Nejmystičtější hrad v Polsku: Tajemná sklepení s poklady diktátora, 600 místností a zazděné mrtvoly
Foto: Air Vision / Shutterstock
více než 5 min
Zámek Książ je pravděpodobně jedním z nejnavštěvovanějších polských zámků. Jeho podobu, kterou zná v podstatě každý Polák, lze vidět denně v televizní předpovědi počasí. Zámek je třetím největším zámkem v Polsku.
Reklama
Větší je jen obrovský Malbork a královský Wawel. Má cekem 600 místností, z toho 200 hospodářských. Plocha pokojů je 11 tisíc m2. Architektura zámku odkazuje na barokní, gotický a renesanční styl.
Více než stotisícové město Walbrzych leží asi 70 kilometrů od Wroclawi, hlavního města Dolnoslezského vojvodství. Česká státní hranice je vzdálená pouhých 10 kilometrů a do Trutnova je to odtud necelých padesát.
Hrad se nachází na srázu, jehož výška dosahuje 395 m n. m. Kolem jsou husté lesy a přímo u skalnatého masivu protéká řeka Pełcznica.
Nejtajemnější stavba v Polsku
Tady ale nejde jen o velikost. Zámek Książ je také jedním z nejzachovalejších a rozhodně jedním z nejkrásnějších polských zámků. A hlavně je to jedna z nejtajemnějších staveb v Polsku, která ochotně sdílí svá tajemství s hledači dobrodružství.
Mauzoleum, aleje, hřebčín i zřícenina
Při příjezdu do Wałbrzychu stojí za to připomenout, že zámek není jen pevností. K vidění je zde mnohem víc, než se na první pohled zdá. Po výjezdu z hlavního parkoviště vjíždíme do stezek velké krásy vedoucích hned vedle mauzolea Hochberg a čím dále, tím je to krásnější. Upravené cesty ve stínu prastarých stromů vybízejí k delším procházkám a může se stát, že než dojdete k hradu, záměrně zabloudíte v okolních uličkách i na několik hodin. Kromě parkových alejí je tu i zámecký hřebčín, romantická zřícenina Starý Książ nebo tajemné podzemí.
Noční prohlídka zámku
Pokud by vám nestačila prohlídka zámku ve dne, vyplatí se využít nabídky nočních prohlídek s mírným vzrušením. Vyzbrojen lucernami vás průvodce provede stejnými komorami, které ale v tlumeném světle vypadají úplně jinak než ve dne. Každopádně příběh je také dost odlišný, protože hraničí s mystikou a příběhy z pomezí světů.
Tajemné sklepení
Jednou z novějších atrakcí zámku Książ je zdejší podzemí, které tak silně rozpaluje fantazii hledačů pokladů. Vždyť kdo by neslyšel o pokladech nacistů, zlatých vlacích a dalších příbězích o skrytém bohatství. Po sestupu do hloubky 50 metrů nás čeká pohled z úplně jiného světa. Zde můžete vidět, co vedlo k megalomanství kníratého diktátora, který snil o podzemních městech vytesaných z pevných skal.
Zdejší štoly jsou součástí komplexu Riese, který vznikl nepředstavitelným tempem díky upracovaným rukám tisíců otroků v Dolním Slezsku. Jak správně tušíte, mnoho nuceně nasazených se konce své práce nedožilo a skončili zde svoji pouť. Takže asi nepřekvapí, že velká část příběhu, který průvodce vypráví, je věnována právě těmto obětem.
Stary Książ a romantická zřícenina
Každý mocný velmož, a takoví byli majitelé knížecích panství, chtěl mít na svých panstvích starobylé malebné ruiny. Pokud žádné nebyly, nezbyla jiná možnost, než nějaké postavit. Jan Henryk VI. von Hochberg zadal tuto investici Christianu Tischbeinovi v roce 1794. Místo romantické středověké zříceniny bylo vybráno v oblasti na řece Pełcznica, kde stával hrad Bolka I. Přísného. Po několika letech výstavby byl k radosti investora dán do užívání nový Starý zámek.
Historie zámku
Podle legendy byla první tvrz na tomto místě postavena v 10. století rytířem Funkensteinem. Tento rytíř zde získal právo postavit své sídlo od saského prince Jindřicha I. Fowlera. Funkenstein si princovu přízeň získal darem v podobě pytle uhlí, které se mu podařilo nasbírat v blízkých lesích. Vládce, když viděl na oplátku tak úžasný dar, dal rytíři šlechtický titul. Jak vidíte, za starých časů mělo uhlí téměř stejnou cenu jako v 21. století.
První zmínka o Książi se objevuje 25. února 1293 jako titulární prvek knížete Bolka I. Nejstarší známý dokument přímo související s hradem Książ pochází z roku 1337 a týká se pastvin patřících Świebodzicům u Pełcznice. V letech 1491-1497 patřil hrad králi Vladislavu Jagellonskému. Hrad byl zničen během třicetileté války.
Vévodkyně Daisy nejznámější
Dne 8. prosince 1891 se Jan Henryk XV. von Hochberg (Hans Heinrich) v Londýně oženil s Marií Theresou Cornwallis West, později známou jako princezna Daisy. Vévodkyně Daisy se stala jednou z nejznámějších postav zámku Książ.
Zazděná místnost s kostrou
V letech 1909–1923 prošel zámek důkladnou rekonstrukcí. Tehdy byla postavena hlavní věž vysoká 47 metrů. Také v té době byla v jedné z místností objevena zazděná malá místnost, kde byla nalezena kostra nějakého nešťastníka připoutaná ke zdi.
Zkáza od nacistů i sovětů
Od roku 1941 začala nacistická organizace Todt přetvářet zámek na jednu z Hitlerových čtvrtí. Pod hradem byla vykopána síť tunelů, které poskytovaly diktátorovi úkryt. Synové princezny Daisy a Jana Henryka XV. bojovali proti nacistům. Jan Henryk XVII. v britské armádě a Alexandr v polské armádě. V letech 1945–1946 byl zámek vypleněn sovětskou armádou, která odvezla mimo jiné 60 000 knih z místní knihovny.
Hrbatý Janek
Zámek Książ měl také svá strašidla, která se potulovala po zámeckých chodbách. Nejznámější byl Hrbatý Janek. Říká se, že sama princezna Daisy se s tímto duchem setkala, když viděla malého trpaslíka skotačit u krbu. Po této události bylo rozhodnuto prozkoumat místnost, kde byl duch spatřen. Po rozebrání podlahy byla nalezena zdeformovaná kostra. Po pohřbení ostatků do posvěcené půdy přestal přízrak na hradě strašit.
