Newton si myslel, že v egyptských pyramidách je skryto tajemství apokalypsy
Foto: TheHeshmat / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
3 min
Bezmála dvě století po Newtonově smrti byly nalezeny jeho pozoruhodné studie biblických textů a egyptských pyramid. Cílem bylo rozluštit načasování apokalypsy z knihy Zjevení. Klíč k tomu měly skrývat právě pyramidy v Gíze.
Reklama
Isaac Newton byl muž mnoha podivných zájmů
Sir Isaac Newton (1643–1727) byl anglický fyzik, matematik a vrcholná postava vědecké revoluce 17. století. Nejvíce jej proslavila formulace zákonů pohybu, které vyústily v gravitační zákon. Newton však nebyl jen exaktním vědcem. Byl velmi ovlivněný hermetickou tradicí (druh esoterismu a současně filozofický směr), se kterou byl obeznámen už v době svých vysokoškolských studií. Zajímal se o alchymii – ručně opisoval mnohá pojednání a shromažďoval je za účelem interpretace jejich tajemných obrazů. Určitou dobu se věnoval také studiu náboženství a teologie, věnoval mnoho času například výkladu „apokalyptického proroctví“ Daniela a sv. Jana.
Byl posedlý egyptskými pyramidami
Teprve 200 let po Newtonově smrti, v roce 1936, vešla ve známost jeho tajná obsese obskurními odvětvími teologie. Objevené poznámky dokazují jeho pokusy rozluštit v biblické knize Zjevení skryté šifry a určit, kdy dojde k apokalypse. Newton se zabýval studiem pyramid v 80. letech 17. století, kdy pobýval v Lincolnshire v rámci dobrovolného vědeckého exilu. Snažil se odhalit měrnou jednotku stavitelů pyramid.
„Domníval se, že je pravděpodobné, že staří Egypťané byli schopni změřit Zemi a že odemknutím lokte Velké pyramidy bude také schopen změřit obvod Země. Doufal, že ho to přivede k dalším starodávným poznatkům, které mu umožní odhalit architekturu a rozměry Šalamounova chrámu – dějiště apokalypsy – a interpretovat skryté významy Bible,“ jak píše deník The Guardian.
Neobvyklé zájmy tajil kvůli kariéře
Kromě toho se snažil najít důkaz své teorie gravitace, protože se věřilo, že starověcí Egypťané znali tajemství alchymie, které později upadlo v zapomnění. I když se nám můžou zdát tato odvětví odlišná, Newtonovi to v 17. století tak nepřišlo. Všechny tyto netradiční zájmy za svého života usilovně tajil, protože se bál o svoji kariéru. Přitom pro samotného Newtona bylo na prvním místě studium alchymie a teologie, kdežto vědecké objevy, jimiž proslul, byly až na druhém místě.
Proč zrovna kniha Zjevení a egyptské pyramidy?
Kniha Zjevení se svým tématem zásadně odlišuje od ostatních biblických knih. Obsahuje množství symboliky a čísel, která jsou od nepaměti předmětem zájmu různých badatelů. Mnozí učenci se domnívali, že je kniha jakousi šifrou poskytující návod, jak zachránit svět před apokalypsou. Pyramidy byly už od starověku považovány za jeden z divů světa, a možná dokonce nejpozoruhodnější lidské dílo. Vyspělá staroegyptská kultura nás udivuje dodnes, proto není divu, že v minulosti přitahovala různé esoterické teorie. Stejně jako mnozí jiní byl i Newton přesvědčen, že Egypťané měli jakési „vyšší“ znalosti, které byly později zapomenuty. Pyramidy v Gíze, pozůstatek egyptské velikosti, měly obsahovat skrytý klíč k těmto znalostem.
