Zahradní města: Záchrana naší planety?
Foto: yyama / Shutterstock
Když se řekne moderní budova, asi si přestavíte spoustu skla, oceli a rovných ploch. Nebo možná Chobotnici na Letné. Pravdou je, že k životu nepotřebujeme jen vodu a přístřeší. Potřebujeme také vzduch, vzduch obsahující kyslík. Většina domácností více či méně úspěšně pěstuje nějakou tu pokojovou rostlinu. Pokud chcete ve městě zažít alespoň malý kousek přírody, půjdete do parku.
Jenže lidí neustále přibývá, neustále se staví nové a nové budovy. Co když při všech těch stavbách na stromy a trávu ve městech jednoduše nezbude místo? Co budeme dělat pak? Co budeme dýchat?
Podobné otázky si naštěstí kladou i novodobí architekti. Vznikají nejrůznější designy, které se snaží betonovým, skleněným a pochromovaným městům vdechnout i trochu životodárné zeleně. Při dnešních problémech s výfukovými plyny, vysokou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře a kácením deštných pralesů, kterým se také přezdívá plíce planety, je nutné myslet na budoucnost. Proto se firmy i vlády začínají o „green buildings“ (angl. zelené budovy) zajímat. Zejména od podepsání Pařížské dohody o ochraně klimatu v roce 2015 (ČR je dohodou vázáno od roku 2017), kde mezi cíli jsou mimo jiné snížení nárůstu průměrné teploty nebo snižování emisí.
Zelené budovy jsou nejen domovem rostlin, ale také jsou postaveny z udržitelných materiálů a jejich spotřeba energie je nižší než u klasických staveb. Na to, aby byla budova označená jako zelená (nebo také trvale udržitelná) je potřeba certifikace. Certifikačních systémů je celá řada a každý má svá přesná kritéria a často se soustředí hlavně na nějaký klíčový ukazatel. Certifikát zvyšuje hodnotu budovy a tím samozřejmě i její zisky, zároveň také slouží k porovnání různých typů použitých materiálů a technologií mezi jednotlivými stavbami. Mezi nejrozšířenější systémy patří americký LEED, britský BREEAM nebo třeba německý DGNB.
I u nás se zeleným stavbám daří. Velká města mají hojný počet kancelářských i rezidenčních budov, které byly nově postaveny nebo zrekonstruovány, oceněných certifikáty udržitelnosti. Například Aspira Business Centre v Praze, dokončené v roce 2017, má hned dvě nejvyšší certifikace udržitelnosti od společností LEED a BREEAM. Nicméně v sektoru bydlení se developeři více zaměřují na energetickou náročnost než na udržitelnost.
Naši planetu je třeba chránit. A právě investice do podobných staveb by nám v tom mohly pomoci. Pokud budeme bydlet a pracovat v budovách, které nejsou na životní prostředí náročné, můžeme si neporušené kousky zeleně užívat s vědomím, že tu budou i zítra.
