Nechceme rovnost: Maoři bojují za „výhody“ nejpůvodnějších kolonizátorů Nového Zélandu
Foto: Ilustrační foto. Zdroj: Joanne from London, UK / Creative commons, CC-BY-SA
5 min
V posledních dnech se na Novém Zélandu v jihozápadním Pacifiku bouří příslušníci tamní maorské komunity. Jejich demonstrativní pochod „hīkoi“ trval týden a přesunul se ze severu země až do hlavního města Wellingtonu. Před budovou parlamentu „Vosí hnízdo“ se shromáždilo přes 40 tisíc Maorů a jejich podporovatelů v tradičních šatech a s vlajkami, aby protestovali proti přijetí zákona, který má nově „podkopávat“ práva původních obyvatel.
Reklama
„Spor se vede o interpraci takzvané smlouvy z Waitangi z roku 1840, kterou uzavřela britská koruna a více než 500 maorských náčelníků. Výklad jednotlivých bodů dokumentu je dodnes základem pro rozhodování novozélandských úřadů.“ popsal podstatu nespokojenosti původních obyvatel Nového Zélandu server Novinky.cz.
Jak Maoři ovlivnili světový sport: Haka Ka Mate – začalo to vítězstvím života nad smrtí díky úkrytu…
Vše by se pro Maory mohlo zdát v pořádku, ale tak to není. Od přijetí zmíněné, 184 let staré, smlouvy byla maorská práva a výsady rozhodnutím novozélandskch soudů a maorských tribunálů natolik rozšířena, že vlastně začalo docházet k diskriminaci nedomorodých obyvatel Nového Zélandu, vysvětlují Novinky. Ale co na tom příslušníkům maorské komunity vadí, že musí dělat takový „humbuk“, jenž je označován jako jeden z největších protestů v zemi?
Kontroverzní zákon mnozí Maorové a jejich příznivci považují za podkopávání práv původních obyvatel země, kteří tvoří asi 20 % z 5,3 milionu obyvatel ostrovního státu.
Britský deník The Guardian vysvětluje: „Přestože navrhovaný zákon nemá v koalici velkou podporu a vypadá to, že neprojde ani prvním čtením, vyvolal hněv mezi veřejností, akademiky, právníky a skupinami na ochranu práv Maorů.“
Dokonce na půdě novozélandského parlamentu, jehož budova má tvar včelího hnízda a podle toho se jí přezdívá „The Beehive“, vystoupila nejmladší poslankyně Hana-Rawhiti Maipi-Clarke s demonstrativním roztrháním kopie předkládaného zákona, následovaného tradičním bojovým tancem haka za podpory ostatních maorských poslanců. Video z netradičního protestu obletělo svět a můžete ho shlédnout v odkazu na síti X výše.
„Podle politické strany ACT, z jejíž dílny návrh zákona pochází, jde o to, že lidé (řekněme nemaorská komunita) mají pocit, že Maorům se nyní dostává více privilegií a výhod než jiným etnickým skupinám na, proto říkají, že (v návrhu) jde o rasovou rovnost a vychází ze smlouvy z Waitangi, aby se ji pokusili nově definovat,“ vysvětluje laicky korespondentka, reagující na jedno z videí z wellingtonského parlamentu.
První kolonizátoři Nového Zélandu jako poslední potomci Lapitů
Jak jste se mohli dočíst v našem článku Prapředci Maorů, prvních kolonizátorů Nového Zélandu, byli pravděpodobně Tchajwanci. Přeplouvali tisíce km podle důmyslné navigace, Maoři byli podle současných poznatků prvními lidmi, kteří kolonizovali Nový Zéland. Jednalo se o poslední expanzi potomků Lapitů, kteří jako vůbec první lidé osídlili Polynésii. Původ Lapitů nadále zůstává předmětem vědeckých debat, ale odborníci se vesměs shodují na tom, že jejich původním domovem byl dnešní Tchaj-wan, který opustili v době 3000 př. n. l., a postupně se jejich potomci rozšířili na melanéské a některé mikronéské ostrovy, a hlavně se jako první lidé dostali do Polynésie, když se jim jako zdatným mořeplavcům podařilo překonat obrovskou vodní plochu, která dělila melanéské ostrovy od polynéských.
Existovali nějací „původnější než původní“ obyvatelé Nového Zélandu?
Od počátku 20. století archeologové a antropologové uznávají, že první etnickou skupinou, která se na Novém Zélandu usadila, byli Polynésané (z nichž se stali Maorové). Moderní novozélandská archeologie objasnila původ a data prvních migrací a v souladu s maorskou ústní historií pevně prokázala, že Maorové byli prvními lidmi, kteří osídlili Nový Zéland. Již v 19. století bylo jakékoliv opačné tvrzení považováno za pseudohistorické z důvodu nedostatku důkazů.
Přesto se v poslední době o prvních osadnících Nového Zélandu více spekuluje i mimo akademickou půdu. Tyto představy obvykle obsahují aspekty konspiračních teorií, protože jsou v rozporu s posledními 100 lety akademického výzkumu. Obecné přijímání těchto nepodložených teorií využívají významní politici a veřejné osobnosti k útokům na maorskou politiku a kulturu.
