Orloj v paláci Adria: Unikát, který nemá obdoby

Praha je plná známých míst, která lákají davy. Když se řekne Pražský orloj, většina lidí si vybaví přeplněné Staroměstské náměstí. Přitom jen pár minut odtud, mezi Jungmannovo náměstí a Národní třída, se skrývá méně známý, ale neméně zajímavý mechanický skvost.

Řeč je o orloji v paláci Adria. Pokud o něm slyšíte poprvé, nejste sami. Zatímco cizinci s průvodci v ruce stojí před touto monumentální stavbou s otevřenými ústy, my Češi kolem něj většinou jen prosvištíme cestou na metro nebo na nákupy, aniž bychom zvedli hlavu. A to je obrovská škoda.

Architektonický unikát, který nemá ve světě obdoby

Než se dostaneme k samotnému stroji, musíme si říct pár slov o budově, která ho hostí. Palác Adria je totiž sám o sobě fenoménem. Byl postaven ve 20. letech minulého století pro italskou pojišťovnu Riunione Adriatica di Sicurtà a jeho architekti, Pavel Janák a Josef Zasche, mu vtiskli zcela unikátní tvář. Jde o vrcholnou ukázku tzv. rondokubismu, kterému se někdy přezdívá „národní styl“.

Zatímco klasický kubismus je o ostrých hranách, rondokubismus si hraje s oblouky, kruhy a válci. Výsledkem je stavba, která vypadá jako mohutná pevnost nebo vyřezávaná šperkovnice. A právě v jedné z jejích „přihrádek“, vysoko nad úrovní ulice, se skrývá orloj, který je svou koncepcí naprosto ojedinělý.

Giganti z bronzu: Když se čas stává uměním

Zapomeňte na malé dřevěné figurky apoštolů. Orloj na Adrii je monumentální. Jeho dominantou jsou dvě obří bronzové sochy, které představují Noc a Den (často interpretované také jako Sol a Luna). Jsou dílem sochaře Bohumila Kafky, což není nikdo menší než autor monumentální jezdecké sochy Jana Žižky na Vítkově. Už jen tento fakt dává orloji punc světové extratřídy.

Tyto postavy nejsou jen statickou dekorací. Jsou to svalnatí, anticky ladění obři, kteří jako by svou silou podpírali samotný čas. Mezi nimi se nachází ciferník s astronomickými funkcemi a symboly zvěrokruhu. Celá kompozice působí neuvěřitelně dynamicky a dramaticky, což je v ostrém kontrastu s hravou barevností fasády paláce.

Proč o něm Češi neví a cizinci ano?

Je to fascinující paradox. Většina českých kolemjdoucích vnímá palác Adria jako „tu hezkou barákovou věc s kavárnou“, ale málokdo se zastaví, aby sledoval pohyb orloje. Možná je to tím, že v Praze máme tendenci historické památky vnímat jako kulisy pro turisty. Jenže v zahraničních bedekrech o architektuře 20. století figuruje Adria jako povinná zastávka.

Pro milovníky designu a art deca je tento orloj fascinující tím, jak dokonale propojuje moderní techniku 20. let s klasickým sochařstvím. Není to středověká mystika jako u toho na Staromáku, je to oslava lidské dovednosti, síly a pokroku první republiky. Pokud máte chvíli čas, doporučuji si stoupnout k soše Josefa Jungmanna a chvíli orloj pozorovat. Ten detail, se kterým Kafka vymodeloval svaly bronzových postav, je v kontextu městské architektury nevídaný.

Mechanické srdce a symbolika

Orloj v paláci Adria není jen o hodinách a minutách. Ukazuje fáze měsíce, postavení slunce ve zvěrokruhu a další astronomické údaje, podobně jako jeho starší bratr. Celý mechanismus byl na svou dobu špičkovou ukázkou inženýrství. Zatímco Staroměstský orloj nás vrací do dob magie a víry, Adria je symbolem sebevědomého československého státu, který chtěl světu ukázat, že umí spojit historii s modernou.

Zajímavostí je i samotné umístění. Orloj není v úrovni očí, musíte k němu vzhlížet. To byl záměr – čas je zde prezentován jako něco vznešeného, co nás přesahuje. Sochy Dne a Noci nám připomínají neustálý koloběh, kterému neuteče žádná pojišťovna ani žádný smrtelník.

Tip na ideální odpoledne

Pokud se rozhodnete tento „skrytý“ orloj prozkoumat, nespokojte se jen s pohledem z chodníku. Vstupte do pasáže Adria. Interiér paláce je stejně fascinující jako jeho exteriér. Najdete tam nádhernou podlahovou mozaiku, unikátní svítidla a celkovou atmosféru, která vás přenese do doby, kdy se v Praze scházela intelektuální elita.

A pokud chcete zážitek dovést k dokonalosti, vyjeďte výtahem do kavárny v patře. Z její terasy máte orloj a celou Jungmannovu ulici jako na dlani. Sedět s kávou v ruce jen pár metrů od Kafkových bronzových gigantů a sledovat cvot v ulicích pod vámi, to je moment, kdy pochopíte, proč je Praha považována za jedno z nejkrásnějších měst světa.

Dejme Adrii šanci

Je jasné, že Staroměstský orloj svou popularitu nikdy neztratí. Je to legenda. Ale orloj v paláci Adria je umělecky čistší, architektonicky odvážnější a hlavně – nabízí klid na rozjímání. Není to jen turistická atrakce, je to důkaz toho, že Praha byla ve 20. letech minulého století laboratoří moderního stylu, který jinde na světě prostě nenajdete.

Takže až příště půjdete po Národní třídě, zkuste na chvíli schovat telefon do kapsy, zapomeňte na nákupní seznam a podívejte se nahoru. Orloj v paláci Adria tam je, tiká už sto let a čeká, až si ho my, místní, konečně pořádně všimneme. Protože si to zaslouží mnohem víc než jen letmý pohled z tramvaje.