Některé potraviny v mrazáku přijdou o chuť i strukturu. Na co dát při skladování pozor
Foto: Pexels
3 min
Ceny v obchodech šplhají vzhůru a mnoho domácností proto sází na mrazák jako na tichého pomocníka. Co se nespotřebuje hned, putuje do ledu. Jenže zrovna tady se snadno udělá chyba: některé potraviny mrazení nezvládají a jiné se při nesprávném zacházení mohou stát zdravotním rizikem.
Reklama
Když chlad změní strukturu i chuť
Mráz sám o sobě nevytváří jed, mění ale texturu, strukturu a chuť. Skutečné riziko vzniká při nesprávném rozmrazování a při opakovaném zmrazování, kdy se mohou množit bakterie.
Typickým příkladem je mléko. Po rozmrazení dochází ke srážení tuku a oddělování vodnaté složky, takže se na pití příliš nehodí. Do vaření a pečení ale poslouží dobře a nemusí skončit v odpadu. Pokud mléko mrazíte, nechte v nádobě 1–2 cm volného místa, protože tekutiny při zmrznutí zvětšují objem a pevný obal by mohl prasknout.
Podobně dopadají měkké sýry, třeba smetanový sýr nebo ricotta. Vzniknou vodnaté hrudky a hladká struktura je pryč. Jogurt je po zmrazení zdravotně v pořádku, ale ztratí krémovitost a zrní. Obě potraviny však stále najdou uplatnění v teplé kuchyni, v krémových polévkách nebo ve smoothies.
Brambory obsahují hodně vody a syrové po rozmrazení zkašovatějí a změknou. Jiné je to u hotových jídel: vařené brambory v nákypu nebo dušeném pokrmu si strukturu drží lépe, takže zbytky směle zmrazte.
Smažená jídla, jako sýrové tyčinky nebo kuřecí nugety, přijdou o křupavost, kvůli které je máme rádi. Pokud je chcete mít v zásobě, zvolte raději pečení než smažení. Sladké pokrmy a dezerty zase v mrazu často ztrácejí původní strukturu a s ní i chuť.
Vejce, zbytky masa a vodnatá zelenina
Největší pozor je třeba dávat u vajec ve skořápce. Nízká teplota může způsobit prasknutí skořápky a do vejce se pak snáz dostanou bakterie. Řešení je jednoduché: vejce rozšlehejte, uložte do vzduchotěsné nádoby a označte. Špetka soli nebo cukru, podle toho, k čemu je použijete, zabrání tomu, aby žloutky po rozmrazení zrosolovatěly.
Zelenina a ovoce s vysokým obsahem vody, třeba celer, okurka, zelený salát nebo meloun, v mrazáku trpí. Voda tvoří ledové krystalky, které poškodí buňky, a po rozmrazení zbude kašovitá hmota. Zelenina se však může hodit do polévek či na vaření.
Nejcitlivější téma jsou pak zbytky jídel, například vepřové kotlety. Potraviny, které už jednou prošly zmrazením a rozmrazením, rychleji přitahují bakterie, a opakované zmrazování proto nese zdravotní riziko. Maso je nejlepší správně tepelně zpracovat a pak buď hned sníst, nebo znovu zmrazit až po důkladném uvaření.
Mraznička zůstává výborným nástrojem pro plánování jídel i šetření peněz. Stačí vědět, co do ní patří a co ne, a správně volit obaly i způsob rozmrazení. Jaké potraviny zmrazujete vy a které vás po rozmrazení překvapily?
