Na Šumavě stojí obří kamenné hradiště. Vědci dodnes netuší, kdo ho postavil a k čemu sloužilo

Na Šumavě stojí obří kamenné hradiště. Vědci dodnes netuší, kdo ho postavil a k čemu sloužilo

Foto: Shutterstock

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Vysoko v šumavských lesích se ukrývá stavba, která nedává archeologům spát. Obří hrad zabírá plochu několika hektarů a jeho mohutné kamenné valy přečkaly dvě tisíciletí. Nikdo přitom netuší, kdo a proč tak veliké opevnění vybudoval.

Reklama
Obsah článku
  1. Hradby postavené bez malty
  2. Nemuseli to být Keltové 
  3. Byla to pevnost, útočiště, nebo posvátné místo?
  4. Pověst o obrech

Obří hrad leží nedaleko osady Popelná, na vrchu Valy v oblasti Kašperských Hor. Už samotná poloha je pozoruhodná. Nachází se přibližně 980 metrů nad mořem a patří k nejvýše položeným pravěkým hradištím v Česku. V okolí se rozprostírají hluboké lesy, horské svahy a údolí řeky Losenice. V zimě tu bývají drsné podmínky a ani v létě nejde o místo, které by nabízelo pohodlné podmínky pro každodenní život.

Přesto tu kdysi vzniklo rozsáhlé opevnění, jehož rozměry jsou na tehdejší poměry mimořádné. Hradiště měří přibližně 370 metrů na délku a 80 metrů na šířku. Celková plocha dosahuje asi 2,5 hektaru. Skládá se ze dvou částí, předhradí a vnitřního hradiště zvaného akropole. Obě části chránily kamenné valy, které místy dodnes dosahují výšky kolem dvou metrů.

Hradby postavené bez malty

Stavitelé využili přirozený skalnatý terén a doplnili ho mohutnými kamennými hradbami. Ty budovali nasucho, bez malty. Tvořily je dvě kamenné zdi, mezi nimiž byla nasypána výplň z menších kamenů. Taková konstrukce vyžadovala značné množství materiálu i dobře organizovanou práci.

Zvláštní je také členění celého areálu. Akropole se nachází v nejvýše položené části. Dochovala se zde i skalní brána a kamenný útvar označovaný jako kamenný stůl. Právě ten později podnítil úvahy, zda nemohlo jít o místo určené k náboženským obřadům.

Obří hrad
Obří hrad | Zdroj: Shutterstock

Nemuseli to být Keltové 

Kdo Obří hrad postavil, archeologové s jistotou nevědí. Často se označuje jako keltské hradiště, jeho skutečné stáří je ale stále předmětem odborných diskusí. Některé výklady kladou jeho vznik až do pozdní doby laténské, kdy na našem území žili Keltové. Jiné předpokládají, že první opevnění vzniklo už v pozdní době halštatské, tedy ještě před jejich příchodem. Nelze proto vyloučit, že Keltové místo pouze převzali a později využívali.

Byla to pevnost, útočiště, nebo posvátné místo?

Snad ještě větší otázkou než samotné stáří je účel celé stavby. Kdyby šlo o běžné sídliště, očekávali bychom pozůstatky domů, nádob, nástrojů a dalších věcí, které lidé používali. Nic takového se tu však zatím nepodařilo přesvědčivě doložit.

Jednou z možností je, že Obří hrad sloužil jako útočiště v době nebezpečí. Lidé z okolí se sem mohli uchýlit, když jim hrozilo napadení. Ani tato představa ale není bez problémů. V bezprostředním okolí tehdy nebylo mnoho větších sídlišť, jejichž obyvatelé by potřebovali opevnění takového rozsahu.

Starší badatelé uvažovali také o ochraně obchodních cest nebo rýžovišť zlata. V širším okolí Kašperských Hor se zlato skutečně získávalo, přímé důkazy o pravěké těžbě v blízkosti hradiště však chybějí. Nelze proto tvrdit, že právě ochrana zlatých nalezišť byla důvodem jeho výstavby.

Pozornost archeologů přitahuje i možnost, že šlo o shromažďovací nebo kultovní místo. Této teorii nahrává skutečnost, že se zde nepodařilo prokázat stopy každodenního života. Lidé sem mohli přicházet jen při určitých příležitostech, například kvůli společným obřadům. Ani pro tuto interpretaci ale nemáme jednoznačný důkaz.

Pověst o obrech

K místu se váže také řada lidových pověstí. Podle jedné z nich zde kdysi žili obři, kteří měli neobyčejnou sílu a ukrývali velké poklady. Právě od nich údajně pochází název Obří hrad. Podobné příběhy se v horských oblastech udržovaly po generace, skutečný původ stavby ale samozřejmě nevysvětlují.

Obří hrad přesto zůstává mimořádnou památkou. Kdo ho chce navštívit, může se k němu vydat po žluté turistické značce z osady Popelná. Trasa měří necelé dva kilometry a vede do poměrně prudkého kopce. Pokud se na výstup fyzicky cítíte, můžete si záhadnou stavbu prohlédnout vlastníma očima. 

Reklama

Možná jste zmeškali

Pavlína ze Schwarzenbergu. Uhořela ve svých 36 letech na plese císaře Napoleona

Pavlína ze Schwarzenbergu. Uhořela ve svých 36 letech na plese císaře…

Kněžna Pavlína ze Schwarzenbergu byla v mnoha ohledech ideálním prototypem šlechtičny, manželky i matky. Přesto však jí osud nadělil poměrně krutý odchod z tohoto světa, ze kterého dodnes mrazí.

Youtuber snědl vývar ze smrtelně jedovatého portugalského válečníka kvůli „lajkům“. Celý proces natáčel

Youtuber snědl vývar ze smrtelně jedovatého portugalského válečníka…

Japonský youtuber se nedávno ocitl v centru pozornosti, když zveřejnil video, na kterém vaří a jí vývar z desítek smrtelně jedovatých mořských živočichů. Co se mu stalo? Přežil? A jakou kritiku vyvolal jeho pokus?

Cítí humři bolest? Ve Švýcarsku je nezákonné vařit humry zaživa

Cítí humři bolest? Ve Švýcarsku je nezákonné vařit humry zaživa

Humři jsou nejen oblíbená pochoutka zejména v přímořských státech, ale také tvorové, kteří se mohou dožít až sta let. Mohou ale cítit bolest? Pojďme si tuto otázku, která napadla snad každého z nás, zodpovědět podle nejnovějších vědeckých poznatků.

Největší evropská knihovna pro milovníky okultních věd

Největší evropská knihovna pro milovníky okultních věd

Zdálo by se, že ve 21. století bude dominovat umělá inteligence, exaktní věda a empirické poznání. Možná tom tak je. Existují však stále ještě místa, kde jsou vyznávány jiné způsoby vnímání reality. Jedním z nich je i Ritmanova knihovna.

Vlašský salát: Jednoduchý pokrm, který se stal symbolem socialistického Československa

Vlašský salát: Jednoduchý pokrm, který se stal symbolem…

Kdo by neznal ikonický „vlašák“, který nesměl chybět v žádném československém lahůdkářství v době socialismu. Tento, dnes už ikonický salát, se stal symbolem této doby a neodmyslitelnou součástí stravování v Československu. Má však tento salát opravdu české kořeny?

600 staletých dřevěných domů ve finské Raumě stále stojí a slouží. Bez jediného hřebíku

600 staletých dřevěných domů ve finské Raumě stále stojí a slouží.…

V ulicích Kauppakatu a Kininkaakatu v centru přístavního města Rauma na jihozápadě Finska je vystavěno na ploše okolo 0,3 km² asi 600 dřevěných domů, které dodávají jádru tohoto místa rázovitý kolorit. První domy byly dílem františkánských mnichů z roku 1400.

Výzkum zubů varana komodského ukázal, že jsou pokryty železem: Nyní vědci zkoumají, zda tomu tak nebylo i u dinosaurů

Výzkum zubů varana komodského ukázal, že jsou pokryty železem: Nyní…

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč varan dokáže rychle odtrhnout maso i z té největší kořisti, jako například z jelena? Jeho zuby jsou jistě velmi ostré, dlouho však skrývaly velké tajemství. Jsou pokryty železem, které je chrání před ulomením během útoku.

Princ Louis: Na vánoční bohoslužbu šel v obnošeném oblečení. Zkrotila ho krásná příbuzná

Princ Louis: Na vánoční bohoslužbu šel v obnošeném oblečení. Zkrotila…

Rodina prince a princezny z Walesu se sladila v modrém a zeleném, přičemž Louisovy tartanové kalhoty vše barevně spojovaly. Kalhoty po „starším bráchovi“ názorně ukázaly, jak nejmladší princ za poslední dobu vyrostl. A jak se choval? Podle královské etikety, nebo opět jako správný rošťák?

Džoserova pyramida: Ke stavbě největší egyptské pyramidy byl použit hydraulický výtah, tvrdí kontroverzní studie

Džoserova pyramida: Ke stavbě největší egyptské pyramidy byl použit…

Před necelými třemi týdny obletěla celý svět zpráva, jež se snaží odpovědět na několik staletí starou otázku – jakým způsobem byly před více než tisíci lety postaveny jedny z největších pyramid v Egyptě? Odpověď je překvapivě jednoduchá – pomocí vody.

Jan XII. Železný, podporovatel krále Zikmunda, chytře kupil svoje prebendy a funkce

Jan XII. Železný, podporovatel krále Zikmunda, chytře kupil svoje…

Narodil se jako Jan Bucek nebo Bucka či Bucca patrně v Praze, protože je uváděn také jako Ioannes Pragensis (Jan Pražský), kolem poloviny 14. století. O životních osudech pozdějšího olomouckého biskupa Jana XII. mnoho nevíme až do doby, kdy se stal roku 1389 litomyšlským biskupem.

Doporučené články

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Reklama