Propast Macocha: místo, kde se legendy setkávají s vědou
Foto: YBstudio.cz / Shutterstock
4 min
Když se poprvé postavíte na vyhlídku nad propastí Macocha, dech se vám možná na okamžik zastaví. Před vámi se otevírá monumentální svislý kaňon, jehož dno se ztrácí v mlžném oparu a tmavých hlubinách. Člověka napadne jediné: jak něco takového vůbec mohlo vzniknout?
Reklama
Když se země propadne
Macocha je nejhlubší propastí svého druhu ve střední Evropě. Vznikla před tisíci lety, když se strop obrovské podzemní síně zhroutil a zanechal po sobě ohromnou jámu. Příroda zde pracovala pomalu, ale vytrvale. Vápencové masivy Moravského krasu se rozpouštěly podzemní vodou, nevinně vypadající říčka Punkva se prodírala skalami a nakonec došlo k velkému kolapsu. Výsledkem byl svislý prostor, který má na délku téměř 174 metrů, na šířku kolem 76 metrů a hloubku přes 138 metrů. A aby toho nebylo málo, dno propasti ještě ukrývá dvě jezírka, jejichž temně zelená hladina je lákavá i znepokojivá zároveň. Ani malíř by krásnější scenérii nenamaloval.
Dodnes speleologové zkoumají, co všechno se skrývá pod hladinou Dolního jezírka. Potápěči odhalili pokračující prostory a tunely, takže Macocha není žádná slepá díra v zemi, ale součást rozsáhlého jeskynního labyrintu, jehož velká část ještě čeká na prozkoumání.
Od strašidelných pověstí k vědeckému průzkumu
Než se k Macoše dostali vědci, šířily se o ní děsivé historky. Nejznámější legenda vypráví o kruté maceše, která chtěla zabít nevlastního syna. Shodila ho do propasti, ale spravedlnost ji dohnala – buď se sama vrhla dolů, nebo ji lidé svrhli. Od té doby se místu říká Macocha.
Až na počátku 20. století přinesl zásadní změnu profesor Karel Absolon, nestor české speleologie. Byl to on, kdo dokázal Macochu a přilehlé jeskyně prozkoumat, zmapovat a zpřístupnit veřejnosti. Propast se pro lidi stala dostupnou a méně strašidelnou. Psal se rok 1914, když vznikla takzvaná Suchá cesta vedoucí až na dno. Pro tehdejší objevitele to musel být zážitek, který se rovnal cestě do jiného světa.
Od té doby výzkum nikdy neustal. Speleologové odhalili, že propast je součástí rozsáhlého systému Punkevních jeskyní a Amatérské jeskyně. Dnes ji známe jako místo, kde se setkává věda s romantickými mýty.
Turistický zázrak Moravského krasu
Macocha se brzy stala magnetem pro turisty. Když k ní dorazíte dnes, čekají vás dvě vyhlídky – Horní a Dolní můstek. Každá vyhlídka nabízí jiný pohled do obrovské propasti, ze které se až točí hlava. A kdo touží po skutečně intenzivním zážitku, může se vypravit do Punkevních jeskyní. Trasa vede suchými chodbami, ale i po hladině podzemní Punkvy na malé motorové lodičce. A právě ta vás doveze přímo pod Macochu, na místo, kde se nad vámi tyčí skalní stěny vysoké jako katedrála.
Ročně sem míří desetitisíce návštěvníků. A není divu, málokde na světě si můžete připadat jako v pohádce i v dobrodružném filmu zároveň.
Tajuplná stránka propasti
Macocha ale není jen místem krásy a přírodních zázraků. Historicky byla také spojována se sebevraždami. Říkalo se, že ten, kdo se chtěl zbavit trápení, vybral si právě toto dramatické místo. Správa jeskyní tuto stránku raději příliš nepřipomíná, přesto patří k temnějším kapitolám historie propasti. Není to tak dávno, co si tento způsob odchodu ze světa vybrala další nešťastná oběť.
Kromě toho je Macocha častým námětem umělců, básníků i filmařů. A není se čemu divit. Atmosféra propasti dokáže být romantická i děsivá, podle toho, z jakého úhlu se na ni díváte.
Macocha dnes a zítra
Dnes je Macocha chráněnou přírodní památkou v rámci Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Odborníci se starají nejen o bezpečnost turistů, ale i o to, aby masy návštěvníků nenarušily křehký krasový ekosystém. Cílem je, aby si toto krásné a zároveň tajemné místo užily i další generace. Ačkoli se Macocha zdá nehostinná, propast má vlastní mikroklima, v němž se daří unikátním rostlinám a živočichům.
