V Německu běžný standard. U nás luxus, na který čeští důchodci jen zírají
Foto: Roman Samborskyi / Shutterstock
3 min
Výzkumný institut práce a sociálních věcí v Praze vytvořil zajímavý výzkum. Podle něj senioři v České republice patří mezi spokojenější. Vyrovnáme se spokojenosti v zahraničí.
Jeden trend se ve výzkumu však ukázal. Zatímco v zemích V4 je přece jen pocit spokojenosti sestupný, na Západě je stabilní.
Věk, kdy křivka strmě letí dolů
Hlavní faktory životní spokojenosti jsou ve všech zemích stejné: vycházení s penězi, důvěra v druhé a zejména pociťované zdraví. Tato hranice je v výzkumu zhruba ve věku 56 – 70 let. Zatímco v zemích V4 tady začíná pomalý, setrvalý propad, tak ve zbytku Evropy je tato křivka spokojenosti stále stejná, dokonce se lehce zvedá k spokojenosti, kterou lidé pociťovali kolem 25 roku věku. Tato křivka začíná klesat i tady po 75 roku věku.
V zemích V4 tato křivka začíná klesat tímto strmým směrem už ve věku 66 let výše.
Co hraje roli?
Významným faktorem je život v páru a úroveň vzdělání. Je to vyšší pravděpodobnost, že tito lidé mají racionálnější přístup k finančnímu hospodaření. To platilo pro všechny sledované země.
Naopak přítomnost vlastního bydlení přispěla k lepšímu vycházení s příjmem v Německu, Francii, v České republice jsme v tomto výzkumu vyrovnaní. Drtivá většina českých seniorů má zaopatření v podobě vlastního bydlení.
Roli v indexu spokojenosti nehraje jen vycházení s penězi, ale také zdraví, sociální status a pocit, jak moc jsou rozevřeny sociální nůžky. Propastné rozdíly v důchodech nebo v poměru platu pracujícího a důchodu seniora. To vše působí na psychiku.
Generační konflikty také vadí
Tak generační konflikty přispívají k nespokojenosti. Pocit, že patří na chvost sociální společnosti vadí seniorům nejvíce.
80 % seniorů ale podle průzkumu necítí konflikty mezi starými a mladými jako významné, případně se s nimi v reálu vůbec nesetkávají.
Naopak Německo a Velká Británie uvádí, že senioři tyto spory vnímají velmi intenzivně a negativně.
Čím více „se o tom mluví“ tím snáze se identifikujeme
Výzkum také ukázal, že čím více se mluví ve smyslu „všichni důchodci – doplňte si cokoliv, např. se mají špatně“, tím snáze se většinová společnost s tímto začíná identifikovat. A to i v případě, že se reálně tito lidé vůbec špatně nemají.
Platí to i naopak. Pokud je péči o seniory a jejich spokojenost věnovaná pozornost, cítí se spokojena většina.