Neandertálci možná dorazili až do Arábie. Naznačily to kamenné nástroje v poušti
Foto: Pexels
4 min
Archeologové objevili u vyschlého jezera v Saúdské Arábii kamenné artefakty, které neodpovídají ničemu, co v regionu dosud znali. Pokročilá analýza naznačuje šokující možnost: jejich tvůrci mohli být neandertálci.
Reklama
Záhada u vyschlého jezera
Arabský poloostrov byl po tisíciletí považován za výhradní teritorium moderních lidí. Neandertálci podle učebnic patřili do ledových jeskyní Evropy, do horských údolí Altaje v jižní Sibiři či do oblasti dnešního Íránu. Nikdo je v rozpálené poušti nehledal.
Přesto se u města Džubba v saúdské poušti Nefúd našlo něco, co tuto jistotu zpochybňuje. Lokalita Jebel Katefeh-1 ukrývala pradávné kamenné nástroje, jejichž tvar a způsob opracování jako by patřily do jiného světa. Artefakty se totiž výrazně lišily od všech ostatních nálezů z Arabského poloostrova.
Dnes je okolí pokryté písečnými dunami a vyprahlou krajinou. Před desítkami tisíc let však region zažíval krátké vlhčí periody, kdy se proměňoval v zelenou savanu s jezery. V jednom z těchto klimatických oken se mohli objevit nečekaní návštěvníci.
Co odhalil speciální statistický model
Mezinárodní tým archeologů vytvořil pokročilý statistický model, který dokáže rozlišit práci neandertálců a Homo sapiens s přesností až 93 procent.
Systém analyzoval desítky parametrů: stáří náleziště, tehdejší klimatické podmínky, typ použitého kamene, velikost kolekce i specifické znaky opracování. Nejprve se naučil rozpoznávat charakteristické rozdíly mezi nástroji obou druhů z jiných lokalit v severovýchodní Africe, na Blízkém východě a v Arábii.
Když do něj vědci zadali data z naleziště v arabské poušti, výsledek je šokoval. Pravděpodobnost, že nástroje vyrobili neandertálci, vyšla na 78 procent. Nalezené artefakty jsou konkrétně tzv. levalloiské úštěpy – kamenné nástroje vyrobené pokročilou technikou štípání, která je pro neandertálce typická.
To znamená, že před 55 tisíci lety se tito vyhynulí příbuzní člověka pravděpodobně vydali mnohem dál na jih, než si kdokoli myslel.
Vlhké okno uprostřed ledové doby
Důležitou roli v objasnění celé záhady hraje přesné určení stáří nálezů. Vědci využili opticky stimulovanou luminiscenci (OSL), která dokáže zjistit, jak dlouho zůstávaly sedimenty ukryté před slunečním zářením. Výsledky ukázaly, že nástroje vznikly přibližně před 55 000 lety.
Tehdy sice panovalo v širším regionu převážně chladné klima, ale toto období bylo o něco vlhčí.
Datování zároveň dobře zapadá do období, kdy se neandertálci mezi 75 000 a 50 000 lety postupně šířili na Blízkém východě. Je proto možné, že některé jejich skupiny zamířily ještě dál a dostaly se až do severní Arábie.
Na závěry je ještě brzy
Ani samotní vědci však zatím netvrdí, že záhada je vyřešena. Opatrnost ostatně naznačuje už samotný název jejich studie publikované v časopise Quaternary Science Reviews: „Neandertálci v poušti?“
Důvod je jednoduchý. Drsné podmínky Arabského poloostrova jsou pro zachování kostí i starověké DNA mimořádně nepříznivé. Kamenné nástroje tak zůstávají jedním z mála svědectví, která mohou archeologům prozradit, kdo tuto krajinu v dávné minulosti obýval.
Přímý důkaz v podobě neandertálských kostí zatím chybí. Přesto do sebe jednotlivé indicie začínají zapadat. Pokud se podaří původ nástrojů jednoznačně spojit s neandertálci, ukázalo by to, že jejich svět byl mnohem rozlehlejší, než jsme si dosud mysleli. Neandertálci možná nebyli jen obyvateli chladné Evropy a Blízkého východu. Mohli se vydat i do rozpálené Arábie.
