Měl protáhlý obličej a vysoké čelo. Vědci vymodelovali podobu svatého Václava
Foto: Shutterstock
3 min
Robustní válečník na koni, symbol síly a odvahy. Tak ho známe z náměstí. Mezinárodní tým vědců ale ukázal, že svatý Václav byl ve skutečnosti drobný a mnohem jemnější.
Reklama
Lebka spočívá v klimatizované vitríně Svatovítského pokladu už víc než tisíc let. Antropolog Jindřich Matiegka ji naposledy změřil v roce 1911 a jeho záznamy od té doby nikdo nezpochybnil.
Až do června 2025.
Tehdy prestižní vědecký časopis Heritage publikoval studii, která definitivně vyvrátila staletý mýtus o mohutném českém knížeti. Mezinárodní tým odborníků vytvořil první precizní 3D rekonstrukci tváře z digitální kopie lebky. A výsledek šokoval i samotné vědce.
Dědičná anomálie, která klamala generace antropologů
Starší posudky odhadovaly věk majitele lebky na 40 až 60 let. Důvodem byly zcela srostlé lebeční švy, což obvykle signalizuje pokročilý věk. Moderní forenzní antropologie však odhalila, že předčasný srůst byl dědičnou vadou rodu Přemyslovců.
Ve skutečnosti kníže zemřel mladý. Velmi mladý. Mezi 28. a 30. rokem života.
Lebka měří 185 milimetrů na výšku a pouhých 135 milimetrů na šířku. Úzká, dlouhá, s výrazným předkusem horní čelisti. Tento rys sdíleli všichni Přemyslovci. A právě on se stal klíčem k odhalení skutečné podoby patrona českých zemí.
Několik světlých vlasů dochovaných přímo na lebce naznačuje, že mohl být blond. Barvu očí a přesný odstín pleti však nelze z kosterních pozůstatků ani DNA určit. Zato výška je jasná: 160 až 165 centimetrů. Zapomeňte na Myslbekova obra.
Když se fotograf setká s matematikou a anatomií
Martin Frouz nastavil pevnou ohniskovou vzdálenost objektivu na 100 milimetrů. Žádné automatické ostření. Každý snímek v RAW formátu, bez komprese. Sebemenší optické zkreslení by zničilo celý projekt.
Geoinformatik Jiří Šindelář pak ze stovek fotografií sestavil digitální 3D model. Chybějící fragmenty kostí doplnil zrcadlově podle zachovaných partií. Software vypočítal každý milimetr.
Brazilský specialista Cícero Moraes analyzoval úpony svalů na kostech. Vrstva po vrstvě. Nejprve hluboké svaly, pak povrchové. Na lebku virtuálně umístil antropologické markery – kolíčky odpovídající průměrné tloušťce podkožního tuku a kůže pro muže jeho věku a etnicity.
Poslední krok patřil umění. Textura kůže, vrásky, obočí. Tady věda končí a začíná interpretace podle historických pramenů.
A tohle je výsledek:
Open-source software z nemocnic odhalil tvář z 10. století
Vědci použili software OrtogOnBlender – open-source nástroj, který denně slouží v nemocnicích k plánování složitých operací. Kombinace anatomické metody a statistických dat o tloušťce měkkých tkání umožnila oživit tvář muže, který formoval rané české dějiny.
Ovšem pozor, dodnes nemáme stoprocentní jistotu, že dochovaná lebka opravdu patřila knížeti Václavovi. Ohledně jeho života a skonu se dodnes vede mnoho diskuzí. Najdou se i historikové, kteří zpochybňují, jestli vůbec existoval. Stejně tak jako legendy, tak i výslednou podobu světcovy tváře je proto nutné brát s určitou rezervou.
