Karlův most: Vajíčka v maltě nebo speciální datum a čas 9. 7. 1357 v 5:31 pro položení základního kamene mostu

Karlův most: Vajíčka v maltě nebo speciální datum a čas 9. 7. 1357 v 5:31 pro položení základního kamene mostu

Foto: Public domain, Wikimedia commons

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Karlův most je jednou z dominant Prahy, která láká řadu turistů jednak svou architekturou, jednak historií a legendami, které se vážou nejen k jeho výstavbě, ale vlastně celkové k jeho užívání. Znáte je všechny?

Karlův most je jednou z nejoblíbenějších atrakcí města díky krásné starobylé architektuře, sochám, které jsou umístěny na kamenném zábradlí, historické atmosféře i legendám, kterými je opředen. Most pochází ze 14. století a je součástí historického centra, navazují na něj mostecké věže, které nesou stejné názvy jako městské části, jež spojuje, jmenují se tedy podle Malé strany a Starého města. Jedná se o jeden z nejstarších mostů na světě, v tuzemsku je druhým nejstarším stojícím mostem vůbec.

Historie a stavba Karlova mostu

Výstavba mostu byla zahájena začátkem druhé poloviny 14. století, v roce 1357. Cílem stavby bylo nahradit původní Juditin most, který byl stržen při povodních v roce 1342. Stavbu vedl nejdříve mistr Otto a po něm ji dokončil Petr Parléř, most byl otevřen v roce 1402. V té době (a prakticky až do 19. století) nesl název Kamenný most, označení Karlův dostal až později v roce 1870. Výstavba měla nejen estetický, ale zejména ekonomický vliv na rozvoj města i celé oblasti. Na mostě byly v průběhu let dělány různé úpravy, měnilo se například osvětlení (původně jej zajišťovaly olejové lampy) nebo upravené plochy v okolí.

Karlův most a pomník císaře Karla IV.
Karlův most a pomník císaře Karla IV. | Zdroj: Public domain, Wikimedia commons

Vzhled a výzdoba

Specifikem Karlova mostu je jeho honosnost, kterou získal nejen díky architektonickému řešení mostních pilířů a robustní kamenné konstrukci, ale také díky branám v mostních věžích a celé plejádě soch, které jsou osazeny na obou stranách mostu neseném 16 pilíři. Most je 516 m dlouhý a 9,5 metru široký s velmi dobrou nosností, což jej v minulosti předurčilo pro zahrnutí do tras hromadné dopravy koňské tramvaje, která byla následně nahrazena dráhou elektrifikovanou. Zábradlí i obě mostecké věže jsou zdobeny řadou soch a sousoší. Zajímavou je socha Karla IV. na Staroměstské mostecké věži, která je datována ještě do období výstavby mostu a panovníkova života – lze tedy předpokládat, že zachycuje jeho věrnou podobu. Na zábradlí se nachází na třicet soch nebo sousoší, z nichž nejstarší je socha sv. Jana Nepomuckého.

Legendy spojené s mostem

Vzhledem k době, v níž byl most stavěn, k jeho umístění a napojení na starou Prahu a také celým staletím, po které již stojí a je využíván, není divu, že je most opředen celou řadu legend, které se váží jak na jeho stavbu, tak na jeho následný provoz. Na mostě je například umístěn kříž, kterého se turisté pro štěstí dotýkají, původně zde byl ovšem umístěn jiný kříž, u kterého měli mít možnost se modlit odsouzení na smrt, který mostem museli projít. Jedna z legend tak praví, že pokud se vám na mostě tento kříž zjeví, je to předzvěst něčeho špatného. Legendy spojené s Karlovým mostem se v mnohém různí některé jsou navázány na sochy nebo magickou moc, jiné vychází z místních kulturních tradic a lidové slovesnosti či pověstí. Právě do druhé kategorie se většinou řadí ty týkající se výstavby mostu.

Výstavba Karlova mostu v legendách

Jednou z nejznámějších legend o stavbě Karlova mostu je přidávání vajec do malty. Jednotlivé verze této legendy se od sebe liší především v počtu a typu ingrediencí, které kromě syrových vajec či žloutků zahrnují také kravské mléko či tvaroh. Ačkoliv tato skutečnost nebyla nikdy potvrzena, při analýze složení malty byly vedle anorganických složek odhaleny také složky organické, nelze tedy zcela vyloučit, že se tyto přísady se specifickými vlastnostmi při výstavbě nepoužívaly. Navíc se prý dovážely z různých částí města i země a někteří obyvatelé měli strach, aby se vejce nerozbila, a tak je raději uvařili, takže nebylo možné je použít. Další legenda praví, že je do jednoho z pilířů mostu zazděn meč rytíře Bruncvíka, jenž má být společně s blanickými rytíři uvolněn, až bude národu nejhůře.

Numerologie ve výstavbě Karlova mostu

V době, kdy byl Karlův most navrhován, se věřilo také v účinky čísel a numerologie byla v architektuře velmi často používána s cílem dosáhnout úspěchu a magického charakteru místa. Právě proto bylo pro položení základního kamene mostu zvoleno speciální datum a čas, které se skládaly pouze z lichých čísel, a to 9. 7. 1357 v 5:31 ráno.

Reklama
Reklama