Rok 536, nejstrašnější rok v historii, který dal nejspíš vzniknout mytologickému Ragnaröku

V roce 536 n. l. došlo k náhlé změně globálního klimatu. Evropu, Asii a severní Afriku zahalila tajemná mlha, která způsobila 18 měsíců trvající šero. Následkem utlumení slunečního svitu bylo extrémní ochlazení, neúroda, hladomory a smrt milionů lidí. Temný středověk ohlásil svůj nástup vskutku velkolepě. 

Rok a půl bez světla, v chladu a zoufalství 

V minulosti byly záznamy spisovatelů, kteří zažili rok 536 n. l., považovány za přehnané. Moderní výzkumy na poli klimatologie a archeologie však potvrdily, že dobové prameny nelhaly. Co se tehdy stalo a jaké následky události zanechaly na tehdejším lidstvu?

Byl to rok bez léta, sněžilo i v srpnu

Rok 536 byl začátkem nejchladnějšího desetiletí za posledních 2000 let, které je označováno jako malá doba ledová. Globální letní teploty okamžitě klesly až na 2,5 °C. Zima trvala v podstatě celý rok, sníh padal i v létě, jako například v Číně. Peru i jiné lokality postihlo extrémní sucho, protože voda byla vázána v ledovcích a chyběla v přirozeném koloběhu. Současníci situaci popsali jako „roční období popletená dohromady“. 

Přečtěte si také

Starověký čínský vévoda miloval koně tak, že s nimi byl pohřben... se stovkami koní!

1. 10. 2022

Michael McCormick, profesor historie na Harvardské univerzitě, uvedl pro Science: "Pozdní antická malá doba ledová, která začala na jaře roku 536, trvala v západní Evropě asi do roku 660 a ve střední Asii trvala asi do roku 680. Byl to začátek jednoho z nejhorších období života, ne-li nejhorší rok.”

Lidé se báli konce světa, vznikl předobraz Ragnaröku

Doba to byla tak strašná, že si vikingové mysleli, že je předzvěstí smrti bohů. Vikingští šlechtici ve Skandinávii dokonce obětovali bohům. Aby si je usmířili, vhazovali do potoků a jezer velké množství zlata. Je velmi pravděpodobné, že události roku 536 inspirovaly vznik legendy o Ragnaröku („sudbě bohů“). Její příběh vrcholí bitvou mezi bohy a jotuny (démony) a koncem světa následovaným znovuzrozením světla. 

Nebyl chleba, na smrt hladoví lidé prchali ze svých domovů

Katastrofální situace měla za následek sociální, ekonomické a politické problémy. Silné mrazy a sucha způsobily neúrodu a globální hladomory. Jeho následkem došlo k vlně migrací celých národů, které se vydaly hledat úrodnější zemi. Mezi tyto “hladové uprchlíky” patřili Saracéni, Mongolové, Langobardi i Slované. 

Morové rány a hladomory způsobily zánik civilizací

Oslabená společnost byla náchylnější k šíření nemocí. O několik let později udeřil v plné síle dýmějový mor. Pandemie je známá jako Justiniánův mor a měla na svědomí přes 100 milionů obětí, včetně poloviny populace Byzantské říše. Situace otočila vývoj války mezi byzantským císařem Justiniánem a kmenem Góthů, v jejich prospěch. Góthové a později také Frankové a Burgundové následně začali obsazovat úrodnější oblasti vylidněné Byzantské říše. 

Badatelé se domnívají, že situace mohla způsobit kolaps Východořímského impéria. Rok 536 každopádně zapříčinil zánik civilizací jako například Avarů, Sassanidů a Moche v Peru. K hospodářskému oživení došlo až o století později, hlavně díky těžbě stříbra, které podpořilo vznik střední třídy. 

Přečtěte si také

Mayové způsobili ekologickou katastrofu. Je možné, že je vyhubila?

15. 1. 2023

Příčiny katastrofy odhalila až moderní věda

Stromy a led vydaly důkaz o tehdejší hrůze

V 90. letech minulého století dendrologové zkoumali letokruhy dubů v Irsku. Výzkum potvrdil, že kolem roku 536 se skutečně stalo něco divného. Letní teploty v Evropě a Asii klesly až k 2,7 °C. Co bylo příčinou tak masivního ochlazení? 

Odpověď přinesly vzorky z grónského a antarktického ledovce, které obsahovaly sírany, vedlejší produkty sopečných erupcí. Nánosy síranu odpovídaly dvěma velkým sopečným událostem v letech 536 a 539 nebo 540. Erupce byly tak silné, že vychrlily obrovskou masu popela, která zastínila slunce a snížila tak ohřívání země. Tento fenomén se nazývá “sopečná zima” a planeta jich ve své historii zažila už několik - třeba také v roce 1815 po výbuchu Tambory. Sopečná zima v roce 536 však byla jednou z nejsilnějších. 

Hledání viníka nakonec bylo úspěšné

Geologové byli přesvědčeni, že první erupci z roku 536 má na svědomí sopka ve vysoké zeměpisné šířce, pravděpodobně z Islandu nebo Aljašky. A druhou z let 539 - 540 sopka z rovníkové oblasti. O jaké sopky se jednalo, však dlouho zůstávalo záhadou. Teprve před pár lety došlo k zvratu. Studie byla publikována v Quaternary Science Reviews a přiřadila tropickou erupci k sopce Ilopango v El Salvadoru. Sopka tehdy vychrlila 10,5 krychlových mil prachu a hornin, což jí připisuje jednu z největších světových erupcí za posledních 7 000 let. Výbuch byl více než stokrát větší než erupce Mount St. Helens v roce 1980 a zásadně zdecimoval tamní mayské osady, kde zemřelo 40 - 80 tisíc lidí.