Sentiment starých Slovanů šel stranou: V těžkých dobách to rozhodně nebyly děti, které dostaly jídlo a lásku

Sentiment starých Slovanů šel stranou: V těžkých dobách to rozhodně nebyly děti, které dostaly jídlo a lásku

Foto: Pieter Brueghel the Elder, 1560 / Public domain, Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

V dobách raného a vrcholného středověku bylo zcela běžné, že rodiny měly početnou řadu potomků. Většina z nich ale nikdy nespatřila brány dospělosti, Té se dožila pouze necelá polovina všech dětí. Naše poznatky o životě dospělých z té doby jsou samy o sobě omezené, ale o dětské existenci toho víme ještě mnohem méně.

Reklama
Obsah článku
  1. Péče ano, pozornost příliš ne
  2. Pragmatický přístup k dětem
  3. Děti hlady umořené
  4. Nevypadá to jako hračka, není to hračka
  5. Neexistuje dítě, jen malý dospělý
  6. Dětský svět – co to je?
  7. Potřebným se péče dostala

Historické dokumenty, například zápisky Kosmase, se zdají být lhostejné k dětskému věku, zmiňují děti až v momentě, kdy vstoupí do světa dospělých a zapojí se do politického dění, vysvětluje poutavě starodávné poměry v českých zemích Vlastimil Vondruška v knize 12. století Život ve staletích: Lexikon historie. Autor, historik a současně oblíbený spisovatel historických románů, v prvním ze sedmi dílů spojil odbornou erudici se svým vypravěčským uměním, a vytvořil tak zcela ojedinělé dílo, které všem zájemcům přehledně a současně zajímavě přiblíží naše dějiny. 

Péče ano, pozornost příliš ne

Podle některých teorií dospělí ve středověku dětem příliš pozornosti nevěnovali, což však neznamená, že je nechávali bez péče. Děti se stávaly plnohodnotnými členy společnosti až ve chvíli, kdy byly schopné pracovat. V raném dětství byly v péči žen a rodina si jich začala více všímat až s nástupem jejich „pracovní schopnosti“. Existuje domněnka, že nejmenší děti ani neměly své místo u rodinného stolu a byly krmeny zvlášť.

Pragmatický přístup k dětem

Přístup k malým dětem mohl být ovlivněn vysokou dětskou úmrtností. Lidé tenkrát k smrti přistupovali pragmaticky a bez sentimentu. Muži, především otci, si pravděpodobně nechtěli vytvářet hluboké vazby k dětem, dokud nebylo jisté, že přežijí. Někteří odborníci však namítají, že těsný rodinný kontakt znemožňoval úplnou „ignoraci“ dětí a že problém je spíše v chybějící dokumentaci v písemných pramenech. Jedno je však jisté: situace nejmenších dětí byla často složitá a nejistá.

Děti hlady umořené

Zejména v dobách hladomorů, zde citujme Vondrušku: „to byly právě děti, které byly svým způsobem, ,obětovány", protože přežít museli především dospělí, kteří zajišťovali obživu rodiny“. Historik však dodává, že zde je pro naše současné porozumění nutné připomenout, že k tomu, aby společnost vůbec existovala, museli být lidé – a to nikoliv pouze staří Slované - pragmatičtí, nikoli sentimentální.

Nevypadá to jako hračka, není to hračka

Ani povaha tehdejší dětské zábavy není úplně jasná. Předpokládá se, že děti měly jednoduché hračky z přírodních materiálů, ale dochované důkazy jsou vzácné - pro nejmenší to byla chrastítka, rolničky, píšťalky atd. Některé nalezené předměty mohou, ale nemusí být hračkami. Zajímavé je, že i v hrobech dětí z vyšších vrstev společnosti se objevují spíše luxusní předměty, ale nikoli hračky.

Neexistuje dítě, jen malý dospělý

Zdá se, že svět dospělých se obtížně vyrovnával s odlišností dětského světa. Děti byly často vnímány jako „malí dospělí“, což se odráželo i v módě – dětské šaty byly často zmenšeninou oděvů pro dospělé. Dokonce i nejstarší dochované staročeské pohádky nebyly určeny dětem, ale dospělým.

Dětský svět – co to je?

Podle Vondrušky určitě existoval osobitý svět dětí, ve kterém si vymýšlely vlastní hry a zabavovaly se hrou s předměty, které si samy tvořily, ale rodiče se do těchto aktivit příliš nezapojovali. V raném středověku, zvláště mezi prostými lidmi, spočívala péče o děti především v zajištění jídla a střechy nad hlavou.

Základní výchovu v těchto letech obstarávala matka, ale má se za to, že neměla čas věnovat se dětem intenzivněji. Malé děti se nejčastěji batolily kolem matky doma a tak náhodně nasávaly informace o svém okolí. Větší zájem a péči začali rodiče dětem věnovat až v okamžiku, kdy skončilo období her, a děti mohly přispívat k práci v domácnosti. Od tohoto momentu se rodiče snažili předat dětem základní praktické dovednosti potřebné pro život, přibližuje poutavě Vlastimil Vondruška.

Potřebným se péče dostala

I přes menší pozornost věnovanou malým dětem v rodinách, opuštěným, sirotkům a postiženým dětem se věnovala převážně církev. „Pokrokovou roli v pojetí dětství sehráli husité, kteří zrovnoprávnili dítě s dospělými v oblasti duchovního života. Podávali večeři Páně pod obojí způsobou nejen dospělým, ale již i nemluvňatům,“ uvádí se na téma Vývoj pojetí dítěte v historickém kontextu na webu z Masarykovy univerzity.

Reklama
Zdroje článku:
avcr.cz, is.muni.cz, VONDRUŠKA, Vlastimil. Život ve staletích: lexikon historie. Ilustroval Kamila SKOPOVÁ. Brno: MOBA, c2009. ISBN 978-80-243-3477-6.

Možná jste zmeškali

Spartánská výchova ve starém Řecku. Nemusí se nám to líbit, ale byla do určité míry velmi efektivní

Spartánská výchova ve starém Řecku. Nemusí se nám to líbit, ale byla…

Ať se nám to líbí, nebo ne, vzdělávání ve starém Řecku bylo poněkud odlišné, než je dnes. To se asi ani nemáme čemu divit, ale to, že bylo jiné i v jiných starověkých řeckých městských státech než ve Spartě, už je poněkud zvláštní. Cílem výchovy bylo odevzdat městu takové občany, kteří zvládnou prakticky vše. 

Harry Houdini, mistr úniků a zmizení. Na své schopnosti ale doplatil velmi bolestivou smrtí

Harry Houdini, mistr úniků a zmizení. Na své schopnosti ale doplatil…

Harry Houdini byl kouzelníkem, pro kterého byla především pouta magickou hračkou, z jejíchž spárů se dokázal kdykoliv dostat. Byl to ale také iluzionista, kaskadér či herec a filmový producent. Talentu pobral opravdu hodně, i tak jej ale čekala velmi bolestivá smrt.

Volební právo pro ženy. Nemáme ho dlouho a stále ne všude

Volební právo pro ženy. Nemáme ho dlouho a stále ne všude

Volební právo považujeme u nás v dnešním světě za samozřejmost. I přes to, že naše země patří mezi ty státy, které neměly problém nechat ženy volit, je to teprve něco málo přes 100 let, co je jim to umožněno.

Pradávní arktičtí tahouni pomohli Inuitům v obydlování Arktidy. Bez nich by nepřežili, potvrzují vědci výzkum 4500 let starých psích kostí

Pradávní arktičtí tahouni pomohli Inuitům v obydlování Arktidy. Bez…

Dědictví pradávných inuitských psů přežívá dodnes v arktických psích spřeženích, což z nich činí jedny z posledních zbývajících potomků původních, před evropských psích linií v Americe.

Zerzura, mýtické ztracené město, o kterém jste nikdy neslyšeli

Zerzura, mýtické ztracené město, o kterém jste nikdy neslyšeli

Tajemné město, ležící hluboko v srdci Sahary, fascinuje badatele i zlatokopy již stovky let. Je opředeno legendami, ale díky moderním technologiím možná již brzy odhalí svá tajemství.

Minotaurův labyrint a jeho bájná tajemství. Něco jsou báje, něco je fakt

Minotaurův labyrint a jeho bájná tajemství. Něco jsou báje, něco je…

Přestože existence Minotaura je více uvěřitelná než vlkodlaci či upíři, stále se jedná pouze o legendu. Nebo ne? V dnešním článku si rozebereme mýtus o Minotaurově labyrintu a také se podíváme na reálné spojitosti Minotaura s palácem Knóssos.

Kvůli Karlu IV. nechali v celém okolí uřezat prasatům uši a ocásky a v Praze bylo lacino aneb První zmínky o české gastronomii

Kvůli Karlu IV. nechali v celém okolí uřezat prasatům uši a ocásky a…

O počátcích české gastronomie lze hovořit již od počátku osídlení našeho území, kdy podle pověsti praotec Čech přivedl Slovany na horu Říp. Z této doby se nám bohužel dochovaly pouze pověsti a báje, které nelze považovat za důvěryhodné zdroje.

Historie kávy aneb jak se z docela neznámého rituálního nápoje stala globální komodita

Historie kávy aneb jak se z docela neznámého rituálního nápoje stala…

„Ach! Jak sladce chutná káva, lepší než tisíc polibků, jemnější než muškátové víno. Kafe, kafe, musím to mít. A pokud mě někdo chce povzbudit, oh, dej mi šálek kávy!“ Zní libreto Kávové kantáty od Johanna Sebastian Bacha.

Skutečné vymítání ďábla se značně lišilo od toho, co známe z hororových filmů

Skutečné vymítání ďábla se značně lišilo od toho, co známe z…

Filmy a seriály mnohdy vykreslují vymítání ďáblů a démonů poněkud extravagantně. Jak tedy tyto rituály probíhaly ve skutečnosti? Kdy se s vymítáním začalo? A existují důkazy o úspěšném vypuzení ďábla z těla oběti?

Rakev pro stovky lidí a předčasně pohřbené děti: Jak řešili úmrtí chudí lidé?

Rakev pro stovky lidí a předčasně pohřbené děti: Jak řešili úmrtí…

Dovedete si představit, že by je dnu rakev sdílely stovky lidí? Chudí v Anglii kdysi neměli jinou možnost, ale pohřbívali je jinak, než si myslíte.

Doporučené články

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Reklama