Počasí v létě 2026: Klimatické modely se shodují na extrémech, které nepotěší
Foto: Unsplash
4 min
Sezonní předpovědi na léto 2026 vykazují neobvyklou shodu napříč světovými predikčními centry. Klimatologové upozorňují na kombinaci faktorů, která by mohla přinést extrémní vedra a sucho do střední Evropy.
Reklama
Když se na jaře 2026 začaly objevovat první výstupy z globálních klimatických modelů, něco bylo jinak než obvykle. Předpovědi na nadcházející léto nevykazovaly typický rozptyl, na který jsou meteorologové zvyklí. Místo toho se různé predikční systémy – od evropského ECMWF přes americkou NOAA až po britský Met Office – začaly shodovat na scénáři, který mnohé znepokojil.
Sezonní předpovědi počasí jsou ze své podstaty nejisté. Platí to dvojnásob pro střední Evropu, region ovlivňovaný tolika proměnnými, že přesná predikce měsíce dopředu hraničí s věštěním z křišťálové koule. Jenže tentokrát je situace odlišná. Tzv. ansámblový spread – tedy rozptyl výsledků mezi jednotlivými modelovými běhy – je pro léto 2026 neobvykle malý. A to i u těch nejextrémnějších scénářů.
Synchronizace, která znepokojuje
Za alarmujícími předpověďmi stojí kombinace několika klimatických jevů, které se podle modelů mají v létě 2026 projevit současně. Jde o telekonektivní vzorce – vzdálená propojení mezi klimatickými systémy, která běžně fungují nezávisle na sobě.
Klíčovou roli hrají anomálie v oceánských teplotách. Chování jevu ENSO (El Niño/La Niña) naznačuje neobvyklý přechod mezi fázemi. K tomu se přidávají znepokojivé signály z Atlantiku, kde povrchové teploty vykazují hodnoty spojované historicky s vlnami veder v Evropě.
Modely také ukazují na možné oslabení polárního víru a nezvyklé stratosférické oteplení. To může vést k meandrům tryskového proudění a vzniku dlouhotrvajících atmosférických blokací – situací, kdy se nad kontinentem usadí jeden typ počasí a odmítá se hnout.
Čísla, která stojí za pozornost
Konkrétní parametry z modelů hovoří jasně. Průměrná teplota léta 2026 má podle projekcí překročit dlouhodobý průměr o 2 až 4 °C. Počet tropických dnů s teplotami nad 30 °C má dramaticky vzrůst, přičemž modely nevylučují ani vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C trvající celé týdny.
Srážkový deficit má být výrazný napříč všemi letními měsíci. Index sucha SPEI by mohl dosáhnout historicky nejnižších hodnot, což by znamenalo extrémní až výjimečné sucho s dopady na zemědělství, lesy i vodní zdroje. Hladiny řek a podzemních vod by mohly klesnout na kritické minimum.
Kontext je důležitý
Je třeba říct na rovinu – sezonní předpovědi s takovým předstihem mají omezenou spolehlivost. To platí vždy. Co dělá současnou situaci výjimečnou, není samotná předpověď, ale její konzistence. Různé modelové systémy z různých světových center docházejí k podobným závěrům. I ty nejoptimističtější výhledy hovoří o extrémních teplotách a suchu.
Trend k teplejším a sušším létům v České republice není novinkou – jde o očekávaný projev klimatické změny. Letošní předpovědi se však od dlouhodobých projekcí liší v jednom zásadním ohledu: v rychlosti a intenzitě. Co klimatologové očekávali v horizontu desetiletí, by se mohlo projevit mnohem dříve.
Reálná pozorování z posledních let tento obraz podporují. Opakující se teplotní rekordy, vlny veder v oceánech, zrychlené tání ledovců – to vše jsou signály, že klimatický systém se mění rychleji, než mnohé modely původně předpokládaly.
Léto 2026 ukáže, nakolik jsou současné obavy oprávněné. Jedno je však jisté už teď – ignorovat signály přicházející z předních světových predikčních center by bylo krátkozraké. Ať už se předpovědi naplní v plném rozsahu nebo ne, adaptace na častější a intenzivnější vlny veder se stává nutností, nikoliv volbou.
