Češi bourají skleníky z polykarbonátu. Zahrady ovládla designová novinka, která drží teplo mnohem lépe
Foto: shutterstock
2 min
Zimní vichřice v horách nad hranicí 600 metrů nad mořem umí zahradě zatnout tipec. Prkna sténají, fólie se trhá a lehčí stavby končí o dvě louky dál. Jedna zahradní stavba ale poryvy nad 90 km/h přečkala bez jediného hnutí. Jak je to možné?
Reklama
Dokonalá harmonie tvaru a fyziky
Tajemství se skrývá ve tvaru, který nemá jedinou kolmou stěnu. Vítr ji přirozeně obtéká a veškeré zatížení sněhem i větrem se rovnoměrně rozkládá do všech spojovacích uzlů. Konstrukce je složená z trojúhelníkových segmentů a působí jako sféra přenesená ze sci-fi.
Pokud jste už pochopili, že jde o geodetickou kopuli, máte pravdu. Zpopularizoval ji americký architekt Richard Buckminster Fuller už v 50. letech 20. století.
Kulovitý tvar má navíc obrovskou výhodu v poměru povrchu k objemu. Kopule má přibližně o 30 % menší plochu vnějšího pláště než klasický skleník se stejnou podlahovou plochou.
Sluneční paprsky dopadají na různě natočené trojúhelníkové plochy v optimálním úhlu po celý den. Vzduch uvnitř přirozeně cirkuluje bez mrtvých zón, teplý stoupá nahoru a chladnější klesá. Mikroklima se stabilizuje a výrazně klesá riziko plísní.
Drahá krása versus praktická tradice
Hotová stavebnice geodómu s hliníkovou či dřevěnou kostrou a polykarbonátovými výplněmi stojí dvakrát až třikrát více než běžný sériový obdélníkový skleník s polykarbonátem.
Výroba svépomocí neodpouští téměř žádné chyby. Pokud se při řezání desítek latí pod specifickými úhly spletete se o milimetry, vrchol kopule se vám nepodaří uzavřít.
Úskalí spočívá i v prostoru. Kruhová základna a zkosené stěny ztěžují využití rovných pěstebních stolů a regálů po obvodu.
Životnost závisí na materiálu rámu (dřevo, hliník, pozinkovaná ocel, PVC trubky) a na UV vrstvě pláště. Polykarbonát bez UV filtru degraduje za 2 až 3 roky, kvalitní vydrží 10 až 15 let a tvrzené sklo přes 25 let. Použít lze i akrylát nebo fólie.
Geodóm je specifický architektonický trend s vyšší cenou a náročnější montáží. Hodí se především do extrémně větrných či horských poloh nebo jako působivý designový prvek, nikoli jako plošná náhrada běžných skleníků. Vzhledem ke své odolnosti a estetickému vzhledu však stojí za zvážení. Pokud jeho výroba v budoucnu zlevní, dá se předpokládat, že jej bude poptávat stále více zahrádkářů.
