Co je „povodeň na kopci“, která poslední dobou devastuje různé kouty světa?
Foto: AlbertoGonzalezGimenez / Depositphotos
3 min
Klasická povodeň vzniká tak, že delší dobu prší, zvedají se hladinu řek, ty stoupají a zaplavují své okolí. Tato povodeň přichází od údolí směrem nahoru. Můžeme ji označit jako povodeň z údolí, popisují vědci z Geologického ústavu Akademie ČR. Ale v současné době se setkáváme převážně s jiným typem povodně. Tu odborníci nazývají „povodeň na kopci“.
Reklama
Dříve jsme byli „zvyklí“ na situaci, kdy na rozsáhlé ploše povodí spadnou velké srážky, z potůčků se stanou říčky a z říček divoké toky. Pak se všechny vlijí do hlavní řeky, ta začne stoupat a zaplavovat okolí. Takto probíhaly „staré“ povodně na velkých řekách jako je Vltava, Morava či Berounka.
„Nová“ povodeň
Na současném typu povodní je ale nejvíc překvapující, že nepřichází od řeky! Možná si vzpomínáte na rozsáhlé povodně ve Frýdlantu a jeho okolí ze srpna 2010. Nebo na další, které se draly mnoha místy na Valašsku a obecně v podhorských oblastech.
Také ve světě, konkrétně v USA, Číně, Německu a Belgii i na jiných místech světa se v roce 2021 objevily naprosto nečekané přívalové povodně. Voda vystoupala tak rychle, že se nejvíc lidí utopilo ve vlastních autech v případě Spojených nebo ve vlastních sklepích. To byl případ Německa, kde se hladina vody zvýšila o dva metry během devíti minut! Nejčerstvější případy takovéto katastrofy máme za sebou při tzv. „bleskových“ povodních v Čechách a na Moravě z letošního září a stále ještě doznívající apokalyprické povodně na východním pobřeží Španělska.
Zaplavená Valencie: Město na Pobřeží pomerančových květů bylo atraktivní destinací pro život, práci…
Teplo a zase teplo
Stejně jako některé požáry, tak i srážky jsou zapříčiněny vysokou teplotou, vysvětlují vědci v publikaci Klima a budoucnost našich lesů. „Pokud se teplota vzduchu zvýší jen o jeden stupeň Celsia, vzduch do sebe pojme o 7 % větší množství vodní páry, takže nikterak mimořádné několikadenní teploty vyšší o 10 °C, než je v oblasti běžné, zvýší množství vody v atmosféře na dvojnásobek.“
Povodeň na kopci
Právě bouřky a deště způsobené vysokými teplotami vytvářejí „povodeň na kopci“. „Typické pro ni je, že vzniká na širokých svazích mírně nakloněných údolí, které mají velkou plochu, ale vodu svádí do místní, obvykle nepatrné vodoteče, kde průtok z obvyklých několika litrů za sekundu může vzrůst na desítky kubických metrů za sekundu, a to během necelé hodiny, někdy stačí jen 15–20 minut.“
Horské opice chodily po dvou dávno před škobrtající Lucy. Potřebovaly se brodit zaplavenými pralesy?
Šok ve svahu
Přesně takto (vypadá to jednoduše) vzniká „povodeň na kopci“, která naprosto překvapí obyvatele ve svahu výše položených domů, které stojí podél nějaké malé a mírné vodoteče (stačí potůček či malá řeka), kde nikdy nebyla zaznamenána velká povodeň, popisuje pro laickou veřejnost brožurka ze souboru Věda kolem nás.
Pro představu ještě odborníci doplňují, že povodeň na kopci poté, co postihla v létě 2021 osady v údolích zejména řeky Rýna a Mosely a zanechala za sebou skoro 200 mrtvých, odtekla do řeky. Potom se na dolním toku Rýna v Holandsku logicky jednalo již o předvídatelnou, pomaleji stoupající povodeň z údolí.
