V západním světě je dnes svastika, tedy hákový kříž, synonymem fašismu, ale jeho pravá historie sahá až tisíce let do minulosti

Svastika jako symbol štěstí

Ve staroindickém jazyce sanskrtu je svastika vyjádřením blaha a štěstí. Tento symbol používají hinduisté, buddhisté a džinisté již po tisíciletí a předpokládá se, že jde o původní indický znak. Používal se také ve starověkém Řecku a Římě a lze jej nalézt v pozůstatcích starověkého města Trója, které existovalo před 4 000 lety.

Symbol svastiky používali také starověcí druidové a Keltové, což lze doložit mnoha nalezenými artefakty. Používaly jej severské kmeny jako jeden ze svých symbolů, raní křesťané také, včetně řádu německých rytířů, středověkého vojenského řádu, který se stal čistě náboženským katolickým řádem.

Nejstarší nalezený symbol svastiky byl objeven v ukrajinském městě Mezyn a byl vyřezán na figurce ze slonoviny staré neuvěřitelných 12 000 let. Jednou z nejstarších kultur, o nichž je známo, že svastiku používaly, byla také neolitická kultura v jižní Evropě, v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, známá jako kultura Vinca, která je stará přibližně 8 000 let.

Magazín BBC dokonce uvádí, že později symbol svastiky používaly např. společnosti jako Coca-Cola či Carlsberg. Symbol si osvojili také Skauti a Americký dívčí klub nazval svůj časopis „Svastika“. Svým mladým čtenářům dokonce posílali odznaky se svastikou jako odměnu za prodej výtisků časopisu.

Během první světové války ji používaly americké vojenské jednotky, a ještě v roce 1939 ji bylo možné vidět na letadlech RAF. Většina těchto neškodných použití skončila ve 30. letech 20. století, kdy se v Německu dostali k moci nacisté.

Černý rovnoramenný hákový kříž na charakteristickém bílém kruhu a červeném pozadí nacistické vlajky se stal nejnenáviděnějším symbolem 20. století, neoddělitelně spjatým se zvěrstvy páchanými Třetí říší.

Svastiku zneužil Adolf Hitler jako symbol rasové očisty

V roce 1920 přijal Adolf Hitler hákový kříž jako německý národní symbol a ústřední prvek stranické vlajky Národně socialistické strany neboli nacistické strany, která se v následujícím desetiletí dostala v Německu k moci. Do roku 1945 se tento symbol začal spojovat s druhou světovou válkou, vojenskou brutalitou, fašismem a genocidou, kterou podnítil pokus nacistického Německa o totalitní dobytí Evropy. Ikonu si strana vybrala jako symbol svého cíle rasové očisty Evropy. Hitler a jeho nacistická strana věřili, že linie čistého germánského původu pocházející z árijské rasy – seskupení používané pro označení indoevropských, germánských a nordických národů – je nadřazená, a že ostatní, méně nadřazené rasy, by měly být z Evropy vytlačeny.

Na staroindických artefaktech, které kdysi patřily árijským kočovníkům, se často objevovala svastika a tento symbol byl v regionu kooptován ze svého nejednoznačného historického kontextu, aby se prosadila nadvláda takzvaného árijského dědictví.

Vnímání hákového kříže dnešní společností

Na konci 2. světové války byl hákový kříž v Německu zakázán a v roce 2007 se Němci neúspěšně pokusili zavést zákaz v celé EU. I přesto je dnes hákový kříž po celém světě stigmatizován jako symbol nenávisti a rasových předsudků.

Stále jej často jej používají skupiny podporující nadřazenost bílé rasy a moderní odnože nacistické strany.

Dle webu ADL je dnes mezi bělošskými rasisty hákový kříž velmi rozšířeným symbolem, který je ztvárněn mnoha různými způsoby a často kombinován s dalšími nenávistnými symboly. Nejběžnější variantou svastiky je kulatá nebo zakřivená svastika. Od uvedení filmu „Kult hákového kříže“, oblíbeného filmu bělošských rasistů, je velmi časté, že si muži z řad bělošských rasistů nechávají na levé prso vytetovat svastiku po vzoru hlavní postavy tohoto filmu.

Z pohledu současné doby je vskutku ironické a nešťastné, že symbol života a věčnosti, který byl po tisíce let považován za posvátný, se stal symbolem nenávisti a odporu, protože ho zneužil nacistický režim.