Meteorologové otočili z minuty na minutu. Opět přijdou mrazy horší než v Rusku
Foto: unsplash
3 min
Meteorologické modely se shodly na příchodu výrazné mrazové vlny od 26. ledna. Teploty mohou klesnout až k -25 °C, v horských oblastech ještě níže. Co za tím stojí a proč se předpověď tak rychle změnila?
Reklama
Kdo sleduje vývoj počasí pravidelně, ví, že střednědobé předpovědi se mění – někdy i dost výrazně. Jenže to, co se odehrálo v posledních dnech, má trochu jiný charakter. Ještě před týdnem se modely přetahovaly o to, jestli bude konec ledna spíše mírný, nebo jen lehce pod nulou. Teď ukazují něco úplně jiného.
Evropský model ECMWF i americký GFS se totiž shodly na příchodu výrazné mrazové vlny, která by měla zasáhnout střední Evropu od 26. ledna. A když se tyto dva systémy – každý postavený na jiné metodice – sejdou v tak vysoké míře shody, meteorologové zpozorní. Ensemble běhy obou modelů ukazují, že kolem 90 % simulací počítá s razantním poklesem teplot.
Proč tak náhlý obrat?
Za celou situací stojí kombinace několika atmosférických procesů, které se v posledních dnech propojily. Klíčovou roli hraje blokující tlaková výše nad Skandinávií, která doslova zablokovala obvyklé západní proudění. Místo vlhkého a relativně teplého atlantického vzduchu se tak otevřela cesta pro kontinentální arktickou masu ze severovýchodu.
Jenže to není celý příběh. V pozadí se odehrál ještě jeden důležitý jev – takzvané náhlé stratosférické oteplení (SSW). Zní to paradoxně, ale když se ve výškách 20–50 kilometrů nad polárními oblastmi dramaticky oteplí, má to často za následek oslabení polárního víru. A právě ten normálně drží nejstudenější vzduch zamčený.
Když se vír rozkolísá, studený vzduch se začne rozlévat do nižších zeměpisných šířek. Přesně to se teď děje. K tomu se přidává negativní fáze severoatlantické oscilace (NAO), která tento scénář ještě zesiluje.
Co říkají čísla
Předpovědi mluví jasně: denní maxima kolem -10 °C, noční minima -20 až -25 °C. V horských oblastech – na Šumavě, v Krkonoších, Jeseníkách – modely nevylučují ani -28 °C, lokálně možná -30 °C. Nejintenzivnější mrazy by měly trvat první tři dny, celá epizoda pak zhruba týden.
Zima jako v Rusku. Pro střední Evropu jsou takové hodnoty skutečně mimořádné. Naposledy jsme podobné mrazy zažili v roce 2012, a ještě výrazněji na přelomu 80. a 90. let. Pro naše zeměpisné šířky jde o extrém, který se vymyká běžné zimní zkušenosti.
Kde zůstává nejistota
I přes vysokou shodu modelů existuje prostor pro odchylky. Hlavní otázky se týkají přesného načasování a délky trvání nejextrémnější fáze. Existuje také scénář, kdy by se epicentrum mrazů posunulo více na východ a Česko by zasáhlo jen okrajově.
ČHMÚ už vydal výstrahy a doporučuje přípravu – od ochrany vodovodního potrubí přes zásoby tepla až po omezení zbytečného pohybu venku. Mrazy v kombinaci s případným větrem mohou pocitově působit ještě intenzivněji.
Jestli se předpověď naplní, čeká nás jeden z nejchladnějších týdnů za poslední dekádu. A i kdyby realita byla o pár stupňů mírnější, pořád půjde o počasí, které si zaslouží respekt.
