Původní Vandalové byli vlastně celkem běžný národ z dob starého Říma. Ničili a drancovali stejně jako ostatní
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
V průběhu staletí se jméno kmene Vandalů stalo natolik zaměnitelným s pojmy jako zkáza či plenění, že se de facto stalo jeho synonymem. Ukazuje se však, že si tento germánský kmen nelibé označení možná nezaslouží.
Reklama
Nejistý původ
První známá písemná zmínka o kmeni Vandalů pochází z roku 77 n. l., kdy Plinius Starší zmiňuje pojem Vandilia. Původní kořeny Vandalů jsou však nejisté a jejich raná historie je sporná. Předpokládá se, že se do Evropy dostali až ze Skandinávie, přičemž jejich první osady se rozkládaly na území dnešního Německa. Existují také teorie, které se přiklání k tomu, že potomci Vandalů položili základ převorské kultuře, která v době železné sídlila v oblasti Polska. Hlavní formou obživy bylo pro Vandaly nejspíše zemědělství a pastevectví.
První střety s Římany
Ve 2. století n. l. se Vandalové začali střetávat s Římskou říší. Zúčastnili se mnoha válek podél římských hranic, včetně markomanských válek. V těchto válkách stála Římská říše i proti dalším germánským kmenům. Boje probíhaly po obou stranách severovýchodní evropské hranice Římské říše, řeky Dunaj. Líté boje proti Germánům a Sarmatům zabraly většinu období vlády římského císaře Marka Aurelia. Vandalové se také účastnili několika válečných konfliktů přímo s Římem.
Život na cestách
K významnější migraci směrem k Římu došlo, když Hunové vytlačili barbarské kmeny včetně Vandalů na jih a západ do Římské říše. K těmto přesunům začalo docházet od roku 370 n. l. V této době Vandalové přijali křesťanství a hlásili se k arianismu. Tato odnož křesťanské víry, která hlásá, že Kristus není roven Bohu, způsobila, že se Vandalové dostali do konfliktu s církví.
Na svých cestách Vandalové bojovali s místními obyvateli a zabírali území. V roce 406 n. l. překročili řeku Rýn a vtrhli nejprve do Galie, pak do dnešního Španělska a nakonec do severní Afriky. V roce 439 n. l. dokonce dobyli Kartágo. Vandalský král Geiserich jej učinil hlavním městem Vandalů a v průběhu let dobýval další a další římská území.
Strategická poloha Kartága ve Středozemním moři poskytovala Vandalům značnou výhodu. Postupně se z tohoto národa stala skutečně velkolepá námořní velmoc. Předpokládá se, že v případě, že by se Římané někdy pokusili o námořní útok na Geiserichovu říši, vandalská flotila by římské lodě zničila dříve, než by se vůbec přiblížily ke Kartágu. Římská říše tak v zoufalství Vandaly uznala a uzavřela smlouvu, která jim zajistila, že nechají samotný Řím na pokoji. Vandalové přijali mnoho aspektů římské kultury, včetně jejího oblékání a umění.
Mozaiková dlažba z Britského muzea, Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
K nechvalné pověsti Vandalů přispěla zrada
Zdálo se, že Vandalové se konečně dočkali svého klidu, a mohli se tak plně soustředit na další rozvoj své říše. I přesto však král Geiserich nespustil římské impérium z očí. Když v roce 455 n. l. zemřel rukou Petronia Maxima tehdejší císař Valentinianus III., vycítil vandalský král příležitost, která se naskytne jen jednou za život. Proto se rozhodl prohlásil smlouvu Vandalů s Římem za neplatnou, shromáždil svá vojska a vytáhl na Řím.
Vyplenění římského hlavního města vstoupilo do dějin. Přesto se však nejednalo o tak násilnou událost, jak je mnohými zdroji vykreslována. Ačkoli byli Vandalové ranou církví považováni za kacíře a konvenčními křesťany byli odsuzováni, papež Lev I. se rozhodl s nimi jednat. Nakonec se mu podařilo útočníky přesvědčit, aby město úplně nezničili. Vandalové tak vydrancovali bohatství města, budovy však nechali nedotčené, a nakonec se vrátili domů.
Konec vandalské říše
Po stažení z Říma čekala Vandaly léta bojů a válečných střetů. V letech 460-475 n. l. Vandalové úspěšně odrazili římský odplatný úder, při kterém si impérium chtělo vzít zpět to, co pleněním ztratilo. Následná Geiserichova smrt zpečetila osud tohoto slibného národa. V roce 534 Římané dobyli zpět severní Afriku a Vandaly nadobro vyhnali. Jejich království skončilo, ale jejich dědictví přetrvalo. Dodnes je jméno kmene Vandalů často skloňováno – přestože možná neprávem – s úspěšným vypleněním Říma.
