Britská Kolumbie končí se střídáním času. Na podzim už ručičky hodin neposune
Foto: Pexels
4 min
Kanadská provincie se rozhodla pro radikální krok, který roky odkládala. Od podzimu 2026 už neposune hodiny zpět a bude používat výhradně letní čas. Kdy se toho dočkáme i v Evropě?
Reklama
Proč obyvatelé pacifického pobřeží už nechtějí měnit čas
Každé jaro a podzim stejný rituál. Posunout ručičky, přizpůsobit se novému režimu, bojovat s únavou a narušeným spánkem. Pro miliony lidí v Britské Kolumbii to brzy skončí. Provincie na západním pobřeží Kanady se rozhodla zrušit pravidelné přechody mezi letním a zimním časem – a udělá to bez ohledu na to, co rozhodnou sousední americké státy.
Rozhodnutí přišlo po letech váhání a čekání na koordinaci s USA. Poslední posun hodin proběhl 8. března 2026, kdy Britská Kolumbie přešla na letní čas. Až 1. listopadu přijde termín návratu ke standardnímu času, hodiny zůstanou nedotčené. Provincie zavede celoroční režim UTC−7, který odpovídá pacifickému letnímu času.
Není to přitom jen technická záležitost. Jde o zdraví, kvalitu života a ekonomickou stabilitu. Generální prokurátorka provincie Niki Sharmaová to komentovala slovy: „Tato změna přinese větší stabilitu, podpoří blahobyt lidí a odstraní zbytečné komplikace, které dvakrát ročně zasahují do života rodičů, pracovníků na směny, malých podnikatelů, majitelů domácích zvířat a mnoha dalších."
Co obyvatele přimělo k tak jednoznačnému postoji
Vůle občanů byla drtivá. Při veřejné konzultaci v roce 2019 podpořilo trvalý letní čas 93 procent z více než 223 tisíc účastníků. Takto silný mandát politici nemohli ignorovat, přesto se změna odkládala – kvůli obavám z komplikací v obchodě a cestování se sousedními americkými státy Washington, Oregon a Kalifornie.
Tyto státy však čelí vlastní překážce: ke zrušení střídání času potřebují souhlas amerického Kongresu v rámci federálního zákona známého jako Sunshine Protection Act. Kongres však v této věci dlouhodobě stagnuje a neposunul se vpřed. Britská Kolumbie proto ztratila trpělivost.
Zhoršené vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy sehrály svou roli. Provincie se rozhodla jít vlastní cestou a nečekat na partnery, kteří nedokážou najít politickou shodu.
Stinné stránky, o kterých se mluví méně
Trvalý letní čas má své výhody – více světla večer v zimních měsících, méně narušování denního režimu, stabilnější biorytmus. Existuje však i druhá strana mince, kterou kritizují spánkoví experti.
V zimě bude slunce vycházet extrémně pozdě. Na jihu provincie, například ve Vancouveru, až kolem deváté hodiny ranní. Na severu Britské Kolumbie dokonce až kolem půl desáté. To znamená, že děti budou chodit do školy za tmy a dospělí začínat pracovní den v naprosté tmě. Spánkoví lékaři varují, že nedostatek ranního světla může negativně ovlivnit cirkadiánní rytmus a celkovou pohodu.
Podnikatelské organizace zase upozorňují na komplikace pro firmy působící na obou stranách kanadsko-americké hranice. Rozdílný časový režim může ztížit koordinaci schůzek, dodávek a provozu.
Britská Kolumbie přitom není průkopníkem ani v rámci Kanady. Saskatchewan používá celoročně standardní čas už desítky let a Yukon přešel na stálý režim v roce 2020. Provincie na pacifickém pobřeží je však první velkou oblastí, která se rozhodla jednat samostatně bez čekání na americké sousedy. Některé oblasti na východě provincie navíc mají vlastní časový režim a místní samosprávy se mohou rozhodnout, zda se k novému systému připojí.
A co Evropa? Tam se nic nemění
Zatímco Kanada postupuje vpřed, Evropská unie včetně Česka zůstává v patové situaci. Evropská komise navrhla zrušení střídání času už v roce 2018, Evropský parlament plán podpořil o rok později. Členské státy se však v Radě EU dodnes nedohodly na společném postupu.
Unijní pravidla proto nadále nařizují přechod na letní čas poslední neděli v březnu a návrat ke standardnímu času poslední neděli v říjnu. Češi proto letos v noci z 24. na 25. října znovu posunou hodiny ze tří na dvě hodiny ranní. Konec vleklých jednání zatím není na dohled a otázka zůstává otevřená: dokáže Evropa najít odvahu následovat příklad ze zámoří?
