Největší poklad Česka leží v Jeseníkách. 11 tun zlata za 30 miliard korun zatím nelze vyzvednout
Pod horami na Jesenicku se ukrývá nerostné bohatství, jehož hodnota se počítá v desítkách miliard korun. Geologové potvrdili, že ložisko u Zlatých Hor obsahuje téměř 11 tun zlata. Státní podnik DIAMO by zde chtěl obnovit těžbu, místní obyvatelé ale s návratem horníků do oblasti nesouhlasí.
Původní odhady byly pětkrát nižší
Ložisko se nachází v oblasti Zlatých Hor na Jesenicku, konkrétně v prostoru bývalého dolu Zlaté Hory – západ. O tom, že se zde nachází zlato, vědí geologové už desítky let. V minulosti se v oblasti dobývala polymetalická ruda obsahující především zinek a zlato.
Těžba zde skončila v roce 1994. Důvodem byla především ekonomická situace. Tehdejší ceny kovů a náklady na dobývání neumožňovaly pokračovat v provozu za přijatelných podmínek. Část nerostného bohatství tak zůstala pod zemí.
Státní podnik DIAMO zahájil nový geologický průzkum v roce 2020. Odborníci využili nejen nové vrty, ale také výsledky přibližně 1300 starších vrtů z druhé poloviny minulého století. Nové měření zároveň potvrdilo, že zlatonosné těleso pokračuje do větších hloubek, než se původně předpokládalo.
Výsledek překvapil. V ložisku se podle zveřejněného výpočtu nachází 10,89 tuny zlata. Původní propočty přitom pracovaly přibližně s 2,5 tunami. Kromě zlata průzkum potvrdil také 8,63 tuny stříbra, přibližně 25 tisíc tun zinku, 5600 tun mědi a 1600 tun olova.
Hodnota téměř 11 tun zlata se při cenách na trhu v době zveřejnění výsledků v listopadu 2025 odhadovala na bezmála 30 miliard korun. Neznamená to ale, že by bylo možné celé množství skutečně získat.
Šest tun zlata během deseti let
Geologické zásoby totiž nejsou totéž co množství kovu, které lze za rozumných technických a ekonomických podmínek vytěžit. Část zlata zůstane v hornině, protože jeho získávání by bylo příliš nákladné nebo technicky obtížné.
Právě tím se zabývá studie proveditelnosti, kterou si státní podnik DIAMO nechal zpracovat. Podle její první části by při případném obnovení provozu bylo možné získávat zhruba 620 kilogramů zlata ročně. Za deset let by tak horníci mohli získat celkem 6,2 tuny tohoto drahého kovu.
Při cenách použitých v říjnu 2026 vychází hodnota tohoto množství na přibližně 17,9 miliardy korun. Vedle zlata by se při těžbě získával také zinek a měď.
Plán počítá s patnáctiletým obdobím. První tři roky by připadly na přípravu, následovalo by deset let samotné těžby a poslední dva roky by sloužily k ukončení provozu, sanaci a rekultivaci. Pokud další průzkum potvrdí nové zásoby, mohl by důl fungovat i déle.
Horníci by se vrátili do starých štol
Podle současného plánu by se zlato získávalo hluboko pod zemí pomocí vrtání a odstřelů. Horníci by využívali existující důlní chodby, takže by nebylo nutné budovat úplně nový důlní systém.
Vytěžená ruda by se zpracovávala především v bývalém průmyslovém areálu Rudných dolů. Studie nepočítá s použitím kyanidu, který se v některých zemích při získávání zlata z rudy využívá. Prověřují se jiné možnosti zpracování, například technologie založené na glycinu. Nové povrchové odkaliště se podle zveřejněného záměru stavět nemá.
Projekt by podle předběžných propočtů mohl vytvořit přibližně 120 pracovních míst. Přinesl by také příjmy do obecních rozpočtů. Samotné Zlaté Hory by mohly získávat přibližně 8,4 milionu korun ročně, sousední Heřmanovice dalších zhruba 2,9 milionu.
Místní se návratu těžby obávají
Obnovení dolování ale nemá jednoznačnou podporu. Zastupitelé Zlatých Hor se už dříve proti záměru postavili a upozorňují především na možné dopady na životní prostředí, podzemní vody a místní turistický ruch. Obavy se týkají také blízkosti léčebného zařízení, které využívá speleoterapii, tedy pobyt v podzemních prostorách.
DIAMO tvrdí, že projekt počítá s opatřeními na ochranu vod a že důlní voda by se měla využívat také při samotném provozu. Všechny otázky ale ještě vyřešené nejsou.
Před případným zahájením těžby musí následovat další geologický průzkum, podrobnější posouzení vlivů na životní prostředí a potřebná povolovací řízení. O návratu těžby tedy zatím není definitivně rozhodnuto.
Zlaté Hory tak mají pod zemí mimořádně cenné ložisko, které může znovu přivést do regionu hornictví. Zda se ale téměř jedenáct tun zlata skutečně promění v další kapitolu české těžební historie, bude záviset nejen na ceně drahých kovů, ale také na technických možnostech a souhlasu s podmínkami projektu.