Astronomové objevili nový zdroj kosmického prachu, který přináší život ve vesmíru
Foto: ronedale / Depositphotos
4 min
Tým vědců identifikoval dosud neznámý zdroj kosmického prachu. Prach vznikl interakcí hmoty vyvržené při výbuchu supernovy la s okolním okolním hvězdným plynem. Objev učiněný mezinárodním týmem je popsán v časopise Nature.
Reklama
„Prach spojený s různými hvězdnými zdroji v galaxiích ve všech kosmických epochách zůstává kontroverzním tématem, zejména otázka, zda supernovy hrají důležitou roli při produkci prachu. Uvádíme důkazy o tvorbě prachu v chladném, hustém obalu za interakcí výtrysku a oběžného prostředí v supernově typu Ia-CSM (SN) 2018evt tři roky po výbuchu,“ zahajují vysvětlení svého pozorování astronomové v časopise Nature v oddíle Astronomy. Co vlastně objevili a co z jejich zkoumání vyplývá?
Nejprve si řekněme, co je hvězdný neboli kosmický prach. Je to označení pro prachová zrnka zanášená do sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. V tomto prachu je obsažena důležitá informace o tvorbě prvků ve hvězdách. Prach představuje klíčovou složku při vzniku dalších hvězd či planet.Obsahuje především křemík, uhlík a hliník. Vyskytuje se v zrnech o průměru milióntiny centimetru. Chemické prvky v těchto částicích vznikly v nitrech hvězd, do okolního vesmíru se rozptýlily v závěrečné fázi vývoje hvězd.
Světlo, plyn a prach
Tým astronomů, jehož členem byl i dr. Mariusz Gromadzki z Astronomické observatoře Varšavské univerzity, systematicky sledoval supernovu SN 2018evt téměř tři roky. Vědci si všimli, že zatímco jasnost objektu rychle klesala ve viditelném spektru světla (světlo je viditelná část elektromagnetického záření – pozn.), v infračerveném světle se postupně zjasňovala, uvádí populárně-naučný server Science in Poland.
Podle vědců to svědčí o tom, že po průchodu rázu vzniklého při výbuchu supernovy se plyn, který se zde před explozí nahromadil, rychle ochladil a začal se tvořit prach. Zdůrazňují, že je to poprvé, kdy byl pozorován rychlý vznik prachu v plynu v okolí supernovy typu Ia.
Supernovy typu Ia jsou považovány za standardní vesmírné svíčky pro měření vzdáleností. Předpokládá se, že jde o bílého trpaslíka s průvodcem, kterým je obr nebo veleobr. Z průvodce přetéká na bílého trpaslíka látka a zvětšuje jeho hmotnost. Supernovy typu Ia mají charakteristickou světelnou křivku (graf jasnosti po explozi jako funkce času).
Ke sledování SN 2018evt bylo použito více než dvanáct dalekohledů rozmístěných po celém světě i ve vesmíru. Jedním z hlavních přístrojů poskytujících spektroskopická data byl 3,54metrový teleskop NTT umístěný na Evropské jižní observatoři (ESO) na kopci La Silla v Chile. Data byla shromážděna v rámci projektu ePESSTO+, na němž se dr. Gromadzki podílí již několik let.
Prach jako dárce života
Podle univerzity má prach ve vesmíru velký význam pro vývoj vesmíru a života v něm. Astronomové zatím identifikovali dva hlavní mechanismy jeho vzniku: v atmosférách chladných hvězd a během supernov typu II, které vznikají kolapsem velmi hmotných hvězd. Supernovy typu II vznikají v galaxiích podobných Mléčné dráze. Objevují se jako hvězdy v ramenech spirálních galaxií složených z prachu a plynu a během několika milionů let explodují jako supernovy typu II.
Výsledky mezinárodního výzkumu sepsané v časopise Nature, na němž se podílel i polský vědec, naznačují, že výbuchy supernov typu Ia mohou být do značné míry zodpovědné za produkci prachu v takových galaxiích. Souvisejí s explozí bílého trpaslíka ve dvojhvězdném systému. Bílí trpaslíci vznikají odmrštěním vodíkové obálky hvězdami s nízkou hmotností, uvedl Science in Poland.
