Odmítala muže, lovila medvědy a věřila v magii. Podivínskou šlechtičnu z Krumlova podezírali z upírství
Foto: Pexels
3 min
Mohla vládnout po boku nejmocnějších mužů Evropy. Místo toho se uzavřela na zámku, vyjížděla na lovy, pálila tabák a studovala hvězdy. Když začala chřadnout, lid šeptal o prokletí.
Reklama
Sňatek bez lásky a roky ponížení
Eleonora Amálie z Lobkowicz (1682–1741) vstoupila do manželství s nadějí na šťastný život. Adam František ze Schwarzenbergu však miloval jinou – dívku z prostšího rodu, s níž se dokonce tajně oženil. Teprve otcův zásah a anulace prvního svazku donutily mladého šlechtice k oficiální svatbě s Eleonorou.
Společná cesta začala trpce. Deset let čekání přineslo jedinou dceru, což rod Schwarzenbergů zklamalo – nutně potřebovali mužského dědice. Konflikt vyhrotil spor o věno: Eleonořin otec slíbené splátky neposílal, Adam František zuřil a manželku nakonec zapudil.
Pohádkové bohatství a tragický konec
Osud se ale obrátil. Nečekané dědictví po bezdětné tetě učinilo Adama Františka jedním z nejbohatších Evropanů. Společenská prestiž vyžadovala legitimní manželku po bok, a tak se pár znovu sešel. Eleonora nakonec dokonce porodila vytouženého syna Josefa Adama.
Devět let rodinného klidu ukončila tragédie roku 1732. Během lovu omylem zastřelil Adama Františka císař Karel VI., který trpěl krátkozrakostí. Vdova dostala štědré odškodnění, synovi zajistili prestižní vídeňské vzdělání. Císař vdově sehnal novou výhodnou partii, jež by ji udržela v nejvyšších kruzích.
Ona však odmítla.
Svoboda, lov a zakázané knihy
Usadila se na Českém Krumlově a poprvé v životě okusila nezávislost. Pořádala hony, osobně střílela jeleny i medvědy, kouřila tabák – zkrátka dělala vše, co se k dámě jejího postavení nehodilo. Jen vlky nikdy nestřílela. Chovala je dokonce na panství v oboře; vlčí mléko jí lékaři doporučovali jako lék na vleklé zdravotní potíže.
Její chování budilo rozruch. Příliš nezávislé ženy v raném novověku snadno upadly do podezření z čarodějnictví. A když kněžna začala nápadně chřadnout a blednout, poddaní si šeptali o prokletí.
Na zámek zvala léčitele a alchymisty. Sama se ponořila do studia astrologie a ezoteriky – desítky svazků v knihovně nesou její vlastní poznámky. Bledý obličej, vyzáblá postava, okultní vědy, prostý lid měl jasno: paní se mění v upírku.
Co prozradila pitva
V 18. století na upíry věřili nejen sedláci, ale i šlechta a lékaři. Když Eleonora ve svých 58 letech zemřela, její tělo okamžitě pitvali. V břiše našli nádor velikosti „hlavy průměrného dítěte“ a četné metastázy. Přesto lékaři neponechali nic náhodě.
Z obavy, že je kněžna nemrtvá, jí vyňali srdce a hrob zasypali posvěcenou půdou. Na vlastní přání byla pochována v Českém Krumlově v kapli sv. Jana Nepomuckého při kostele sv. Víta.
Syn Josef Adam se za matčinu pověst zjevně styděl. Propustil léčitele i služky, tajemné knihy zamkl v depozitáři, matčiny portréty nechal přemalovat a apartmán kompletně přestavěl. Legenda se přesto dochovala, a stejně tak i Eleonořiny knihy.
