Retro: 80. léta 20. století byla zlatou érou diskotékové hudby. Rytmus, světla a nakažlivé melodie ovládly taneční parkety
Foto: AndrewLozovyi / Depositphotos
3 min
Osmdesátá léta byla období plné energie, stylu a hudebních proměn, které ovlivnily celý svět. Mladí i staří se nechávali unášet rytmem, který zněl z rádií, diskoték i televizních obrazovek.
Reklama
Diskotéky
80. léta 20. století byla zlatou érou diskotékové hudby. Rytmus, světla a nakažlivé melodie ovládly taneční parkety i éter. V Československu ale popová scéna nebyla jen o lásce a jednoduchých textech, za popularitou mnoha zpěváků stál dobře promyšlený systém hudebních tzv. stájí, které fungovaly jako moderní manažerské týmy.
Díky úzké spolupráci s tehdejším režimem měly tyto stáje výsadní postavení a mohly efektivně ovlivňovat celou hudební scénu. Hudební stáje začaly vznikat už v 70. letech, když skončila éra velkých orchestrů a nastoupily menší, flexibilnější popové kapely. Byly levnější, mobilnější a dokázaly pravidelně koncertovat.
Hudební stáje
Hudební stáje fungovaly jako kompletní servis. Zajišťovali koncerty, někdy až 20 měsíčně, jednali s nahrávacími společnostmi, řešili dopravu, reklamu i vztahy s úřady. Jejich hlavním cílem bylo dostat své interprety do televize, protože kdo byl vidět, ten byl slyšet. Hudba 80. let tak byla nejen o melodiích a emocích, ale i o dobře zvládnutém managementu a loajalitě vůči režimu.
Televize
Hudební bossové se nestarali jen o repertoár, ale také o propagaci, logistiku, kontakty s médii a vztahy s institucemi jako byly například Supraphon nebo Československá televize. Mezi nejvlivnější postavy tehdejšího hudebního světa patřil Ladislav Štaidl, jehož největší hvězdou byl Karel Gott. Také jsme nezapomněli na Ivetu Bartošovou, Michala Penku či Jitku Zelenkovou. Štaidlovi dobré vztahy s televizí zajišťovaly jeho interpretům výsadní mediální prostor, což bylo klíčem k úspěchu.
Dalším významným jménem byl Karel Vágner, který se do přetahování zpěváků nezapojil. Spolehl se na své stálice, Hanu Zagorovou, Petra Rezka a později i na dvojici Kotvald a Hložek, kteří zazářili s hitem Holky z naší školky. Z obchodního hlediska byla nejúspěšnější stáj Františka Janečka. Zastupoval Michala Davida, Pavla Horňáka, Josefa Melena a další mladé zpěváky. Jeho písně, často napsané na zakázku, se staly hitem celé generace. Janeček se dokonce pokusil získat i Karla Gotta.
Hity v zahraničí
A pokud zapátráme v paměti, nezapomněli jsme ani na světové hity jako třeba Bonnie Bianco - A Cry in the Night nebo Boney M. - Somewhere In The World. Tyto skladby už možná neslýcháme, ale přesto v sobě nesou nostalgii tehdejší doby. I po letech dokážou vyvolat emoce a vzpomínky na bezstarostná osmdesátá léta.
