U Dvora Králové našel turista největší zlatý poklad Česka. Teď mu stát vyplatí milionovou odměnu
Foto: MOs810, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
4 min
Někdy se i obyčejná procházka může změnit v objev, který přepíše dějiny. Přesně to se stalo dvěma mužům v únoru 2025 na úbočí kopce Zvičina. Narazili zde na mimořádný zlatý poklad, který patří k největším nálezům svého druhu u nás i ve střední Evropě.
Reklama
Nálezci se zachovali příkladně. Místo aby se snažili s pokladem naložit na vlastní pěst, kontaktovali Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Tímto krokem nejenže zachránili nevyčíslitelnou historickou hodnotu pro stát, ale také si otevřeli cestu k zákonné odměně, která se nyní po ročním procesu analýz a oceňování blíží k závratné sumě. Podle aktuálních informací by jim stát měl vyplatit nálezné ve výši přibližně 11,7 milionu korun.
Rok čekání na potvrzení ryzosti
Ačkoliv byl poklad objeven již začátkem roku 2025, na definitivní potvrzení jeho hodnoty se čekalo až do ledna 2026. Celý soubor byl totiž předán k odborné expertíze pražskému Puncovnímu úřadu. Výsledky analýzy potvrdily to, v co všichni doufali: jedná se o ryzí zlato.
Celkový rozsah nálezu je impozantní. Soubor obsahuje:
- 598 zlatých mincí,
- 34 dalších zlatých předmětů a šperků.
Pokud se podíváme na čísla, která jsou pro výpočet odměny klíčová, celková hmotnost ryzího zlata v tomto depotu dosáhla neuvěřitelných 5 230,56 gramů. Právě tato váha, v kombinaci s cenou drahého kovu v době nálezu, určila výslednou sumu. Podle Puncovního úřadu činila cena zlata ke dni nálezu 2 237,50 Kč za gram. Jednoduchým výpočtem se tak došlo k částce 11,7 milionu korun, která nálezcům po právu náleží za jejich poctivý přístup.
Strategické místo na národnostním rozhraní
Lokalita nálezu, kopec Zvičina, není jen oblíbeným turistickým cílem, ale historicky jde o velmi specifické místo. Právě zde se v minulosti potkávaly dva světy. Jižní úpatí kopce bylo tradičně domovem českého osídlení, zatímco severní svahy patřily k vesnicím s převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Tato poloha na národnostním rozhraní dává historikům do rukou hned několik indicií, kdo mohl tak obrovské bohatství do země ukrýt a proč se pro něj už nikdy nevrátil.
Odborníci v současné době pracují se třemi hlavními teoriemi:
- Oběti nacismu: První verze pracuje s možností, že majitelem byl člověk pronásledovaný nacistickým režimem – například někdo židovského původu, kdo se po roce 1938 pokoušel zachránit rodinný majetek před jistou konfiskací.
- Poválečný odsun: Druhá teorie se přiklání k tomu, že zlato mohl zakopat místní Němec, který po skončení druhé světové války čelil nucenému odsunu. Majetek mohl v zemi nechat v naději, že se situace uklidní a on se pro své cennosti jednou vrátí.
- Měnová reforma: Třetí varianta nás zavádí do roku 1953, kdy komunistická měnová reforma připravila miliony lidí o úspory. Ukrytí zlata mohlo být v té době zoufalým pokusem, jak ochránit hodnotu majetku před státním zásahem.
Co bude s pokladem dál?
Náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči Jiří Štěpán potvrdil, že význam tohoto nálezu přesahuje hranice regionu. Momentálně je celý depot v bezpečí, uložen v depozitárním trezoru muzea. To však neznamená, že zůstane veřejnosti skryt.
Aktuálně se o slovo hlásí konzervátoři a restaurátoři z oddělení ochrany sbírky Muzea východních Čech. Ti musí zejména nemincovní artefakty odborně ošetřit. Cíl je jasný: co nejdříve připravit expozici, kde si tento unikátní nález bude moci prohlédnout i široká veřejnost. Příběh dvou turistů a jejich nálezu u Dvora Králové tak připomíná, že i v dnešní době lze pod vrstvou hlíny narazit na historii, která svou hodnotou i tajemstvím vyráží dech.
