Jaké bývá spropitné v pražských restauracích v porovnání s jinými městy
České restaurace každý rok inkasují na spropitném miliardy korun. Jenže kolik z těchto peněz...
Lidé byli vždy fascinováni výškami – od vysokých hor a budov až po samotný vesmír. Proto se také mnohdy tvrdí, že vesmíru věnujeme více vědeckého úsilí než vlastní planetě. To ale není vůbec pravda – společně s touhou po poznání vesmíru zde totiž vždy byla i touha po poznání zemských hlubin. Z toho důvodu byla ve 20. století vyhloubena nejhlubší díra na Zemi.
Indiáni podle tradice vysílali své mladíky k jezeru na duchovní pouť, během níž se chlapci setkávali se svým duchovním průvodcem. Tyto pouti vycházející z dávných vizí zahrnovaly i fyzické úkoly a výzvy. Znepokojivě klidné jezero je odedávna posvátným místem indiánských Klamathů.
Dvacáté století nebylo vždy veselé: dvě světové války, soupeření velmocí, ale také bezprecedentní rozvoj vědy a techniky i kulturní fenomény, které se staly opravdovou klasikou.
Období druhé světové války dodnes patří k nejstrašnějším obdobím v dějinách lidstva. Neutuchající boje na všech frontách, hrůzy koncentračních táborů a nacistické experimenty na lidech v nás dodnes probouzejí hrůzu. I po tolika letech si říkáme, čeho všeho jsou lidé schopní. Dodnes patří tyto experimenty do temné kapitoly našich dějin, dějin lidských práv a medicíny. Pojďme se podívat na ty nejznámější a nejhrůznější experimenty, které byly nejčastěji prováděny na židech, Romech a dalších vězních v koncentračních táborech.
Jako přeneseni do jiného světa se cítíte na houpající se vesnici, která nabízí unikátní jak zážitky, ubytování, stánky se suvenýry, tak místní rybí produkty. Někteří návštěvníci ji považují za turistickou past kvůli špatné hygieně, opotřebované infrastruktuře a přemíře obchodů s předraženými výrobky. Navzdory všemu je plovoucí vesnice stále lákadlem pro cestovatele hledající nevšední dobrodružství.
Máme malebnou vlast. Naše Česká republika je protkaná jak historickými pamětihodnostmi, tak přírodními památkami. Představíme si některé zajímavosti z českých luhů a hájů.
Schopnost rozdělat oheň byla pravděpodobně klíčovým faktorem při migraci pravěkých hominidů z Afriky do Eurasie, tvrdí archeolog studující nálezy na archeologickém nalezišti Gesher Benot Ya'aqov v Izraeli.
První písemná zmínka o vesnici německy zvané Milay pochází z roku 1392. Název vesnice je odvozen z přídavného jména milá a německý tvar vznikl z českého výrazu „v Milej“. Přibližně devět km severně od Loun a 12,5 km od centra Mostu se nachází malebná vesnička Milá. Je měkce usazena v místní části obce Bečov pod osamělým kopcem stejného jména.
Panství, které je nazýváno podle okolních mokřin morte mare, moře mrtvých, nechal postavit Jindřich I. Anglický v roce 1134. Za mlžných zimních jiter se mezi holými stromy prohánějí havrani, zatímco v zahradách opatství se zvedají přízračné siluety.
V roce 1570 byly Galapágy zakresleny do atlasu světa vlámského kartografa Abrahama Ortelia. Ostrovy pojmenoval „Insulae de los de Galapagos". Krunýře místních obřích želv připomínaly připluvším koňská sedla a název Galapágy pochází ze španělského slova „sedlo".