Záhadná odolnost střední Evropy: Proč zde lidé přežívali, když jinde ubývali
Foto: EvgeniyShkolenko / Depositphotos
Před více než 12 tisíci lety museli naši evropští prapředci čelit dramatickým změnám klimatu. Archeologové nyní zjistili, že právě tyto klimatické výkyvy zásadně ovlivnily skutečnost, kde lidé žili a kam se stěhovali. Když se počasí zhoršovalo a přicházela zima, lidé reagovali tím, že se stěhovali na východ – do oblastí, kde byly podmínky příznivější.
Výzkum mezinárodního týmu archeologů představil teorii, že na konci doby ledové, konkrétně mezi 14 000 a 11 600 lety, se v Evropě populace nesnižovala všude stejně. Zatímco v některých oblastech, například v dnešním Španělsku a Francii, počet obyvatel prudce klesal, v jiných – třeba v Polsku, severní Itálii nebo severovýchodním Německu – naopak lidí přibývalo nebo jejich počet zůstával stabilní, uvedl populárně-vědecký server Nauka w Polsce.
Výsledky jejich výzkumu byly nedávno publikovány v časopise PLOS One. Archeologové analyzovali téměř 1800 archeologických nalezišť a pomocí moderních statistických metod zjistili, že lidé se v teplejších obdobích rozšiřovali na sever a severovýchod. Když se ale klima opět ochladilo, například během tzv. mladšího dryasu, počet obyvatel v Evropě klesl na polovinu. Přesto některé regiony, jako právě Polsko, zůstaly pro život příznivé a staly se novým domovem pro migrující skupiny.
„Tento pokles zmenšil evropskou populaci na polovinu. Studie však odhalila, že v některých regionech střední Evropy zůstala populace stabilní nebo se dokonce mírně zvýšila, a to i přes celkový klesající trend,“ uvedla Iwona Sobkowiak-Tabakaová, profesorka Archeologické fakulty Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani.
Počet a hustotu obyvatelstva prehistorických komunit v různých částech Evropy vědci odhadli pomocí databáze archeologických nalezišť (téměř 1 800) z daného období, tedy na konci poslední doby ledové, zejména v pozdním paleolitu, a pokročilé geostatistické metody zvané Kolínský protokol. „Tento protokol nabízí standardizovanou metodu pro analýzu demografických dat z doby před tisíci lety, která umožňuje srovnání v čase. Zjištěné změny v regionálních populacích poskytují nový pohled na to, jak se prehistoričtí lidé přizpůsobovali měnícím se podmínkám prostředí,“ vysvětlila Iwona Sobkowiak-Tabakaová.
Tento výzkum nám ukazuje, že už naši dávní předkové dokázali na změny klimatu reagovat – a to hlavně tím, že hledali nová, lepší místa k životu. Migrace byla jediným způsobem, jak přežít těžké časy a přizpůsobit se nevyzpytatelnému prostředí Evropy na konci doby ledové.
