Kuchyňská sůl obsahuje písek a rozemleté sklo: Je to pravda?

SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky, a rovněž předměty a materiály přicházející do styku s potravinami. Od roku 2015 přibyla do kompetencí SZPI také kontrola reklamy a kontrola pokrmů v některých zařízeních společného stravování. Tyto kompetence se vztahují na uvádění na trh, tedy mimo jiné na výrobu, uchování, přepravu i prodej (včetně dovozu).

Co je a co není pravda

Inspekce také pravidelně pro veřejnost komentuje a uvádí na pravou míru nepravdivé informace či poplašné zprávy, takzvané hoaxy, zachycené mezi obyvatelstvem a na sociálních sítích. Dále shromažďuje seznam nedůvěryhodných zdrojů informací a rizikových webových stránek, které mohou klamat veřejnost.

Tentokrát se podíváme na vysvětlení SZPI k několik let starému případu poplašné zprávy, která v určitých intervalech koluje po sociálních sítích a e-mailech dodnes.

Hoax: Sůl obsahuje písek a rozemleté sklo

Od začátku roku 2015 začala po sociálních sítích a e-mailech kolovat nová zpráva, podle které běžná kuchyňská sůl prodávaná v tržní sítí obsahuje mleté sklo a písek.

Úryvek ze zprávy

Předmět: Fwd: Fwd: Sůl ?No to snad nééééééééééé!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Sůl ?No to snad nééééééééééé!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ověřil jsem pokusem: Do skleničky cca 1 dcl jsem dal 4 lžičky soli. Přidal teplou vodu a nechal rozpustit. Na dně se usadil nerozpustný zbytek. Po usazeni jsem odlil roztok a znovu dopnil vodou. Toto jsem opakoval 4x. Množství nerozpuštěného zbytku se neměnilo. Ověřte si sami.

(…)

A sice: Pozorně si doma prohlédněte sůl. Zaprvé, vy, hospodyňky, jste si nejspíš již všimly, že poslední dobou sůl „nějak nesolí“, tedy aspoň její slanost  je mnohem mírnější, než na jakou jste byly zvyklé dřív. Řešíte to nejspíš tak, že jí do jídla zkrátka přidáváte víc. A nyní se na ni podívejte dobře. Nezdá se vám, zvláště, koupily-li jste ji v plastikovém sáčku a je umletá nahrubo, že se třpytí jak sníh na pláni za mrazivého dne? Může to být třeba na pohled efektní, ale až se dozvíte, co je těchto faktů příčinou, půjdete do kolen… Tak tedy: Ve firmách, kde se sůl mele a vy ji dostanete v obchodech ke koupi již semletou v sáčcích, se dělá tento následující mix, kterým se plní sáčky s názvem: Kuchyňská sůl. Tento mix je: 1/3 soli, 1/3 rozemletého písku (!) a 1/3 rozemletého skla (!!!).

Reakce SZPI

Tato zpráva velmi pravděpodobně pochází z blogu: http://petrabostlova.wordpress.com/2015/01/06/sul-nad-zlato-ano-ale/

Článek obsahuje mnoho dalších nesmyslů, například, že za vším stojí „zednářstvo“ a sklo v soli je příčinou zvýšené hladiny cholesterolu v populaci („tuk v cévách brání jejich rozřezání sklem“).

Analýzy soli provedené SZPI

SZPI v letech 2012 až 2014 do laboratoře odebrala 23 vzorků jedlé soli (tedy soli běžné, kuchyňské). Z těchto vzorků nevyhověly dva. Jeden nesplňoval požadavky na obsah jódu a druhý na minerální příměsi pocházející přímo ze soli. Nebyly nalezeny žádné příměsi typu písek ani rozemleté sklo.

Část soli se nerozpustí

Ve zprávě je zmiňováno, že se část soli nerozpouští. Jde ale  o to, v jakém množství vody spotřebitel sůl rozpouští. Rozpustnost soli ve vodě je přibližně 35 g soli ve 100 ml vody. Pokud tedy rozpouštíte například 100 g soli, měla by se rozpustit ve 285 ml vody.

Požadavky na sůl

Jedlá sůl je krystalický produkt obsahující nejméně 97 % chloridu sodného v sušině, obohacená případně potravním doplňkem (potravním doplňkem může být fluor nebo jód).

Součástí produktu "jedlá sůl" mohou být kromě chloridu sodného i jiné látky, a to maximálně 3 % množství v balení soli. V závislosti na způsobu získávání soli se může jednat o příměsi - sírany, uhličitany, bromidy vápníku, draslíku, sodíku nebo hořčíku (dle vyhlášky č. 331/1997 Sb.). Tyto složky tedy mohou zůstat po rozpouštění na dně nádoby a nejsou slané.

Také v případě, že při rozpouštění soli ve vodě vznikne tzv. nasycený roztok (do roztoku už se nejsou schopny rozpustit další látky), se další přidaná sůl už do roztoku nemůže rozpouštět a zůstává na dně nádoby.

Další hoaxy?

Pokud jste zachytili podobné poplašné zprávy o potravinách a není vám jedno matoucí obsah těchto informací, máte možnost se obrátit přímo na SZPI na jejich webových stránkách v sekci Napište nám nebo Kontakty pro veřejnost.