Vědci narazili na pozůstatky tisíce let ztraceného města. Tento nález přepíše učebnice, tvrdí
Pod zemědělskými poli v Dolním Rakousku se skrývá pozůstatek rozsáhlého římského města. Archeologové zde odhalili pravidelnou síť ulic, obytné čtvrti, pohřebiště a také amfiteátr, do kterého se vešlo přibližně osm tisíc diváků. Město přitom existovalo jen asi sto let a potom bylo opuštěno.
Objev se podařil nedaleko obce St. Pantaleon-Erla v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. V místní části Stein mezinárodní tým odborníků zkoumal území podél Dunaje, které bylo v dobách Římské říše důležitou součástí severní hranice impéria. Výsledky průzkumu překvapily i samotné archeology. Pod povrchem se totiž nachází celé vybudované město o rozloze přibližně 25 až 30 hektarů.
Město s amfiteátrem pro tisíce lidí
Vědci k objevu využili geofyzikální měření, která umožňují zkoumat struktury pod zemí, aniž by bylo nutné terén rozkopat. Kombinací různých metod dokázali zmapovat půdorys dávného města včetně pravidelného systému ulic a jednotlivých staveb.
Největší pozornost vzbudil nález amfiteátru. Podle výsledků měření mohl pojmout přibližně 8000 diváků. Jeho velikost odpovídá amfiteátru ve známém římském městě Carnuntum, které rovněž leželo na území dnešního Rakouska.
Běžná civilní sídla v okolí římských pevností zajišťovala především zásobování armády a poskytovala vojákům potřebné služby. Zdejší město však svým rozsahem a uspořádáním připomíná samostatné římské městské centrum.
O jeho významu svědčí také pohřebiště objevená podél cest vedoucích z města. Zvláště rozsáhlý hřbitov se nacházel na severozápadě. Archeologové tam zaznamenali množství hrobů, náhrobních staveb a mohyl. Některé z nich mají značné rozměry, což naznačuje, že zde žili také majetní obyvatelé.
Existovalo jen sto let a potom zmizelo
Podle dosavadních poznatků začalo město vznikat přibližně kolem roku 80 našeho letopočtu. Kolem roku 180 však osídlení náhle skončilo. V archeologických nálezech se objevuje výrazný zlom, který naznačuje, že obyvatelé oblast opustili v poměrně krátké době.
Nešlo však zřejmě o důsledek ničivého požáru ani nepřátelského útoku. Vědci zatím nenašli důkazy, které by svědčily o násilném zničení města. Naopak se přiklánějí k možnosti, že šlo o organizované stažení obyvatel.
Časově tento odchod souvisí s koncem markomanských válek, které Řím vedl na severní hranici svého impéria. Po jejich skončení se změnily vojenské a správní poměry v oblasti. Římané mohli přeskupit své síly a obyvatelé menšího sídla se mohli přesunout do jiného, strategicky výhodnějšího centra.
Jedním z kandidátů je nedaleké Lauriacum, dnešní Enns. Právě tam se později rozvinulo významné římské město s legionářským táborem.
Mohlo jít o dávné Claudivium
Archeologové se nyní snaží zjistit, jak se nalezené město ve skutečnosti jmenovalo. Jednou z možností je Claudivium, sídlo zmiňované ve starověkých zeměpisných pramenech řeckého učence Claudia Ptolemaia ve 2. století našeho letopočtu.
Přesné umístění tohoto města se dlouho nedařilo určit. Nový nález proto představuje důležitou stopu. Poloha u Dunaje i časové zařazení odpovídají některým historickým údajům. Zatím však chybí jednoznačný důkaz, například nápis, který by jméno Claudivium přímo potvrdil.
Výzkum navíc přinesl další zajímavé poznatky o římské přítomnosti v oblasti. V roce 2017 zde archeologové objevili kamennou vojenskou pevnost z druhého století. Pozdější průzkumy odhalily také starší opevnění z dřeva a hlíny. V nedalekém Albingu se podařilo identifikovat dokonce základy plánovaného legionářského tábora, jehož stavba však nebyla nikdy dokončena.
Nově objevené město je dnes z velké části stále pod zemědělskou půdou. Odborníci chtějí pokračovat v geofyzikálních měřeních, leteckém průzkumu a cílených archeologických vykopávkách. Teprve ty mohou ukázat, jak přesně město fungovalo, kdo v něm žil a proč ho Římané po pouhém století opustili.