Největší poklad Česka leží v Jeseníkách. 11 tun zlata za 30 miliard korun zatím nelze vyzvednout

Největší poklad Česka leží v Jeseníkách. 11 tun zlata za 30 miliard korun zatím nelze vyzvednout

Foto: Depositphotos.com

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Pod horami na Jesenicku se ukrývá nerostné bohatství, jehož hodnota se počítá v desítkách miliard korun. Geologové potvrdili, že ložisko u Zlatých Hor obsahuje téměř 11 tun zlata. Státní podnik DIAMO by zde chtěl obnovit těžbu, místní obyvatelé ale s návratem horníků do oblasti nesouhlasí.

Reklama
Obsah článku
  1. Původní odhady byly pětkrát nižší
  2. Šest tun zlata během deseti let
  3. Horníci by se vrátili do starých štol
  4. Místní se návratu těžby obávají

Původní odhady byly pětkrát nižší

Ložisko se nachází v oblasti Zlatých Hor na Jesenicku, konkrétně v prostoru bývalého dolu Zlaté Hory – západ. O tom, že se zde nachází zlato, vědí geologové už desítky let. V minulosti se v oblasti dobývala polymetalická ruda obsahující především zinek a zlato.

Těžba zde skončila v roce 1994. Důvodem byla především ekonomická situace. Tehdejší ceny kovů a náklady na dobývání neumožňovaly pokračovat v provozu za přijatelných podmínek. Část nerostného bohatství tak zůstala pod zemí.

Státní podnik DIAMO zahájil nový geologický průzkum v roce 2020. Odborníci využili nejen nové vrty, ale také výsledky přibližně 1300 starších vrtů z druhé poloviny minulého století. Nové měření zároveň potvrdilo, že zlatonosné těleso pokračuje do větších hloubek, než se původně předpokládalo.

Výsledek překvapil. V ložisku se podle zveřejněného výpočtu nachází 10,89 tuny zlata. Původní propočty přitom pracovaly přibližně s 2,5 tunami. Kromě zlata průzkum potvrdil také 8,63 tuny stříbra, přibližně 25 tisíc tun zinku, 5600 tun mědi a 1600 tun olova.

Hodnota téměř 11 tun zlata se při cenách na trhu v době zveřejnění výsledků v listopadu 2025 odhadovala na bezmála 30 miliard korun. Neznamená to ale, že by bylo možné celé množství skutečně získat.

Šest tun zlata během deseti let

Geologické zásoby totiž nejsou totéž co množství kovu, které lze za rozumných technických a ekonomických podmínek vytěžit. Část zlata zůstane v hornině, protože jeho získávání by bylo příliš nákladné nebo technicky obtížné.

Právě tím se zabývá studie proveditelnosti, kterou si státní podnik DIAMO nechal zpracovat. Podle její první části by při případném obnovení provozu bylo možné získávat zhruba 620 kilogramů zlata ročně. Za deset let by tak horníci mohli získat celkem 6,2 tuny tohoto drahého kovu.

Při cenách použitých v říjnu 2026 vychází hodnota tohoto množství na přibližně 17,9 miliardy korun. Vedle zlata by se při těžbě získával také zinek a měď. 

Plán počítá s patnáctiletým obdobím. První tři roky by připadly na přípravu, následovalo by deset let samotné těžby a poslední dva roky by sloužily k ukončení provozu, sanaci a rekultivaci. Pokud další průzkum potvrdí nové zásoby, mohl by důl fungovat i déle.

Les ve Zlatých horách na Jesenicku
Les ve Zlatých horách na Jesenicku | Zdroj: Depositphotos.com

Horníci by se vrátili do starých štol

Podle současného plánu by se zlato získávalo hluboko pod zemí pomocí vrtání a odstřelů. Horníci by využívali existující důlní chodby, takže by nebylo nutné budovat úplně nový důlní systém.

Vytěžená ruda by se zpracovávala především v bývalém průmyslovém areálu Rudných dolů. Studie nepočítá s použitím kyanidu, který se v některých zemích při získávání zlata z rudy využívá. Prověřují se jiné možnosti zpracování, například technologie založené na glycinu. Nové povrchové odkaliště se podle zveřejněného záměru stavět nemá.

Projekt by podle předběžných propočtů mohl vytvořit přibližně 120 pracovních míst. Přinesl by také příjmy do obecních rozpočtů. Samotné Zlaté Hory by mohly získávat přibližně 8,4 milionu korun ročně, sousední Heřmanovice dalších zhruba 2,9 milionu.

Místní se návratu těžby obávají

Obnovení dolování ale nemá jednoznačnou podporu. Zastupitelé Zlatých Hor se už dříve proti záměru postavili a upozorňují především na možné dopady na životní prostředí, podzemní vody a místní turistický ruch. Obavy se týkají také blízkosti léčebného zařízení, které využívá speleoterapii, tedy pobyt v podzemních prostorách.

DIAMO tvrdí, že projekt počítá s opatřeními na ochranu vod a že důlní voda by se měla využívat také při samotném provozu. Všechny otázky ale ještě vyřešené nejsou. 

Před případným zahájením těžby musí následovat další geologický průzkum, podrobnější posouzení vlivů na životní prostředí a potřebná povolovací řízení. O návratu těžby tedy zatím není definitivně rozhodnuto.

Zlaté Hory tak mají pod zemí mimořádně cenné ložisko, které může znovu přivést do regionu hornictví. Zda se ale téměř jedenáct tun zlata skutečně promění v další kapitolu české těžební historie, bude záviset nejen na ceně drahých kovů, ale také na technických možnostech a souhlasu s podmínkami projektu.

Reklama

Možná jste zmeškali

Severoameričtí Indiáni jsou výsledkem míšení Paleoeskymáků z Čukotky a Kamčatky a tzv. prvních Američanů

Severoameričtí Indiáni jsou výsledkem míšení Paleoeskymáků z Čukotky…

Genetici, antropologové a lingvisté dlouho předpokládali, že mluvčí rodiny jazyků na-dené v Severní Americe se během posledních několika tisíc let mísili s příslušníky původních obyvatel, kteří na kontinent přišli ze Sibiře.

Se Slovenskem jsme se rozdělili již před více než 30 lety. Připomeňte si v našem kvízu nejdůležitější informace

Se Slovenskem jsme se rozdělili již před více než 30 lety. Připomeňte…

Slovensko je zahraničním státem, s kterým má Česká republika společnou nejenom historii. Připomeňte si v našem kvízu vše, co o tomto státu víte.

Proč se říká „leží jako Lazar“. Většina z nás se mýlí. Má to úplně jinou souvislost

Proč se říká „leží jako Lazar“. Většina z nás se mýlí. Má to úplně…

Většina z nás si myslí, že toto rčení pochází z biblického příběhu Eleazára (Lazara) z Bethany, kterého čtyři dny po smrti vzkřísil Ježíš. Ale není to tak. S Lazarem to má co dělat, ale s úplně jiným; s posmrtným životem také, ale s úplně jiným příběhem. Nevěděli jste to, rádi vás poučíme.

V noci 4. července 1947 se něco velmi neobvyklého zřítilo do vyprahlé pouště. Výpovědi očitých svědků incidentu v Roswellu

V noci 4. července 1947 se něco velmi neobvyklého zřítilo do vyprahlé…

V roce 1947 došlo v Novém Mexiku k pozoruhodnému úkazu. Poblíž Roswellu se zde jedné noci zřítilo cosi, co vyvolalo nejednu konspirační teorii. Vláda oficiálně mluví o naprosto běžném předmětu, očití svědci ale tvrdí, že zahlédli UFO.

Kvíz: Ověřte si své znalosti českých hitů z 20. století

Kvíz: Ověřte si své znalosti českých hitů z 20. století

Minulé století je protkáno spoustou českých hudebních hitů. Jak moc dobře si písničky, které ve 20. století hrávaly v rádiích i na zábavách, pamatujete? Zjistěte to v našem kvízu. Čeká na vás deset záludných otázek, které zvládnou jen opravdoví hudební fanoušci.

Volební hlasy za drobné i větší laskavosti. Když jsi nechtěl laskavost, mafie tě stejně dotlačila ke správné volbě

Volební hlasy za drobné i větší laskavosti. Když jsi nechtěl…

Mafiosi z italské Sicílie, známí jako Cosa Nostra, začínali na citrusovém výpalném a časem se dopracovali až k politice. Na straně, která volby vyhrála, nezáleželo, důležité byly pouze peníze.

Umělá inteligence pomohla objevit čtyři nové obří obrazce na planině Nazca v Peru

Umělá inteligence pomohla objevit čtyři nové obří obrazce na planině…

Čtyři dosud neznámé geoglyfy kultury Nazca, připomínající člověka, ptáka, rybu a pár nohou, objevili japonští vědci v peruánské poušti. Při výzkumu byla použita umělá inteligence (AI).

Při čekání na operaci vyhrál turnaj, podání rychlejší než pendolino: Wimbledonské rekordy a kuriozity

Při čekání na operaci vyhrál turnaj, podání rychlejší než pendolino:…

Na Wimbledonu se jako na nejkrásnější scéně světového tenisu scházejí nejlepší hráči světa, aby bojovali o mistrovský titul. Každý zápas zaručuje spoustu zajímavostí, kuriozit a také rekordů. Ke sportovní zábavě ale patří také tradiční ovocné osvěžení, a není ho málo.

Nejhlubší člověkem vytvořená díra byla pokusem dostat se do středu Země. Přinesla mnoho vědeckých poznatků

Nejhlubší člověkem vytvořená díra byla pokusem dostat se do středu…

Lidé byli vždy fascinováni výškami – od vysokých hor a budov až po samotný vesmír. Proto se také mnohdy tvrdí, že vesmíru věnujeme více vědeckého úsilí než vlastní planetě. To ale není vůbec pravda – společně s touhou po poznání vesmíru zde totiž vždy byla i touha po poznání zemských hlubin. Z toho důvodu byla ve 20. století vyhloubena nejhlubší díra na Zemi.

Ověřte si své znalosti v kvízu o všeobecných znalostech

Ověřte si své znalosti v kvízu o všeobecných znalostech

Kdo by si chtěl všeobecné znalosti uchovat, měl by se průběžně během celého života vzdělávat. Stačí četbou odborné literatury nebo sledováním naučných pořadů.

Doporučené články

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Reklama