Je mi hanba za vrstevníky, kteří volí Babiše, důchod mám fajn, vím, že moje děti takový mít nebudou
Důchodci se mají špatně… když tohle slyším, otvírá se mi kudla v kapse, říká Jiří (68). Rozhodně...
Tu a tam se archeologům podaří učinit objev, kterým se doslova přepíší dějiny. Podobný mistrovský kousek se nedávno povedl vědeckému týmu ve Španělsku. Do portfolia vyspělých starověkých civilizací tak přibyl další národ – Tartesané.
Mýdlo bylo známé již ve starověku a vyrábělo se uvařením tuku s popelem. Objevili jej Babyloňané před 4800 lety. Ale to není zdaleka všechno. Starověké národy totiž používaly podobnou kosmetiku jako my – znali zubní pastu i deodorant.
Na základě obchodování s prostitucí byl Luciano odsouzen na 50 let odnětí svobody, s podmínečným propuštěním po 30 letech. Během druhé světové války jej však vláda potřebovala k ochraně New Yorku, proto byl na základě dohody propuštěn.
Z historie Anglie známe mnoho zajímavých a kontroverzních postav, ale žádná z nich se nevyrovná Marii I. Tudorovně. Ta se proslavila především svým krutým postupem vůči protestantským odpůrcům. Život ji však od dětství nešetřil.
Fenomén samovznícení člověka je poměrně novou záhadou, kterou se až dnes daří alespoň částečně vysvětlit za pomocí vědy. Přesto však okolo tohoto jevu stále panuje spousta tajemna.
Obecně lze říci, že indiáni předkolumbovské Ameriky přikládali sexu a erotice mnohem menší význam než jiní obyvatelé Starého světa – především Evropy, Asie, a dokonce i Afriky.
Polští vědci objevili pozůstatky dítěte pohřbeného obličejem dolů s „anti-upířím“ trojúhelníkovým visacím zámkem pod nohou. A nejen to, i další podivné hroby s ještě podivnějším osudem nebožtíků.
V roce 1215 se v anglickém Runnymede odehrálo jedno z historicky nejvýznamnějších politických setkání. Angličtí baroni se zde sešli se svým králem Janem Bezzemkem, aby projednali dokument zajišťující práva a svobody občanů.
Dvacáté století nebylo vždy veselé: dvě světové války, soupeření velmocí, ale také bezprecedentní rozvoj vědy a techniky i kulturní fenomény, které se staly opravdovou klasikou.
Arktický zooplankton ukázal fascinující adaptaci na dlouhé polární noci. Podle studie v časopise Current Biology tyto mikroskopické organismy nezahálí ani v obrovských hloubkách během tzv. zimní tmy, ale naopak vykazují zvláštní migrační chování. Tento objev otevírá nové možnosti pro pochopení adaptace života v extrémních podmínkách.