Tassilo, princ z Hořovic: Jeho pokoj zůstal za zámku dochován jako posmrtná památka
Historie zámeckého sídla v Hořovicích je spjata se dvěma šlechtickými rody - hraběcím rodem...
Čtyři dosud neznámé geoglyfy kultury Nazca, připomínající člověka, ptáka, rybu a pár nohou, objevili japonští vědci v peruánské poušti. Při výzkumu byla použita umělá inteligence (AI).
Alžběta Pomořanská je jedinou Pomořankou, která se stala císařovnou Svaté říše římské. Stala se čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Alžběta byla nejplodnější ze všech manželek Karla IV. Byla proslulá i svou silou.
Pokud máte naplánovanou cestu do Neapole, prohlídku Pompejí si rozhodně nenechte ujít. Jedná se o velmi navštěvovanou a oblíbenou turistickou památku. Ne každý návštěvník ovšem ví, že tyto pozůstatky byly městem, které se stalo za velmi krátkou dobu masovým hrobem pro mnoho lidí.
Jestliže se rčení „po nás potopa“ používá od dob Ludvíka XV. pro vyjádření nevhodného až bezohledného, krátkozrakého vztahu k budoucnosti, potom teprve současné generace ukážou našim potomkům „zač je toho loket“. Kdyby jenom vodu, ale podle slov renomovaného geologa zde do daleké budoucnosti zanecháme zcela jiné nezničitelné „artefakty“.
Černé zlato, bílé zlato, prostě delikatesa oblíbená zejména ve Francii, Itálii či Španělsku - to jsou périgordské neboli černovýtrusé lanýže. Jejich pěstování generuje celosvětově desítky milionů eur ročně a zaměstnává statisíce lidí.
„Tahle představa, že já jsem "hollywoodská elita" a tenhle chlápek, který dělá potřebu do zlatého záchodu, je muž z lidu, je směšná," prohlásil herec George Clooney o bývalém prezidentu USA Donaldu Trumpovi.
Představte si místo, kde je část dne vody tak málo, že je dokonce sucho, a najednou se vše změní a přibude zde 16 metrů vysoká vodní hladina. Přesně takhle to vypadá ve Fundském zálivu na jihovýchodě Kanady. Denně sem přitéká sto milionů tun mořské vody, které samozřejmě odsud týž den i odtečou. Toto se opakuje den co den.
Před 100 lety byly zahájeny vykopávky fosilií v Ču-ku-tienu, asi 40 kilometrů na jih od čínského hlavního města Pekingu. Mezi roky 1929 a 1937 tam bylo objeveno 14 fragmentů lebek, 11 spodních čelistí, spousta zubů, několik částí koster a velké množství kamenných nástrojů. Stáří pozůstatků bylo odhadnuto na 500 000 až 300 000 let.
Muž z Tollundu je archeologický a historický objev. Jedná se o jedno z nejlépe dochovaných těl. Jelikož tělo muže z Tollundu se nacházelo v bažině, jde o druh „těl z bažiny“.
Dosud nejstarší objevená žvýkačka byla nalezena ve Švédsku. Vyráběla se nahřátím březové kůry. Vznikla dehtovitá černá pryskyřice, která se dala žvýkat. Předpokládá se, že byla žvýkána z různých důvodů. Nejstarší objevený exemplář je starý skoro 10 000 let.