Les Bor: Les plný tajemství by nejspíš vyděsil i Jeníčka a Mařenku

Les Bor u Českých Budějovic patří mezi nejzáhadnější místa v Česku. Přestože je dnes obklopený sídlišti, provázejí ho příběhy o temných postavách, krvavých tragédiích i nevysvětlitelných jevech. Místo, kde se prolíná historie s legendami je v centru zájmu záhadologů i sběratelů legend.

Les s pověstí, která neutichá

Branišovský les, mezi místními známý jednoduše jako Bor, leží jen několik kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic. Na první pohled jde o běžný smíšený les, jakých jsou v jižních Čechách desítky. Přesto má pověst, která ho odlišuje od všech ostatních. Už po staletí se o něm vyprávějí temné příběhy, které se dědí z generace na generaci a postupně se nabalují o další zážitky, svědectví i domněnky.

Přestože na chatech a v diskuzích se najdou stovky lidí, kteří les pravidelně navštěvují a nic záhadného na něm nevidí, najdou se i svědci, kteří mají úplně jiné zkušenosti. Neradi je však popisují, protože správně tuší, že by je ostatní měli za blázny.

Před čtyřmi sty lety tu stávala osada lemující úzkou cestu, jež spojovala vesnici s okolním světem. Krajina byla tehdy plná hlubokých bažin, do nichž lidé zapadali a umírali bez pomoci. Právě tady se podle některých začala psát historie neklidných duší, které v Boru údajně zůstaly dodnes. Místo tak od počátku provází smrt, strach i pocit, že les si pamatuje víc, než by měl. Zkrátka klasický námět na horor!

Historie psaná krví

Bor je i místem skutečných tragédií, které jsou dohledatelné v historických pramenech. Jedním z nejznámějších případů je vražda z roku 1866. Na okraji lesa zde Josef Tondl brutálně zavraždil svého kamaráda Staffenbergera kvůli prstenu. Oběť nejen podřízl, ale kvůli kořisti mu uřízl i prst. Tento čin otřásl tehdejším okolím a stal se součástí temné kroniky lesa.

Další doložené případy připomínají, že Bor nebyl nikdy bezpečným místem. V lese se otrávil rulíkem zlomocným osmiletý chlapec, jinde došlo k uvláčení místního dřevorubce, když se mu splašili koně. V roce 1898 byla u silnice z Mokrého ke Kališti znásilněna a zavražděna Petronella Filipová. Dodnes ji připomíná kovový kříž stojící nedaleko lesa.

Podle badatele Ondřeje Bezoušky, který se Borem dlouhodobě zabývá v rámci Paranormal týmu, jde o místo s mimořádně vysokou koncentrací tragických událostí. A právě ty mohou podle některých teorií vytvářet prostředí, v němž se rodí legendy o neklidu a přítomnosti něčeho nevysvětleného.

Přízraky, stíny a Černý muž

Snad nejznámější kapitolou borské legendy jsou svědectví o paranormálních jevech. Lidé popisují nevysvětlitelné zvuky, kroky v suchém listí či těžkém sněhu, které je provázejí lesem, aniž by viděli jiného člověka. Právě tyto kroky bývají nejčastěji spojovány s postavou zvanou Černý muž.

Ten je popisován jako vysoká bytost v dlouhém černém plášti a se širokým kloboukem vraženým hluboko do čela. Někdy je nazýván Černým rytířem nebo Pánem lesa. Podle svědků se vznáší nad zemí, pohybuje se nepřirozenou rychlostí a jeho přítomnost doprovází náhlý pokles teploty. Někteří lidé dokonce tvrdí, že před jeho objevením slyšeli jemnou, téměř nehmotnou hudbu.

První písemné zprávy o této entitě pocházejí z roku 1993 a bývají spojovány s místem zvaným Černý pilíř, památníkem události, na kterou si už nikdo přesně nepamatuje. Od devadesátých let je Černý muž považován za nedílnou součást borské mytologie.

Rudé oči a pocit pronásledování

Dalším často zmiňovaným fenoménem jsou záhadné červené oči, které se podle svědků vznášejí asi dva metry nad zemí. První písemný záznam o tomto jevu pochází z roku 1998. Někteří lidé tvrdí, že se oči pohybovaly jejich směrem nebo je dokonce pronásledovaly lesem. Na rozdíl od racionálního vysvětlení, které je přisuzuje zadním světlům aut, popisují svědci situace hluboko v lese, kam žádná silnice nevede.

Společným jmenovatelem těchto zážitků je silný psychický tlak, pocit, že člověk není sám, a intenzivní strach, který často přetrvává i dlouho po odchodu z lesa. Právě tyto pocity tvoří základ pověsti Boru jako místa, kde realita působí jinak než jinde.

Vojenská tragédie a tajemství studené války

K nejděsivějším legendám patří příběh z doby, kdy se v Boru nacházel vojenský prostor a muniční sklady. Podle vyprávění, která se nejčastěji zasazují do období od 60. do 80. let 20. století, došlo jedné noci k tragédii mezi čtyřmi vojáky na hlídce. Jeden z nich se měl začít chovat podivně, jako by se měnil v jinou bytost. Následoval chaos, střelba a smrt tří vojáků přímo na místě. Čtvrtý zemřel později v nemocnici v Českých Budějovicích, kde měl před smrtí naznačit, že se setkali s něčím nepřirozeným.

Jiné verze mluví o psychickém zhroucení, stresu a tragickém selhání jednotlivců. Oficiální záznamy však chybějí, což lze vysvětlit přísnou cenzurou tehdejšího režimu. I dnes zůstává řada vojenských dokumentů utajena, a tak se skutečný průběh událostí ztrácí mezi dohady, legendami a strachem.

UFO a spálené stromy

S vojenskou přítomností se pojí i příběhy o UFO. Podle místních drbů se v lese zřítil neznámý létající objekt a oblast byla následně na dlouhou dobu uzavřena. Některé zdroje zmiňují až jeden rok. Dokonce ani běžná armáda k místu neměla přístup. Když se les znovu otevřel, některé stromy byly ohořelé a poškozené, jako by v jejich blízkosti došlo k výbuchu nebo pádu těžkého objektu.

Skeptičtější svědci tvrdí, že mohlo jít o havárii letadla nebo vrtulníku, případně o požár kolem roku 2000, který řešili hasiči. Přesto se verze o UFO drží dodnes a patří k nejatraktivnějším částem borské legendy. UFO u nás jednoduše tak často nehavaruje. Z nějakého důvodu si většinou k pádu vybírá USA.

Strom oběšenců a temná přitažlivost smrti

Na pomezí mýtu a reality dlouho stál i takzvaný Strom oběšenců. Podle pověstí se na něm v průběhu let oběsilo několik lidí, včetně mladého manželského páru. Paranormal tým se rozhodl tuto legendu ověřit a opřel se o branišovskou kroniku. Ta skutečně zaznamenává událost z dubna 1933, kdy se v lese oběsil milenecký pár Marie Kohoutová a Karel Čondl. A to na jednom provaze a jednom stromě.

Právě tento doložený případ dal vzniknout označení Strom oběšenců v množném čísle. Místní lidé později strom porazili a spálili v obavě, že by mohl přitahovat další tragédie. Otázkou zůstává, zda šlo o skutečnou „negativní energii“, nebo spíše o sílu lidské psychiky a sugestivního prostředí.

Časové anomálie a ztracené hodiny

Bor je také spojován s narušením vnímání času. Svědci popisují případy, kdy v lese strávili jen několik minut, ale jejich hodinky ukazovaly, že uplynuly hodin. Jeden z příběhů se váže k červenci 1981, kdy dva vojáky vyděsil černý přízrak v mlze. Podle jejich pocitu šlo o krátký okamžik, ve skutečnosti však uplynuly tři hodiny. Podobný časový posun popsal i sportovec, co si šel do lesa zaběhat.

Zvláštní je i příběh dvou žen, z nichž jedna během procházky zmizela v křoví. Po dlouhém hledání se znovu objevila, jako by vystoupila z prázdna. Popsala zážitek se zelenou mlhou, neznámou krajinou plnou sytých barev a vzdáleným zlatým městem. Muž v černém ji měl dotykem vrátit zpět. Pro ni šlo o pár minut, pro přítelkyni o tři čtvrtě hodiny čekání. Nebude v tom lese nějaký divný vzduch?

Přečtěte si také

Zimní slunovrat 2025: Magie nejdelší noci a návrat světla

20. 12. 2025

Co říkají fakta a kde začínají legendy

Historické záznamy potvrzují, že Bor byl oblastí s bažinami, starou kupeckou stezkou i vojenským využitím. Tragédie, úmrtí a násilné činy jsou doložitelné. Paranormální jevy však zůstávají bez vědeckých důkazů, což není nic neobvyklého. Dnes je Branišovský les běžně přístupný a slouží k rekreaci, sportu i procházkám. Přesto si zachovává pověst místa, kde se lidé necítí úplně klidně. Ať už jde o skutečné historické události nebo sílu lidské představivosti, Bor zůstává jedním z nejzáhadnějších míst v Česku a místem, kde se prolíná realita s legendou a kde si každý musí odpovědět sám, čemu je ochoten věřit.