Bohatí vydělávají, chudí platí víc. Supermarkety zneužívají slevy k vlastnímu zisku
Foto: Shutterstock
3 min
Slevy v supermarketech se sice tváří jako výhodné nabídky pro všechny, ale v konečném důsledku prohlubují sociální nerovnost. Cílenou cenovou politikou tak supermarkety zvýhodňují skupiny s vyššími příjmy a nízkopříjmové zákazníky přetváří na nevědomé oběti trhu.
Bohatší vítězí a chudí prohrávají
Každý den na nás útočí marketingové slogany, výkřiky z akčních letáků a celé to vypadá jako výhra pro každého. V pozadí se ovšem skrývá systém, který funguje pro někoho lépe, než pro druhého. A ti, kteří by pomoc potřebovali nejvíce, z tohoto systému těží nejméně.
Životní náklady se neustále zvyšují a inflace zatěžuje zejména domácnosti s nižšími příjmy. Pro ně se slevy stávají strategií přežití. Paradoxně je tento mechanismus „výhodných nabídek“ nastaven tak, že zvýhodňuje lidi se stabilními příjmy. Chudí lidé naproti tomu nemají finance na nakupování ve velkém a dopředu. Nakupují spíše denně to nejlevnější, což obvykle nebývá zrovna to nejzdravější.
Výzkumy o slevách
Slevy se obvykle vztahují na nezdravé potraviny. Přes 60 % slev v supermarketech se týká sladkých a slaných pochutin, slazených nápojů a instantních jídel. Tedy vysoce zpracovaných, kaloricky bohatých a výživově chudých potravin.
„Zdravé potraviny, jako ovoce a zelenina, jsou zřídka součástí slevových akcí, zatímco nezdravé potraviny mají několikanásobně vyšší promoční četnost,“
zjistila studie Oxfordské univerzity v roce 2020. Zákazníci jsou tak motivováni k nákupu levných a nezdravých potravin, což dlouhodobě ovlivňuje jejich stravovací návyky a má zdravotní dopady.
Výzkum publikovaný ve vědeckém časopise Journal of Retailing zjistil, že množstevní slevy (např. „2+1 zdarma“) vedou zákazníky k nadměrnému nákupu a spotřebě. Platí to zejména u produktů s dlouhou trvanlivostí jako chipsy, sušenky a slazené nápoje. Studie také zjistila, že 30 % zákazníků by daný produkt nekoupilo, kdyby nebyl ve slevě.
Výzkumy také ukázaly, že nakupování ve slevách vede k většímu plýtvání jídlem. Zákazník si nakoupí množství, které není schopen zkonzumovat. Téměř 20 % odpadu potravin je přímo spojeno s nákupy ve výhodných nabídkách, tedy nad rámec skutečné spotřeby. Doplácí na to opět nízkopříjmové skupiny, které přichází o peníze i přístup ke kvalitním potravinám.
Kdo profituje a kdo chudne
Nákupy ve „výhodných nabídkách“ se dlouhodobě vyplácí skupinám s vyššími příjmy. Mohou nakupovat ve velkém a potraviny snadno skladovat. Vedle toho nízkopříjmové domácnosti si zboží v akci často nemohou koupit ve větším množství. Ve výsledku bohatí mohou akumulovat hodnotu, zatímco chudí nakupují častěji za jednotkové ceny.
Celý slevový systém je tak výhodný pro ty, co mají peníze, čas a prostor. Supermarktey vydělávají na těch, kteří nemají jinou volbu. Ve výsledku bohatí šetří a chudí platí vyšší ceny, konzumují nekvalitní potraviny a celkově za potraviny utrácí větší podíl svého rozpočtu.