Současná morálka mladé generace však často vyvolává mezi staršími lidmi obavy
Správná výchova je klíčem k úspěchu. Je však důležité najít rovnováhu mezi přílišnou přísností a...
Majestic 12, známá také jako MJ-12, je velmi tajnou a záhadnou organizací, která je již dlouho předmětem konspiračních teorií a spekulací. Mohla tato skupina skutečně existovat a věnovat se výzkumu mimozemských aktivit na naší planetě?
Lidé byli vždy fascinováni výškami – od vysokých hor a budov až po samotný vesmír. Proto se také mnohdy tvrdí, že vesmíru věnujeme více vědeckého úsilí než vlastní planetě. To ale není vůbec pravda – společně s touhou po poznání vesmíru zde totiž vždy byla i touha po poznání zemských hlubin. Z toho důvodu byla ve 20. století vyhloubena nejhlubší díra na Zemi.
Slavné zvolání „Neníkékamen!“ zaznělo na athénském náměstí před více než 2 500 lety. Přesto si slavný maratónský běh připomínáme při nejrůznějších sportovních příležitostech až dodnes.
V malebném italském Toskánsku, v provincii Siena, leží starobylý klášter San Galgano. V něm najdeme hrobku sv. Galgana, který zde měl v 12. století zabodnout meč do kamene a později také zemřít. Jedinečná relikvie je zde k vidění dodnes.
Dříve byla smrt součástí každodenního života. Člověk ji potkal v podobě ukřižovaného Krista před kostelem, v kostele, v domácnostech. Na zesnulé, někdy i konkrétní nebožtíky, se vzpomínalo především při mších. Mezi katolíky se tento zvyk zachoval dodnes.
Není lhaní jako lhaní. Patologičtí lháři mají na rozdíl od zbytku populace jinak strukturovaný mozek a výzkumy naznačují, že za své chování ve skutečnosti nemohou.
Jako jinde, i v Grónsku jsou příčinou vražd nejčastěji ženy a láska. Přepady se dějí nejčastěji na moři, kde jeden muž napadne druhého zezadu, buď že ho probodne harpunou, nebo že ho převrátí a vyseká mu do kajaku otvor.
Po pádu egyptské civilizace byl význam hieroglyfického písma na více než tisíc let zapomenut. Klíčem k jeho rozluštění se stala až Rosettská deska, kterou našli Napoleonovi vojáci po dobytí Egypta.
Prvopočátky oslav, kterým dnes říkáme vánoční, sahají tisíce let zpět, až do neolitu. Již zhruba před 5000 lety se slavily v čase zimního slunovratu. Mnohé z tradic, které dnes ctíme, se utvářely po staletí v důsledku změn víry, politiky, technologie, vkusu a obchodu.
Půldruhá miliarda muslimů po celém světě budou slavit letošní ramadán od nedělního večera 10. března do pondělního večera 8. dubna. Svátek zahrnuje měsíc půstu a modliteb. Věřící se během dne dočasně zřeknou některých pozemských potřeb, postí se nejen od jídla, ale i od vody. Přibližují se tak duchovní podstatě islámu. Po setmění se však setkávají při modlitbě a společně hodují.