehenge, Aténská Akropole, Hagia Sophia, Angkor Wat, Sochy Moia na Vánočních ostrovech, Socha Svobody v New Yorku, Eiffelova věž.
Sedm přírodních divů světa
Existuje více seznamů přírodních divů, které v průběhu staletí vytvořila příroda, zde je nejznámější verze z roku 1997 sestavená televizí CNN:
|
Název divu |
Lokalita |
Popis |
|
Polární záře |
severní a jižní pól |
přírodní světelný úkaz v atmosféře ve výšce okolo 100 km |
|
Grand Canyon |
USA, Arizona |
kaňon na řece Colorado, délka 450 km, šířka 6–29 km, hloubka 1,6–1,8 km, stáří cca 6 milionů let |
|
Paricutin |
Mexico, Michoacán |
mladý vulkán – vznikl roku 1943 výbuchem uprostřed pole, výška 424 a rozloha 25 km2, poslední erupce roku 1952 |
|
Viktoriiny vodopády |
hranice Zambie and Zimbabwe |
jedny z největších vodopádů na světě, výška 108 m |
|
Mount Everest |
pohoří Himaláje, hranice Nepálu, Tibetu a Číny |
nejvyšší hora světa, výška 8 849 m, neustále roste vlivem pohybu tektonických desek |
|
Velký bariérový útes |
Austrálie, pobřeží Queenslandu |
největší korálový útes na světě, jeho součástí je 900 ostrovů a 3 000 samostatných útesů, délka 2 300 kilometrů |
|
Záliv Gaunabara v Riu de Janeiro |
Brazílie |
délka až 31 km, šířka až 28 km, plocha 143 km2 |
