Češi se zbavují manželských postelí. Vrací se k řešení, které zlepšuje spánek i partnerské vztahy
Ráno vstanete unavení, podráždění a s pocitem, že jste celou noc bojovali. Nejste v tom sami. Touha po kvalitním odpočinku vede stále více lidí k zásadní změně spánkových návyků.
Podle průzkumu American Academy of Sleep Medicine (AASM) volí 31 % až 35 % dospělých v USA občas nebo trvale oddělenou postel či jinou místnost. Hlavním důvodem je neustálé rušení spánku partnerem.
Nejsilnější je tento trend u mladších ročníků. U mileniálů volí oddělené spaní až 43 % lidí, ve věku 35 až 44 let přibližně 39 %, ale po pětašedesátce jen 18 % až 22 %. Muži navíc opouštějí společné lůžko téměř dvakrát častěji než ženy: v 45 % případů oproti 25 %.
Skandinávská metoda: Jedna postel, ale absolutní spánková svoboda
Pojem „spánkový rozvod“ (sleep divorce) označuje fyzické oddělení spánkového prostoru. Může jít o dvě lůžka v jedné ložnici, nebo o odchod jednoho z partnerů do vedlejšího pokoje. Existuje ale elegantnější alternativa.
Skandinávská metoda spaní ponechává jeden rám postele, ale přidává dvě samostatné jednolůžkové přikrývky, případně i dvě matrace s odlišnou tuhostí. V Dánsku, Švédsku či Norsku jde o zcela běžnou kulturní normu.
Jak to funguje v praxi? Vezměme pár s jednou velkou peřinou a celistvou matrací. On potřebuje chladno a v noci se hodně převaluje. Ona má lehký spánek, je zimomřivá a budí se při každém pohybu i přetahování o peřinu. Výsledkem je chronická ranní únava na obou stranách.
Skandinávská metoda to řeší okamžitě. Pár ponechá rám postele, pořídí dvě matrace podle individuálních potřeb a dvě přikrývky: lehkou syntetickou pro něj a hřejivou péřovou pro ni. Přenos pohybů se minimalizuje, mikroklima odpovídá potřebám obou těl a noční vyrušování klesá, aniž by někdo opouštěl ložnici.
Spánkový rozvod není rozvodem skutečným
Mnozí si výraz „spánkový rozvod“ spojují se zánikem partnerství. Panuje předsudek, že kdo nespí pod jednou peřinou, tomu vztah chladne. Odborná data ukazují opak.
Nekvalitní spánek způsobený nočním rušením zvyšuje denní konfliktovost partnerů. Spánková autonomie a kvalitní odpočinek naopak vztahovou spokojenost dlouhodobě stabilizují.
Pohled potvrzuje i Dr. Seema Khosla, ředitelka North Dakota Center for Sleep a mluvčí AASM:
Pojem spánkový rozvod zní tvrdě, ale ve skutečnosti lidé začínají upřednostňovat své zdraví. Pokud vás partnerovo rušení neustále budí, chronický spánkový deficit zhoršuje náladu a vede k hádkám. Oddělené peřiny či lůžka jsou legitimním řešením spánkové hygieny.
Kdy oddělená ložnice nestačí
Oddělení lůžek či přikrývek vyřeší většinu běžných potíží s nepohodlím. Existují však situace, kdy změna prostoru nestačí a hrozí přehlédnutí vážného problému.
Pokud za rušením stojí hlasité chrápání s dechovými zástavami nebo lapáním po dechu, může jít o příznak obstrukční spánkové apnoe (OSA). Oddělená ložnice zdravotní rizika neodstraní. Apnoe zatěžuje kardiovaskulární systém a zvyšuje riziko hypertenze i infarktu. Dr. Khosla zdůrazňuje:
Pokud za vyrušováním stojí silné chrápání se zástavami dechu, oddělená ložnice nestačí. Je nutné vyšetření lékařem při podezření na spánkovou apnoe.
Taková diagnóza vyžaduje vyšetření ve spánkové laboratoři a cílenou léčbu, například pomocí CPAP přístroje.