Pythagora zná díky matematice určitě každý, ale byl to větší podivín, než byste čekali

Pythagorovu větu vám jistě představovat nemusíme. Víte však, jakým podivínstvím byl obklopen její tvůrce? Nečekali byste, co všechno učil své studenty, a jakými nevšedními pravidly se řídil.

Podle Pythagorovy věty, jak všichni víme, můžeme u určitých trojúhelníků vypočítat jejich strany, spousta lidí však nemá skoro žádné povědomí o tvůrci této věty.

Samotný Pythagoras byl velice podivný člověk. Pocházel pravděpodobně z ostrova Samu a narodil se kolem roku 570 před n. l. V dospělosti se odstěhoval do jižní Itálie, kde začal konat četné zázraky, a někdy kolem roku 530 př. n. l., zde založil velice zvláštní školu. Jeho škola se nazývala „Škola čísel“, ve které se studenti učili nejen matematickým principům, ale také esoterické vztahy k číslům nebo základy náboženství. Proti této škole se však měšťané tvrdě postavili, učence této školy vyhnali a zavedli zde demokracii.

Poté se Pythagoras uchýlil do města Metapontion, kde také později zemřel. Údajně si našel vlastní jeskyni na bydlení, aby se vyhnul obviňování a odsuzování ostatních lidí. Na jeho počest byl jeho dům zasvěcen chrámu a jeho hrobku vystavovali ještě v římské době.

Pythagoras bohem

Jedním z mnoha podivných faktů o Pythagorovi je, že vyžadoval od svých studentů, aby jej nazývali „Božský Pythagoras“. Tímto stylem se nechával uctívat i v ulicích – zpívaly se o něm písně, a když se ho nějaký kolemjdoucí člověk zeptal, kým je, bylo mu řečeno, že jde o samotného Hermese či syna Apollónova.

Přečtěte si také

Ve starém Řecku měly ženy málo příležitostí se prosadit. Básnířka Sapfó byla výjimka, už za svého…

25. 2. 2023

Tímto stylem se o Pythagorovi říkalo, že dokázal psát na měsíc, mluvit se zvířaty a uměl ovládat reinkarnaci.

Na této informaci Pythagoras vytvářel příběhy, že přes reinkarnaci přežívá již stovky let, a že paměť, kterou mu daroval bůh Hermes, zůstává po jeho smrti zachována a převtělí se do nové tělesné schránky. Prý si tímto stylem pamatoval, jak bojoval u Trójy, nebo jak obšťastňoval své zákazníky v těle prostitutky.

Matematický mistr byl vegetariánem

Mezi mnoha podivnostmi, kterými oplýval Pythágorův život, je jedna tak specifická, že předběhla svou dobu. Pythagoras totiž nejedl maso. Dnes sice nejde o nijak převratnou vlastnost, nicméně prohlásit v 6. století př. n. l., že jezení masa je kruté, bylo v té době vskutku nepřirozené a podivínské.

Způsob života bez masa se Pythagoras předat i svým studentům, nicméně jemu samotnému to dělalo značné potíže a nebylo to pro něj jednoduché. Například hovězí maso se konzumovat mohlo, postupem času však již nebylo tak dostupné, a tak jej Pythagoras nahradil kuřecím. Později k němu přidal i vepřové a kozí maso. Jak vidíte, vegetariánství u Pythagora je velice diskutabilní, nicméně takové skopové maso pro něj bylo tabu neustále.

Kvůli fazolím se nechal zabít

Mezi další z Pythagorových pravidel patřilo, že se nesmí jíst fazole. Důvodem bylo, že fazole zapříčiňují nadýmání, což vede k plynatosti a Pythagoras věřil, že při uvolňování těchto plynů odchází z těla i část lidské duše.

Tomuto pravidlu také učil na své škole a postupně se z hesla „nejezte fazole“, stalo „fazole jsou posvátné“, a tímto přesvědčením se řídil každý na Škole čísel. Postupně škola začala fazole i pěstovat a uctívat. Bohužel tento fanatismus o fazolích vedl později k Pythagorově smrti. Jednoho dne za ním přišli návštěvníci, se kterými však nechtěl mluvit, a proto nevylezl zpoza opony. To způsobilo, že se návštěvníci naštvali a oponu podpálili.

Přečtěte si také

Dokud někdo ze syrového masa velryby neoslepne, tak se nic nezmění. Staří Inuité trvají na svých…

27. 1. 2023

Pythagoras chtěl utéci zadním východem, nicméně za tímto východem rostly fazole. Nechtě rozšlapat fazole, zůstal Pythagoras uvězněn před políčkem fazolí, kde ho dostihli návštěvníci a podřízli mu hrdlo.