Připravme se na stále jasnější sluneční záření. Ze Slunce se pomalu stává červený obr a ovlivňuje délku existence Země
Foto: Elena11 / Shutterstock
4 min
Všechno, co má svůj začátek, má i svůj konec. Jako Země. Bude existovat velmi dlouho a její konec přijde miliardy let poté, co všichni, kdo tu nyní žijí, odejdou.
Reklama
Než začneme mluvit o budoucnosti naší planety, zopakujme si její historii a kdy se na ní objevil život. Historie člověka je ve srovnání s historií Země velmi, velmi krátká. Naše planeta se zformovala ve vesmíru z obřího oblaku plynu a prachu, kterému se říká mlhovina, asi před 4,6 miliardami let. První kontinent se na jejím povrchu mohl zformovat již před 4,4 miliardami let, popisuje vznik našeho mateřského vesmírného tělesa Shichun Huang, docent věd o Zemi a planetách na univerzitě v Tennessee ve svém článku v oddíle Science.
Atmosféra
Atmosféra mladé Země neobsahovala kyslík, takže by byla pro člověka jedovatá, kdyby se v ní tehdy vyskytoval. Velmi se lišila od dnešní zemské atmosféry, která obsahuje asi 21 % kyslíku. Mnoho forem života, včetně člověka, potřebuje ke svému životu kyslík.
Životadárný kyslík
Odkud se tento kyslík vzal? Vědci se domnívají, že atmosférický kyslík začal stoupat zhruba před 2,4 miliardami let při změně, kterou nazývají Velká oxidační událost.
Na povrchu Země již nějakou dobu existovaly drobné mikroorganismy. Některé z nich si vyvinuly schopnost vyrábět energii ze slunečního světla, podobně jako to dnes dělají rostliny. Přitom uvolňovaly kyslík. Ten se hromadil v atmosféře a umožnil vývoj složitějších forem života.
Živočichové
To trvalo dlouho. První živočichové, kterými mohly být mořské houby, se pravděpodobně objevili asi před 660 miliony let. V závislosti na tom, jak definujeme člověka, se člověk objevil v Africe asi před 200 000 až 2 miliony let a odtud se rozšířil po planetě.
Dva faktory existence
Nyní, když přemýšlíme o budoucnosti Země, víme, že existují dva základní faktory, které lidé potřebují k tomu, aby zde mohli žít. Za prvé, Slunce poskytuje většinu energie, kterou živé organismy na Zemi potřebují k přežití. Rostliny využívají sluneční světlo k růstu a produkci kyslíku. Živočichové, včetně lidí, jsou na rostlinách přímo či nepřímo závislí, protože jim poskytují potravu a kyslík.
Druhou věcí, která činí Zemi obyvatelnou pro život, je to, že povrch naší planety se neustále pohybuje a posouvá. Toto neustále se měnící prostředí na povrchu způsobuje změny počasí a chemické změny v oceánech a na kontinentech, které umožnily vývoj života na Zemi. Pohyb obřích kusů vnější vrstvy Země, které se nazývají tektonické desky, je poháněn teplem v nitru Země. Tento zdroj tepla udrží zemské nitro horké po miliardy let.
Budoucnost
Co se tedy změní? Vědci odhadují, že Slunce bude svítit ještě dalších 5 miliard let. Postupně však bude stále jasnější a jasnější a bude Zemi ohřívat stále více. Toto oteplování bude tak pomalé, že si ho ani nevšimneme. Přibližně za 1 miliardu let bude naše planeta příliš horká na to, aby se na jejím povrchu udržely oceány, které by umožnily život.
Dlouho poté, asi za 5 miliard let, se naše Slunce zvětší na ještě větší hvězdu, kterou astronomové nazývají „červený obr" a která nakonec pohltí Zemi. Stejně jako naše planeta existovala více než 4 miliardy let předtím, než se objevil člověk, bude existovat ještě 4 až 5 miliard let, dlouho poté, co se stane pro člověka neobyvatelnou, vysvětlil zjednodušeně docent Shichun Huang pro server Howstuffworks.com na základě dotazů čtenářů webu Theconversation.com.
