Askiz, kajtos či ještěr: Odkud se vzalo staré pojmenování Ještědu

Víte, co znamená jméno Ještěd? Představíme vám několik pramenů, které hovoří o původu zvláštního pojmenování nejvyššího vrcholu Ještědsko-kozákovského hřbetu. 

Jazyky všech kmenů a národů žijících na našem území nevymřely úplně, ale zanechaly stopy v naší mateřštině dodnes. Přechod od jednoho jazyka k druhému však nebyl okamžitý proces, nahrazení novým jazykem mohlo trvat několik generací. Výsledkem koexistence dvou či více jazyků v pak mohou být tzv. hybridní slova, neboli složeniny tvořené ze slov pocházejících z obou či více jazyků. Krásným příkladem nám může být například staré jméno Ještědu pravděpodobně složené ze slov askiz a kajtos, uvádí ve své stati Pravěké osídlení Česka ve světle jazykových pramenů její autor Ľubomír Novák na serveru Archeologienadosah.cz.

Podle Ľubomíra Nováka „Kelty na našem území převrstvili germánští Markomani a Kvádové, a jejich jazyk zřejmě postupně nahradil místní dialekt keltštiny (možná bójštinu). Soužití nově příchozích Germánů se zbytky keltského obyvatelstva může dokumentovat jméno hory Ještěd: ask(i)-ket-, jehož první část pochází z germánského askiz ‚jasan‘, druhá část kompozita je však keltské kajtos ‚les‘ (v případě slova kajtos však můžeme uvažovat i o jeho substrátovém původu (kdy je původní jazyk určitého území postupem času nahrazen jazykem novým – pozn.).“

Jasan, kopec, les či ještěr

Další argumentaci zveřejnil web Českého rozhlasu Sever, když se ptal na stejné téma jazykovědce Milana Harvalíka z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky:

„Vychází to z předpokládaného starého spojení slov ask a ket, což znamenalo něco jako ‚jasanový kopec‘ nebo ‚jasanový les‘. Forma Ještěd vznikla na základě hláskového vývoje v češtině. Existovaly i hypotézy, že jméno Ještěd je domácího, slovanského původu. V úvahu připadalo osobní jméno Ješek, které bylo za pomoci nějaké staré, blíže nedoložené přivlastňovací přípony použito pro jméno toho vrchu. Někde se dokonce objevují podoby ‚Ještědru, Ještědrem‘ a tak dál. Tam zase došlo ke spojení s výrazem ‚ještěr‘.“

Přečtěte si také

Jantarová komnata zmizela. Je možné, že by byla ukryta v Krušných horách?

14. 3. 2023

Ještied kouří a peče

Další informace k odhalení vzniku názvu severočeského vrcholu, který tvoří rozvodí Severního a Baltského moře, přináší Lumír Kothera na webu Treking.cz, když říká. „Panuje zde několik verzí. V knize Augusta Sedláčka Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky a lesy čteme o Ještědu: ´…pod horou Ještiedem´. Doklad o názvu pochází z roku 1545. O vrcholu se zmiňuje i zápis z roku 1592 v nejstarší soudní knize, uložené v libereckém archivu.“

Když je Ještěd zahalen neproniknutelnými mračny, lze od domorodců z okolí hory zaslechnout poeticky říkat, že „Ještědská bába kouří", „peče bandorák" a podobně. Za ideálního počasí je však možné z odlesněného vrcholu shlédnout i vzdálená panoramata Lužických, Orlických nebo Jizerských hor, hradní zříceniny Českého ráje, siluety Milešovky či posvátného Řípu (o jehož prastarém původu jeho názvu jsme psali v našem článku Původ slova Říp může být íránský, naznačuje známý jazykovědec) a někdy dokonce zahlédneme Petřínskou rozhlednu v Praze, popsal Lumír Kothera.

Přečtěte si také

Založila Prahu kněžna Libuše nebo někdo jiný? Kdy to bylo a jak vůbec vznikl její název?

8. 6. 2023

Ležící, ale ne dutý

V pozdějších pramenech se kromě pojmenování Ještěd můžeme setkat s lidovým pojmenováním Ještěr či Ježek, uvádí ještě Kothera podobně jako jazykovědec Harvalík výše v článku. Což zřejmě ale souvisí v prvém případě s vrcholem v boleslavském kraji, podobající se ležícímu, nataženému zvířeti, jak v roce 1679 napsal dějepisec B. Balbín, který však měl pravděpodobně na mysli celý horský val. V druhém případě byla možná souvislost se jménem převzatým od majitele hory. Méně pravděpodobné je vysvětlení, že jméno Ještěd vzniklo od základu slovanského slova jesk (rozsedlý, dutý), zakončil své pojednání na serveru Treking.cz Lumír Kothera.