Zříceniny bez bitev: Výstavba umělých zřícenin nebyla pouze českou specialitou

Zříceniny bez bitev: Výstavba umělých zřícenin nebyla pouze českou specialitou

Foto: Jik jik - Own work / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Věděli jste, že některé romantické zříceniny hradů, které dnes obdivujeme v české krajině, nejsou vůbec pozůstatky středověkých bitev a požárů, ale vznikly jako zcela nové stavby? V minulosti si lidé – zejména šlechtici a bohatí měšťané – nechávali stavět napodobeniny starých hradů a zřícenin zcela záměrně, a to nejen v Česku, ale po celé Evropě a dokonce i jinde ve světě.

Reklama
Obsah článku
  1. Kde je najdete?
  2. Janův „hrad“
  3. Fenomén napříč Evropou a světem
  4. Kdy a proč to skončilo?
  5. Mladší než mladé

Proč vznikaly umělé zříceniny? Nešlo o obranu ani o praktické využití. Hlavním důvodem byla touha po romantice, nostalgii a atmosféře dávných časů. Na přelomu 18. a 19. století přišel do módy romantismus – umělecký směr, který obdivoval středověk, tajemství a přírodu. Majitelé panství chtěli své zahrady a parky ozvláštnit stavbami, které by připomínaly staré časy, vzbuzovaly emoce a působily tajemně. Umělé zříceniny se tak staly okrasou parků, vyhlídkami nebo dokonce loveckými zámečky.

Kde je najdete?

V České republice je těchto staveb překvapivě dost. Jedním z nejznámějších příkladů je Janův hrad u Lednice, postavený v letech 1801–1808 pro knížete z Lichtenštejna. Stavba byla navržena tak, aby vypadala jako středověká ruina. Další příklady najdeme například v zámeckých parcích v Hradci nad Moravicí nebo v parkově upraveném lese Prašivice u Nalžovských Hor v okrese Klatovy, kde můžeme vidět romantickou repliku irského hradu Ballymotte. Na Moravě u Hranic, v lese u obce Hrabůvka, stojí romantický hrádek Kunzov z roku 1908.

Také hlavní město má své „fejknuté“ rozbořené hrady - v pražské čtvrti Baba v Dejvicích, kde stojí zřícenina postavená čistě pro efekt, či v anglickém parku na pražské Cibulce zřícenina z let 1818-1824, jejíž vysoká hranolová věž slouží jako rozhledna. 

Janův „hrad“

Je to hrad, není to hrad? „Zvenčí tak každopádně vyhlíží, působí dojmem, jako by ho sem přesadili rovnou z hrdého Albionu, případně z některého románu sira Waltera Scotta,“ popisuje zvláštní stavbu publikace Skvosty hradů, kam by zřejmě neměl patřit. Přesto jej tam autoři zařadili - jako zajímavost a kuriozitu, jakých je u nás opravdu málo. 

Jeho podoba nás mate v čase a funkci - „za jeho zdmi nikdy neřinčely meče, po ochozech nikdy nechodily stráže, o jeho dobytí se nikdy nepokoušela nepřátelská vojska“.

Janův hrad neboli Janohrad dostal jméno po svém zakladateli, kterým byl Jan I. Josef z Lichtenštejna, uvádí publikace. Stojí na okraji rozsáhlého lednického zámku na břehu Staré Dyje. Je typickou ukázkou probouzejícího se zájmu o romantiku a romantismus, který na počátku 19. století zasáhl šlechtické prostředí prakticky v celé Evropě. Janův hrad je vskutně mimořádně romantická stavba, která napodobuje zříceninu gotického hradu. Pochází z roku 1807 a její projekt vytvořil víděňský architekt Josef Hardtmuth, působící ve službách knížecí rodiny Lichtenštejnů. Nejde však o pouhou bezúčelnou kulisu, ale ve skutečnosti sloužila jako pohodlný lovecký zámeček.

Fenomén napříč Evropou a světem

Výstavba umělých zřícenin nebyla pouze českou specialitou. Velmi oblíbená byla tato kratochvíle například v Anglii, kde se v rozlehlých krajinářských parcích objevovaly „follies“ – zdánlivě staré věže, brány nebo celé hradby. Podobné stavby najdeme i v Německu (například Ruinenberg v Sanssouci), Rakousku, Francii a dokonce i ve Skotsku nebo Irsku. V některých případech šlo o kopie skutečných hradů, jindy o zcela fantazijní stavby.

Kdy a proč to skončilo?

Největší rozmach výstavby umělých zřícenin se odehrával právě v době romantismu, tedy na konci 18. a v první polovině 19. století. Později, s příchodem nových architektonických stylů a změnou vkusu, tento trend postupně odezněl.

Baba - umělá zřícenina v pražských Dejvicích
Baba - umělá zřícenina v pražských Dejvicích | Zdroj: By I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.More of my work can be found in my personal gallery / Creative commons, CC-BY-SA

Mladší než mladé

Ať už jsou tyto zříceniny pravé, nebo umělé, staly se neodmyslitelnou součástí naší krajiny. Dnes je navštěvujeme pro jejich malebnost a atmosféru, často aniž bychom tušili, že některé z nich jsou ve skutečnosti „mladší“ než mnohé městské domy. Umělé zříceniny tak zůstávají krásným dokladem lidské fantazie a touhy po romantice, která ovlivnila tvář krajiny nejen v Česku, ale i v celé Evropě.

Reklama

Možná jste zmeškali

Pradávní arktičtí tahouni pomohli Inuitům v obydlování Arktidy. Bez nich by nepřežili, potvrzují vědci výzkum 4500 let starých psích kostí

Pradávní arktičtí tahouni pomohli Inuitům v obydlování Arktidy. Bez…

Dědictví pradávných inuitských psů přežívá dodnes v arktických psích spřeženích, což z nich činí jedny z posledních zbývajících potomků původních, před evropských psích linií v Americe.

Nenáviděl Masaryka, v Moskvě se od Stalina učil demokracii "zakroutit…

Nemanželský syn zemědělské dělnice se narodil 23. listopadu 1896 v Dědicích na Vyškovsku. Učil se truhlářem a po vzniku Československa vstoupil do nově založené komunistické strany, kde se záhy stal stoupencem stalinismu.

Dějiny Byzantské říše byly protkány obdobími války i prosperity. Některé z tehdejších vynálezů využíváme i dnes

Dějiny Byzantské říše byly protkány obdobími války i prosperity.…

Byzantská říše a její tehdejší centrum Konstantinopol se do historie zapsaly jako kolébka východoevropského náboženství, typické architektury a bohatství. Mnohé ze zásluh na rozvoji civilizace se však Byzantincům nepřipisují. Tušíte, které to jsou?

Lžete? Co se stane s vaším zdravím a vztahy, když nepřestanete

Lež má krátké nohy. Život ve lži je podle amerických lékařů také krátký, protože klamání jeho délku zkracuje. Naopak čím upřímnější a pravdomluvnější člověk je, tím si prospívá více fyzicky i mentálně. Říkat pravdu a být upřímný ale neznamená, že je člověk netaktní a říká druhým záměrně věci, které jim ubližují.

Jeden z nejhrůznějších případů Francie. Dvě sestry zmasakrovaly matku a dceru v domě, kde pracovaly

Jeden z nejhrůznějších případů Francie. Dvě sestry zmasakrovaly matku…

Psal se rok 1933, když městem Le Mans proběhly zprávy o brutální vraždě. V poklidném městě, které do té doby bylo známé pouze díky populárnímu 24hodinovému závodu, to vyvolalo opravdu velký rozruch. Aby také ne, když za brutální vraždou stály dvě sestry.

Paradoxy nejmenšího domu v Praze i v ČR: V zajetí nejstaršího řemesla…

Máte pocit, že je váš byt či dům příliš malý a že se do něho nevejdete? Pak se podívejte na tento dům na pražském Starém městě. Bývalý nevěstinec v Anežské ulici je nejmenším domem v Praze! A slouží nyní památkově chráněná stavba stále nekalým účelům?

Jste nový v práci? Super tipy, jak udělat dojem na kolegyně: Pomozte,…

Nastupujete do nového zaměstnání a víte, že se to tam bude hemžit novými tvářemi. Mnohé vám budou zaručeně sympatické a vy se chcete dobře zapsat. Nejen proto, abyste se dobře etablovali, ale abyste si případně připravili i „revír“, pokud byste v práci chtěli řešit i víc než jen robotu.

Jak dlouho byste cestovali ze země na Mars letadlem, autem či dokonce pěšky? Spočítali jsme to za vás

Jak dlouho byste cestovali ze země na Mars letadlem, autem či dokonce…

Mars bude první cizí planetou a druhým přírodním vesmírným tělesem, na které vkročí člověk. Cesta k tomu ale povede dlouhá a klikatá. Častou otázkou v této souvislosti je, jak dlouho se na Mars cestuje.

Kde těžili sůl už před 3000 lety a stavitelské špičky vybudovaly druhé největší opevnění v Evropě?

Kde těžili sůl už před 3000 lety a stavitelské špičky vybudovaly…

Malebná vesnička Ston s pravoúhlými ulicemi, oblíbenou oblázkovou pláží Prapatna a „malou čínskou zdí“ se táhne podél města, měří asi pět kilometrů a má dvacet věží a část prošla velkou rekonstrukcí.

Anglickou královnu zabila zatím nejtoxičtější směs, kterou kdy vědci zkoumali

Anglickou královnu zabila zatím nejtoxičtější směs, kterou kdy vědci…

Všeobecně se věří, že anglická královna Alžběta I. zemřela na otravu krve ve věku 70 let v roce 1603, pravděpodobně způsobenou škodlivou „maskou mládí“. Bledá kůže byla v alžbětinské Británii znakem bohatství a vyššího společenského postavení. Ale co ji opravdu zabilo?

Doporučené články

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Reklama