Nerozumíte mluvě svých dětí? Možná je to tím, že používají starodávný jazyk Vikingů

Podle všeobecné představy nebyli Vikingové nic jiného než banda brutálních divochů. Byli však sofistikovanější, než většina lidí věří. Jejich bohatý a silný jazyk - stará norština - poskytuje jasný důkaz. Navíc ten důkaz můžeme slýchat i v dnešní době a v našem jazyce. Tedy spíš v jazyce našich dětí a vnoučat.

V prvních letech vikinského věku podnikal úctyhodný počet Vikingů nájezdy, později organizované dobyvačné výpady s dobře vycvičenými armádami. Přes veškerou pověst hrůzostrašných válečníků se ale mnohem více Vikingů zabývalo i řekněme duchovními záležitostmi: bádali, obchodovali, studovali a pokojně se usadili v jiných částech Evropy, popisuje irský server Ancient Origins.net.

Dědictví Vikingů a jejich stará norština

Podle autora článku, uznávaného vědce a lingvisty Theodorose Karasavvase, Vikingové pocházeli ze Skandinávie a mluvili jazykem zvaným stará norština. Zde stojí za zmínku, že slovo „viking“ znamená ve staré norštině „nájezd pirátů“. Více než století ovládali Vikingové většinu východní Anglie, než je král Alfréd Veliký zatlačil zpět na severovýchod země. Zůstali zde u moci až do konce prvního tisíciletí, v oblasti tehdy známé jako Danelaw.

Tisíce přejatých slov

Je úžasné, že stopy staré norštiny existují v angličtině dodnes. Odhaduje se, že téměř 5 000 anglických základních slov (téměř 20 %) jsou takzvaná „loanwords“ (přejatá slova) ze staroseverského jazyka, kterým se hovořilo v celé Skandinávii stejně jako ve skandinávských osadách a koloniích. Staroseverský jazyk měl také významný dopad na syntax a gramatiku starého anglického jazyka, a tím i moderní angličtiny. Ta se pochopitelně velmi rychle vpisuje i do češtiny, především do její verze používané staršími dětmi a mladými lidmi. Ti používají jednotlivé anglické výrazy, ale také celé fráze či krátké věty dnes zcela běžně, a jako rodič či prarodič jim možná příliš nerozumíte.

Pokud alespoň trochu vládnete angličtině, podívejte se na oblíbená anglická slova, o kterých jste pravděpodobně nevěděli, že mají staroseverský původ:

• Wrong (špatný, -ě, v nepořádku)

Pochází ze staroseverského slova rangr, které si Dánové později přeměnili na vrang a Angličané nakonec slovo „wrong“ začlenili do svého běžného jazyka.

• Cake (dort, koláč, buchta)

Pochází ze staroseverského kaka, kterým Vikingové označovali malý koláč.

• Egg (vejce)

Spousta vědců se domnívá, že slovo „egg“ je odvozeno z dánského æg. Jiní však naznačují, že toto slovo pochází ze starověkého řeckého slova egius, což znamená počátek života.

• Ugly (škaredý, ošklivý, odporný)

Když chtěli Vikingové popsat někoho neatraktivního, použili slovo uggligr, které má svůj původ ve slově znamenajícím „bát se“, což je ugga . Jinými slovy, pokud Viking neměl potřebné bojové schopnosti k zastrašení nepřátel, jeho škaredost ho mohla povýšit na děsivého válečníka.

• Husband (manžel)

Vikingové přišli se staroseverským slovem húsbóndi, které se překládá jako „pán domu“ složené z hús „dům“ a bóndi „ okupant a obraceč půdy."

• Knife (nůž)

Vikingové vynalezli také slovo pro nůž, které pochází ze staroseverského knífr.

• Happy (šťastný)

Pochází ze staroseverského slova happ, které používal Ragnar Lodbrok a jeho posádka, když mluvili o přízni osudu.

• Window (okno)

Pochází ze staroseverského vindauga, tedy vindr „vítr“ a auga „oko“ ve významu „dům bez oken je ´slepý´ dům“.

• Thursday (čtvrtek)

Odvozen ze staroseverského Þorsdagr, což znamená „Thorův den“, a pojmenován tedy po severském bohu hromu, Thorovi ze severské mytologie.

• Gift (dárek)

Pochází ze staroseverského slova gipt.

Pokud slýcháte podobná slova při rozhovorech s vašimi potomky, můžete být v klidu. Jejich anglicky znějící slova vlastně dokazují průnik historie dávné řeči prostřednictvím angličtiny do našeho mateřského jazyka. A kdo řekl, že Vikingové pouze kradli a drancovali?