Velká čínská zeď nikdy nezabránila nájezdníkům vstoupit do Číny: Přesto se jedná o významnou památku s bohatou historií

Vznik Velké čínské zdi

Ačkoli se jí říká Velká čínská zeď, není jednotná, vznikla z několika menších opevnění a zdí. Nachází se v severní Číně a je jedním ze symbolů této země. Císař Qínshìzhuāng (u nás psáno Čchin Š-chuang), který vládl ve třetím století před naším letopočtem, navrhl její stavbu jako možné řešení problému s barbarskými nomády.

Přečtěte si také

Vláda dynastie Ming dodnes patří k těm obdobím čínské kultury, za jejichž vlády se Čína nejvíce…

18. 2. 2024

Její účel se ale minul s výsledkem, nikdy nikomu nezabránila ve vstupu do Číny. A tak se z ní stal symbol síly čínské civilizace.

Nicméně sám císař se nechal inspirovat stavbami, jejichž vznik se udával do doby, kdy byla Čína rozdělena na mnoho království a jednotlivá království válčila mezi sebou.

Nejznámější dynastií je Míng

Kdo nechal postavit Velkou čínskou zeď? Většinu lidí napadne právě dynastie Míng. Tato dynastie se podílela nejvíce na opravách Velké čínské zdi a některé části zcela předělala. Vládla v letech 1368–1644. Jakmile nastoupila k moci, vydala rozkaz k opravám. Více než na stavbu hradeb se zaměřili na uzavření pohraničí. Teprve až na konci 15. století se zaměřili na samotné hradby. Chvilku předtím, v roce 1421, bylo tehdy mongolské město Dadu přejmenováno na Běijīng (česky Peking) a určeno hlavním městem Číny.

Přečtěte si také

Terakotová armáda hlídá celá tisíciletí čínského císaře

11. 4. 2024

Právě dynastie Míng se zapříčinila o vzhled Velké čínské zdi, jak ji známe dnes. Blízko hlavního města byly postaveny strategické průsmyky, tři vnější a tři vnitřní.

Obrana dosahovala za dynastie Míng obludných rozměrů, stavba byla považována za životně důležitou obranu hlavního města a bylo zajištěno hlídání ve dne v noci.

Kvůli stavbě prý zahynulo téměř půl milionu lidí, někteří jsou pohřbeni ve zdech

Stavění tak velké stavby se pochopitelně neobešlo bez újmy na zdraví, či dokonce ztráty na životech. Stavěli jak trestanci, tak vojáci. Ti ostatní byli prostí občané, těch však bylo hodně málo.

Říká se, že než se zeď dostavěla, přišlo o život téměř 400 000 lidí. Pro pracující bylo mnohem lepší pohřbít je ve zdech, aby nedošlo k časovému prodlení při stavění. Zda-li je to pouhá legenda, nebo se to zakládá na skutečné události, to se můžeme pouze dohadovat, nicméně pokud by se to skutečně stalo, jednalo by se o zcela logický krok z pohledu tehdejších Číňanů. Určitou váhu této domněnce proto dát můžeme.

Celá historie Velké čínské zdi

Před Velkou čínskou zdí existovala jiná opevnění značící hranice mezi státy. Císař, který zavelel, aby se zeď začala stavět, navrhl všechny zbourat a nyní sjednocenou Čínu chránit jednou velkou zdí před útoky, které hrozily ze severu.

První verze stavby byla postavena hlavně z hlíny a kamene. Stavěly se jednotlivé části zdi a v některých bodech se překrývaly, aby se zvýšila bezpečnost. Dělníci nezapomněli ani na strážní věže, které byly okamžitě zaplněny vojáky.

Když císař zemřel, zeď začala chátrat. Největší ruku k dílu přiložili obyvatelé Číny až za vlády dynastie Běiwèi. Ti zeď nejen opravili, ale rovněž rozšířili.

Velká čínská zeď ztratila svůj původní účel až pádem dynastie Suí v roce 618. V dalších letech byli Číňané přemoženi Mongoly a Čína na určitý čas zanikla. Pro Mongoly neměla zeď význam, ale stejně na ní hlídkovali.

Teprve až dynastie Míng začala zeď opět opravovat. O této dynastii jsme psali již výše.

Přečtěte si také

Co otisky prstů prozradily o jeruzalémských řemeslnících

19. 4. 2024

Velká čínská zeď dnes

Mezi 18. a 20. století se Velká čínská zeď stala neznámější stavbou v Číně i jejím symbolem. Někomu připomíná odhodlanost, jinému potřebu bránit svou vlast všemi možnými prostředky a s vypětím sil. Jak si tuto stavbu interpretujete vy, záleží pouze na vás.

Velká čínská zeď od roku 1987 patří na seznam světového dědictví UNESCO. Její část byla zrekonstruována a je oblíbenou turistickou atrakcí.

Ačkoli se říká, že se jedná o jedinou stavbu, která je viditelná z Měsíce, samotná NASA poskytla fotografický důkaz, že tomu tak není. Je sotva fotografovatelná z oběžné dráhy, a to pouze za předpokladu, že čočka fotoaparátu je opravdu silná.