Přízrak Paříže s popleteným komisařem v patách: ČT2 nabídne legendárního Fantomase
Foto: pexels
5 min
Uprostřed týdne si zasloužíte únik od reality. Co kdyby existoval zločinec, který dokáže ukrást vaši tvář a spáchat pod ní zločin století? V roce 1964 vznikl snímek s astronomickým rozpočtem, luxusními vozy a maskérnou, kde hlavní hvězda trávila šest hodin denně. Proč miliony lidí dodnes věří, že padouch měl zelenou tvář, když byla ve skutečnosti úplně jiná?
Reklama
Paříž halí stín strachu. Zločinný přízrak s ocelově chladnou tváří bez emocí uniká spravedlnosti a zanechává za sebou jen chaos. Když se odvážný novinář pokusí tohoto démona zesměšnit fiktivním rozhovorem, probudí hněv, který překračuje hranice lidského chápání.
Mistr tisíce tváří se rozhodne pro rafinovanou pomstu. Ukradne novinářovu identitu a pod jeho maskou spáchá nevídaný zločin. Začíná mystická hra kočky s myší, kde nikdo nemůže věřit vlastnímu zraku a kde se hranice mezi zákonem a zločinem rozplývá v oblaku pochybností.
Když Paříž dostala svého démona s mnoha tvářemi
Tímto legendárním snímkem je kultovní Fantomas z roku 1964. V hlavních rolích září Jean Marais jako titulní padouch a novinář Fandor, nezaměnitelný Louis de Funès jako komisař Juve a půvabná Mylène Demongeot jako Hélène. Režisér André Hunebelle stvořil dílo, které mělo být francouzskou odpovědí na bondovky.
Společnost Gaumont nasadila na evropské poměry astronomický rozpočet. Umožnil natáčení s vrtulníky, luxusními vozy a náročnými maskami. V přepočtu na dnešní ceny by šlo o ekvivalent 15 až 20 milionů EUR. Hunebelle transformoval temný gotický román z počátku století do moderní akční satiry, která těží z geniálního kontrastu mezi fyzickým hrdinstvím Maraise a neurotickou komikou de Funèse.
Komisař Juve se nechá snadno oklamat gumovými maskami a moderními technologiemi. Snímek tím skvěle paroduje tehdejší studenoválečnou technofilii a neschopnost státního aparátu čelit sofistikovanému organizovanému zločinu. Naivita bezpečnostních složek vyvolává salvy smíchu dodnes.
Šest hodin v pekle maskérny a kaskadérské kousky bez doubla
Jean Marais, známý mimořádnou fyzickou kondicí, zásadně odmítal kaskadéry. Všechny nebezpečné scény natáčel sám. Šplhal po provazovém žebříku z helikoptéry, řítil se na motorce i v autech. Diváci tak vidí skutečné umění bez digitálních triků.
Sám si navrhl ikonickou masku hlavního padoucha. Její aplikace však byla extrémně náročná. V maskérně trávil až šest hodin denně, což mu způsobovalo nepříjemné kožní problémy. Na place si přesto zachoval naprostou profesionalitu a odvedl bravurní výkon ve dvojroli.
Luxusní sportovní BMW 507, které novinář Fandor ukradne na čerpací stanici, bylo osobním vozem samotného Jeana Maraise. Pro natáčení ho štábu zapůjčil zcela bezplatně. Takové gesto dnes mezi hollywoodskými hvězdami nenajdete.
Tři velké mýty, kterým věří miliony lidí
Kolem filmu dodnes koluje několik zásadních omylů. Tím nejrozšířenějším je barva Fantomasovy masky. Většina lidí věří, že byla zelená. Ve skutečnosti však byla modrošedá či světle modrá. Mýtus vznikl kvůli barevnému zkreslení na starých televizorech, nekvalitním kopiím a chybnému tisku dobových plakátů.
Druhý omyl se týká hlasu padoucha v originále. Mnozí se domnívají, že Jean Marais namluvil obě své role. Pravdou je, že Fantomase namluvil herec Raymond Pellegrin. Režisér André Hunebelle se obával, že by diváci podle hlasu okamžitě poznali totožnost herce. Pellegrinův hlas navíc zněl mnohem chladněji a hrozivěji.
Třetím velkým omylem je představa o roli hlavní hvězdy. Při natáčení prvního dílu byl nejlépe placeným hercem a tahákem Jean Marais, jehož jméno dominovalo plakátům. Louis de Funès dostal vedlejší komickou roli poté, co ji odmítl Bourvil. Teprve raketový úspěch Četníka ze Saint Tropez těsně před premiérou a Funèsův improvizační talent strhly pozornost na komisaře Juvea. To vedlo k žárlivosti a napětí ze strany Maraise.
Když český dabing předčí originál a marxisté zuří
Reakce diváků mluví za vše: „Fantomas je jedna z nejvtipnějších komedií vůbec. Tolik zábavných scén a gagů se jen tak nevidí. Hlavně když všechny ty vtípky fungují na 110 % a de Funès je v životní formě. Příběh je výborně napsaný a ani po letech neztratil ani kousek ze svého lesku. Svůj obrovský podíl na tom má i geniální český dabing Františka Filipovského a Miroslava Moravce.“
Tehdejší marxistická kritika v Československu přijala film rozporuplně. Označila jej za ukázkový příklad západního eskapismu, který odvádí pracující lid od budování socialismu k povrchní podívané plné luxusních aut a moderních technologií kapitalistického světa. Ironií osudu se právě tento „kapitalistický eskapismus“ proměnil v diváckou legendu, která si získala několik generací fanoušků a dodnes patří k nejreprízovanějším francouzským komediím u nás.
Klasika na obrazovce
Pokud si chcete připomenout jednu z nejslavnějších francouzských filmových komedií, nenechte si Fantomase ujít. První díl legendární trilogie můžete sledovat ve středu 29. července od 20:00 na ČT2, kde se znovu odehraje napínavý souboj mezi nepolapitelným Fantomasem, novinářem Fandorem a neúnavným komisařem Juveem.
